Adenoviróza holubů, neboli adenovirová inkluzní hepatitida, je nakažlivá nemoc holubů. Existuje ve dvou formách. Klasická adenoviróza je silně nakažlivé průjmové onemocnění mladých holubů. Druhá forma je nekrotická hepatitida, velmi těžký, náhle začínající zánět a rozpad jater, který způsobuje náhlé úhyny jednotlivých ptáků bez ohledu na věk.

Protože při klasické formě adenovirózy dochází k bakteriálnímu přerůstání ve střevě a průběh nemoci ovlivňuje především E. coli, nazývá se tato nemoc též adeno-coli syndrom.

Původce

Původcem adenovirózy holubů je malý neobalený virus tvaru dvacetistěnu, který obsahuje DNA. Jmenuje se jednoduše adenovirus holubů a patří do velké skupiny podobných adenovirů, které napadají ptáky. Adenoviry jiných ptáků nebo savců na holuba přenosné nejsou a stejně tak adenovirózou holubů se může nakazit pouze holub.

Adenovirus je neobalený virus, stabilní i při vyšších teplotách, nevadí mu široké rozmezí pH a neškodí mu tuková rozpouštědla. Ničí ho jodová dezinfekce a formaldehyd a jiné aldehydy po hodinové expozici.

Klasická adenoviróza

Adenoviróza probíhá dvěma zcela odlišnými a od sebe oddělenými způsoby, přičemž není zcela jasné, jak která forma vzniká. Nejsou od sebe nějak odlišené původcem.

Klasická adenoviróza je silně nakažlivá nemoc, která se projevuje především průjmem.

Přenos klasické adenovirózy

Adenoviróza holubů se velmi snadno a rychle šíří z jednoho holuba na druhého. Přenos je fekálně – orální. Do chovu se nemoc nejčastěji zavleče při společném transportu holubů na závody nebo na výstavách a na holubníku se pak velmi rychle šíří trusem nemocných holubů. Onemocní zpravidla úplně všichni holubi mladší než jeden rok. Nikdy ale neonemocní holubi starší. Není jasné, jestli jsou v té době už imunní, nebo jestli nastupuje nějaká forma věkové rezistence.

K onemocnění všech mladých holubů v chovu dochází rychle, během 4 – 5 dnů po zavlečení nákazy.

Jak se projevuje klasická adenoviróza holubů

Klasická adenoviróza holubů se vyznačuje určitou sezónností, nejvíce případů od března do července.

Po nakažení se virus množí ve střevní sliznici a taky v játrech. Při histologickém vyšetření jsou v napadených orgánech patrné tzv. intranukleární inkluze, shluky nehotových virů v játrech buněk. Proto se nemoc nazývá také adenovirová inkluzní hepatitida nebo enteritida.

Kromě vzniku inkluzí dochází také ke zkracování střevních klků a zvyšování propustnosti střevní sliznice. To má pro život holuba jasný dopad: dostane průjem. Ten je silný, vodnatý a holubi hubnou. Často se přidává zvracení. Holubi nežerou, načepýření posedávají a můžou mít velkou žízeň a hodně močit. Nekomplikovaná klasická adenoviróza trvá asi týden a po uzdravení sliznice střeva regeneruje, ale obvykle nekomplikovaná není.

Nedílnou součástí průběhu nemoci je fakt, že změna prostředí ve střevě a přebytek bílkovin ve střevním obsahu představuje vynikající živnou půdu pro podmíněně patogenní střevní bakterie, především E. coli. Je to E. coli, která běžně osídluje střevo holubů, ne nějaký cizí patogenní kmen. Její množení a přemnožení však způsobuje další poškození střevní stěny, průjem je často zelený, hlenovitě slizký a zapáchající a nemoc trvá déle než týden. Holubi proto zcela vyhubnou a zeslábnou až uhynou. E. coli může proniknout i mimo poškozené střevo a výsledkem je celková smrtelná infekce, koliseptikémie.  Koliseptikémie způsobuje velmi rychlé, náhlé úhyny.

Kvůli této souhře adenovirózy a kolibacilózy se klasické adenoviróze říká též adeno-koli syndrom. Další patogen, který navíc rád využívá situace, je prvok Spiroucleus, původce hexamiózy. Adenoviróza, kolienteritida a hexamitóza proto často probíhají společně se špatnými následky pro nakaženého výletka.

Nekrotická hepatitida, adenoviróza druhého typu

Nekrotická hepatitida je úplně jiná forma adenovirózy, zcela nepodobná té klasické. Je pozoruhodně málo prozkoumáno, jak vlastně nemoc vzniká a jak se šíří. Nekrotická hepatitida nemá sezónní výskyt, případy se objevují celoročně, a nevybírá si ani žádnou skupinu holubů, onemocnět mohou všichni bez ohledu na pohlaví a věk.

Přenáší se fekálně – orální cestou a vdechnutí infikovaného prachu. Po zavlečení nákazy do chovu onemocní 30 – 100 % holubů a všichni taky umírají. Šíření nemoci je ale pomalé, úhyny nejsou hromadné, v průběhu několika týdnů se prostě zvýší úmrtnost holubů. Úhyny jsou náhlé, bez předchozích příznaků. Jen někdy se objevuje zvracení nebo žlutý vodnatý průjem, ale délka trvání nemoci je maximálně 48 hodin.

Svým průběhem se adenovirová nekrotická hepatitida podobá spíš akutním otravám, z nemocí paratyfu, streptokokóze nebo již zmíněné koliseptikémii, tyto nemoci také způsobují náhlé úhyny jednotlivých ptáků.

Při pitvě jsou nepřehlédnutelná zvětšená, bledě žlutá játra s červeným leskem. Jedná se o celkovou jaterní nekrózu, odúmrť jater. V buňkách jsou opět intranukleární inkluze, stejně tak jsou i v buňkách střev a slinivky.

Je adenoviróza holouběcí?

Často se klade rovnítko mezi adenovirózu holubů, zvláště v její klasické formě, a holouběcí nemoc. Podstata holouběcí nemoci ale leží ještě jinde. Nemoc mladých holubů je dána infekcí cirkovirem, jedná se o cirkovirózu. To je nemoc postihující imunitní systém a chová se podobně jako lidské AIDS. Holubi nemají žádnou imunitu a snadno podléhají všem ostatním nemocem, včetně adenovirózy či adeno-koli syndromu. Chřadnutí, zvracení, průjem a zástava vyprazdňování volete u holouběcí nemoci však stejně tak může mít na svědomí samotná hexamitóza, paratyf či kolibacilóza.

Jak se pozná, že holubi mají adenovirózu?

Pro klasickou adenovirózu je poměrně typický sezónní výskyt a to, že nikdy neonemocní holubi starší jednoho roku. Podobnou nemocí je především paratyf a už mnohokrát zmíněná hexamitóza. Zvýšená žízeň a močení holubů, které může připomínat průjem, je zase typické pro paramyxovirózu. Definitivní diagnózu dává histologické vyšetření a průkaz inkluzí. Případně je možné nejprve vyloučit paratyf a hexamitózu rozborem trusu.

Léčba

Adenoviróza holubů je virové onemocnění a přímo se léčit nedá. Z klasické adenovirózy se však holubi zcela vyléčí, i když závodní kondice se jim může vracet několik týdnů. Základem je udržení holubů trochu v kondici podáváním rehydratačních roztoků nebo aspoň přidáním glukopuru do vody a tlumení komplikujících infekcí, to znamená antibiotika proti E. coli a chemoterapeutika proti hexamitóze. Mnoho léků, které jsou k sehnání na burzách „proti holouběcí“ obsahují právě takové kombinace. Vzhledem k tomu, že E. coli a jiné střevní bakterie si snadno získávají nevratnou antibiotickou rezistenci při neuváženém podávání, je lepší, když tuto část léčby řídí veterinární lékař.

Nekrotickou hepatitidu nelze léčit. Podávání antibiotik je k ničemu, játra neničí bakterie, ale přímo virus, a ani podání antibiotik zdravým zvířatům v chovu nijak neovlivňuje, jestli mají také onemocnět a uhynout, nebo jestli zůstanou zcela zdraví.

Prevence adenovirózy holubů

Prevencí nemoci je obecná zoohygiena v holubníku, větrání a snižování infekčního tlaku. Zavlečení nemoci se u závodících holubů dá těžko zabránit.

Proti adenoviróze holubů lze holuby očkovat. Doba ochrany trvá pět měsíců, takže doba očkování se termínuje do období největšího rizika. Očkují se holoubata od 30 dní věku. Vakcína je kombinovaná s očkováním proti herpesviróze a paramyxoviróze.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?