Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Africký mor prasat

Africký mor prasat

Africký mor prasat, zkratka AMP nebo ASF, je nakažlivé onemocnění afrických druhů volně žijících prasat, u kterých probíhá bez příznaků, a divokých a domácích prasat, u kterých způsobuje akutní onemocnění, které často končí rychlým úhynem.

Průběhem se u domácího prasete neliší od klasického moru prasat. Kromě přímých ztrát v zamořených oblastech vznikají i ekonomické ztráty způsobené omezením obchodu s prasaty a vepřovým masem. Jiným zvířatům nebo člověku žádné přímé nebezpečí nehrozí.

Africký mor prasat je v seznamu nebezpečných nákaz jak podle Světové organizace pro zdraví zvířat, tak podle české legislativy. Případný výskyt se navíc povinně hlásí Evropské komisi a členským státům EU.

V Česku se v současnosti africký mor prasat vyskytuje v populaci divokých prasat na Zlínsku.

Původce

Africký mor prasat je virové onemocnění. Původce, ASFV (z ang. African Swine Fever Virus) je zařazený do rodu Asfivirus a má pro sebe i samostatnou čeleď Asfarviridae. Je to velký, obalený DNA virus, nepříbuzný jiným virům.

Virus afrického moru prasat je dosti odolný ve vnějším prostředí, zvláště pokud je chráněný organickým materiálem. Přežívá dlouhodobě v krvi, tkáních a trusu, především za nízkých teplot. Nevadí mu ani hnití těchto substrátů. V chlazeném mase přežije půl roku, při čtyřech stupních Celsia dokonce dva roky, dlouhé roky zůstane infekční v mase mraženém. Kromě masa se může vyskytovat ve všech masných výrobcích, které se vyrábí zastudena nebo při nižších teplotách, ani vysoké teploty mu totiž příliš nevadí, při 56 °C je inaktivován až za 70 minut, při 60 °C za dvacet minut.

Je tolerantní také k vyschnutí. V prostředí se dá zničit éterem a chloroformem, delším působením koncentrovanějším sodným louhem a chlornanem sodným, formalinem a jódovou dezinfekcí.

V Africe je důležitým faktorem pro dlouhodobé přežívání viru skryté nosičství v klíšťatech a bezpříznaková infekce prasat. V tomto prostředí virus koluje trvale a je prakticky nezničitelný.

Africký mor prasat v Africe

Africký mor prasat je v subsaharské Africe nemoc s přírodní ohniskovostí a udržuje se trvale v populaci prasete bradavičnatého, štětkouna afrického a jejich klíšťat – klíšťáků druhu moubata. U těchto divokých prasat choroba probíhá zcela bez příznaků, ale pr. Sáním krve se nakazí klíšťáci, kteří dlouhodobě obývají nory a doupata prasat. V klíšťákovi se virus množí a dokonce se přenáší z jednoho klíšťáka na druhé, při páření předává samec infekci samici a samice klade vajíčka, ze kterých se líhnou nakažené larvy. Infekce přetrvává i během svlékání klíštěte. Nakažení klíšťáci předávají infekci zdravým prasatům nebo štětkounům.

Problém nastává při infekci domácích prasat. V Africe vznikají lokální epidemie u domácích prasat a zdrojem infekce jsou především klíšťáci, zvláště pokud se prasata dostanou do blízkosti nor prasat bradavičnatých.

Africký mor mimo Afriku

U domácích a divokých prasat se africký mor šíří snadno přímým kontaktem, zdrojem infekce je především trus a krev. Stejně jednoduše se šíří nepřímo kontaminovanou potravou, vodou, pomůckami či na oblečení ošetřovatelů či umístěním prasat do zamořeného kotce, vozidla či prostředí obecně.

Obrovský význam má přenos zkrmováním odpadů obsahujícím vepřové maso či vepřové masné výrobky, pokud tyhle zbytky neprošly pečlivou tepelnou úpravou. Takto se může nákaza šířit i na velké vzdálenosti a právě tak se dostala z Afriky.

I mimo Afriku může mít v přenosu význam klíště. Ve Španělsku je to klíšťák druhu Ornithodoros erraticus. V Česku se tento parazit naštěstí nevyskytuje. Naše klíště obecné a krev sající hmyz přenáší virus jen mechanicky.

Průběh nemoci

Africký mor prasat probíhá u divokých afrických prasat vždy zcela bez příznaků, ale u evropského prasete divokého a u prasete domácího už průběh velice závisí na virulenci konkrétního kmenu viru. Úmrtnost může dosahovat 90% při prakticky 100% nemocnosti vnímavých zvířat v ohnisku, naopak v promořených, enzootických oblastech se časem může snížit jen asi na 2 – 3 %. Možná je prudká infekce s rychlým úhynem, akutní horečnaté onemocnění, ze kterého se prasata uzdraví, nebo chronicky probíhající nemoc s postupným chřadnutím. Po případném uzdravení ale prasata zůstávají dlouhodobě nosiči viru a i když ho obvykle nevylučují do vnějšího prostředí, maso a masné výrobky z jejich těl můžou být zdrojem infekce.

Akutní infekce

Inkubační doba akutní formy afrického moru prasat je krátká, jen 3 – 4 dny. Nemoc se projevuje vysokou horečkou, která z počátku není následovaná dalšími příznaky. Některá prasata mohou ale uhynout už v této fázi, nebo uhynout náhle i bez horečky.

Po asi čtyř dnech trvání horečky se přidávají další symptomy nemoci. Prasata jsou netečná, nechtějí žrát, odmítají se pohybovat a leží schoulená jedno na druhé. Pokud jsou přinucena k pohybu, motají se a mohou tahat pánevní končetiny. Na jejich kůži se objevují nepravidelné červené mapy, zvláště na končetinách, na uších a na břiše. Neobvyklé zabarvení je zvláště patrné u bílých prasat a může přecházet až do modrofialové.

Africký mor prasat může doprovázet i dušnost, kašel, hlenohnisavé výtoky z očí nebo z nosu nebo naopak zvracení nebo průjem, který může být i krvavý. Březí prasnice často po jednom až dvou dnů trvání horečky zmetají.

K úhynu obvykle dochází během čtyř až deseti dnů. Některá zvířata vydrží i dvacet dnů. Pokud neuhynou a přežijí, zůstávají trvalými hostiteli viru.

Subakutní forma

Méně virulentní kmeny viru způsobují méně prudce probíhající onemocnění s poněkud delší inkubační dobou, 4 – 19 dní. Prasata mají zvýšenou teplotu, moc nežerou a jsou apatická. Březí prasnice obvykle zmetají. Nemoc trvá 5 – 30 dní a úmrtnost je různá, může být velmi nízká nebo až 70 %.

Za dva až tři týdny horečka ustoupí a prasata se uzdravují, ale ještě několik týdnů jejich krev a maso obsahuje živý virus. Nenápadné, nekonkrétní příznaky subakutní formy mohou vést k tomu, že nikoho ani nenapadne, že by původcem potíží mohl být africký mor prasat.

Chronická forma

Chronická forma afrického moru prasat je ještě méně konkrétní co se příznaků týče. Nemocná prasata postupně chřadnou, hubnou, občas mají horečku, pak zas ne. Objevují se otoky kloubů, kulhání, vředy na kůži, měkký otok v mezisaničí, ale nic konkrétního. Postižené bývají plíce, vznikají srůsty s pohrudnicí, rozvíjí se zánět osrdečníku. Nemoc trvá dlouho, i rok.

Diagnostika

Nejvýznamnější nemocí, která se podobá africkému moru prasat, je mor prasat klasický. Tyto dvě choroby sice způsobují zcela nepříbuzné viry, ale rychlým šířením, krátkou inkubační dobou a akutní formou s vysokou úmrtností jsou naprosto totožné. Nemoci nejde rozlišit ani podle klinických příznaků, ani podle pitevního nálezu, k rozlišení slouží jen a pouze laboratorní průkaz původce.

Podobně se u jednotlivých prasat může projevovat i salmonelóza, septikemicky probíhající červenka,  septikemická aktinobacilóza či pasteurelóza, které ale v chovu neprobíhají ani náhodou tak prudce a rychlé hynutí způsobují i menšího množství nakažených zvířat. Vzácnou, sporadickou nemocí připomínající africký mor je také syndrom dermatitidy a nefropatie prasat.

Hromadné úhyny selat může způsobovat i PRRS nebo Aujezskyho choroba.

Z neinfekčních příčin vypadá podobně otrava jedem na krysy, která může mít i podobný pitevní nález.

Pitevní nález

Orgány uhynulých prasat jsou obvykle překrvené, v dutině hrudní bývá tekutina a patrný otok plic. Mízní uzliny v dutině břišní jsou zvětšené a často natolik prokrvácené, že připomínají tkáň sleziny. Ta bývá zvětšená. Často se objevují také tečkovité krváceniny  pod pouzdrem ledviny a krváceniny až krevní výlevy na výstelkách tělních dutin a na srdci.

U chronické formy jsou zvětšené uzliny a slezina s krváceninami doprovázené zánětem osrdečníku a zápalem plic.

Léčba

Africký mor prasat nelze léčit. Je to nebezpečná nákaza a v našich podmínkách se prasata v ohnisku likvidují.

Prevence

Proti africkému moru prasat neexistuje funkční vakcína a prasata proti nemoci nelze očkovat. Jedinou prevencí je přísné dodržování zásad biosekurity. Obzvlášť riskantní je krmení syrovými zbytky obsahujícím vepřové maso.

Článek označen značkami: ,