Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Akutní nadmutí

Akutní nadmutí

Akutní nadmutí je rychle se rozvíjející porucha, při které se předžaludek nebo žaludek zvířete plní plynem. Přeplněný a chorobě zvětšený orgán tlačí na bránici a velké cévy, což vede k dušení, šoku a pokud není poskytnuta rychlá pomoc, až k úhynu zvířete.

V pravém slova smyslu je akutní nadmutí  nemocí přežvýkavců. U zvířat s jednoduchým žaludkem dochází k „pouhému“ nadmutí jen u býložravých hlodavců a vzácně u králíka. Jinak je naplnění žaludku vzduchem následkem neprůchodnosti trávicího traktu či infekce plynotvornými bakteriemi.

Akutní nadmutí malých přežvýkavců

U ovcí dochází k akutnímu nadmutí poněkud méně často než u skotu, nejméně často postihuje ovce, ale to neznamená, že by akutní nadmutí bylo vzácným zdravotním problémem. Častěji nadmutí postihuje dospělá zvířata.

V bachoru se během fermentace rostlinné hmoty tvoří přirozeně velké množství plynu. Plyn probublává tráveninou a hromadí se v horním bachorovém vaku. Bachor však není statická nádoba, peristaltické pohyby obsah bachoru neustále promíchávají a vzniklá bublina plynu se dostává k bachorovému česlu a je vykrknuta zvířetem ven. Akutní nadmutí vzniká, pokud je tento proces narušený.

Pěnová tympanie

Při pěnové tympanii vzniká v bachoru plyn, který je uzavřen ve formě stabilní pěny. Ta se hromadí v bachoru a čepci, protože krkáním odstraněná být nemůže. Zvětšování objemu bachoru se zevně projeví zvětšováním objemu břicha, nejprve vyklenutím levé hladové jamky a pak i zvětšením celé levé poloviny břicha, což ale může u ovcí ve vlně uniknout pozornosti chovatele. Břišní stěna je nápadně napjatá.

Postižená zvířata jsou viditelně neklidná, úzkostná a mají kolikové bolesti. Lehají a opakovaně vstávají či si okopávají břicho. Nežerou a nepřežvykují. Roztahující se bachor tlačí na bránici a brání v dýchání, takže silně nadmuté zvíře už jen stojí a namáhavě dýchá otevřenou dutinou ústní s vyplazeným jazykem. Časté je sténání. Nedostatečné okysličené krve zabarví sliznice do fialova. Následuje šok a úhyn v důsledku udušení nebo srdečního selhání.

Příčiny pěnové tympanie

V bachoru může vzniknout pěna, má-li jeho obsah malé povrchové napětí a vysokou viskozitu. Povrchové napětí přirozeně zvyšuje mucin obsažený ve slinách. Slinění podporuje dostatek hrubé vlákniny. Na druhou stranu přebytek lehce fermentovatelných sacharidů podporuje množení bachorových bakterií, které tvoří nerozpustný hlen, který zvyšuje viskozitu a snižuje povrchové napětí bachorového obsahu. Množství degradovatelných proteinů a sacharidů podporuje bouřlivou produkci plynu v bachoru. Vznik pěny podporují také saponiny obsažené v některých rostlinách.

Pěnová tympanie vzniká vždy jako následek nevhodného krmiva. Vzniká ze tří hlavních příčin:

  • Požití krmiva, které obsahuje příliš málo hrubé vlákniny, než aby dráždilo bachor k činnosti. Tím je třeba najemno nasekaná tráva (ze sekačky!) nebo na jemno šrotované obilí. Zvláště v případě nadmutí po zkrmování šrotů se na vzniku pěnové tympanie podílejí i výše zmíněné bakterie produkující hlen. Mladá nasekaná tráva ale obsahuje také značné množství jak bílkovin, tak sacharidů, a v bachoru se z ní tvoří hodně plynu. Navíc nasekaná tráva se snadno zapaří a zapařené krmivo také podporuje vznik nadmutí.
  • Nadýmání způsobené jetelovinami. Některé jeteloviny podporují vznik pěnové tympanie. Z lístků se v bachoru uvolní chlorofyl a proteiny z chloroplastů, které působí pěnotvorně. Nadýmá především vojtěška, jetel nebo komonice. Může nadýmat i vojtěškové seno. Zvláště nadýmavé jsou mladé porosty jetele a vojtěšky nebo jetelotravní směsky, protože kromě pěnotvorných látek z luštěnin obsahují i hodně proteinů a sacharidů, což znamená produkci velkého množství plynu. Vičenec nebo štírovník růžkatý tvorbu pěny nepodporují.
  • Příjem velkého množství zeleného, lehce fermentovatelného krmiva, třeba i pastvě mladého porostu na jaře nebo strnišť na podzim. Nedostatečné proslinění krmiva a rostlinné saponiny způsobí vznik pěny. Rizikem je také pastva za rosy či deště a zkrmování narušených krmiv – namrzlých, plesnivých, zapařených.

Průběh

Je velmi rychlý. Příznaky nadmutí se objevují krátce po nakrmení nevhodnou potravou, nejpozději do dvou až čtyř hodin. Během několika následujících hodin může dojít k úhynu. Zvláště u pastevně chovaných ovcí mohou být zvířata po spasení závadného porostu už nalezena mrtvá. Pěnová tympanie může být ve stádě hromadným onemocněním.

Jednoduchá plynová tympanie

Tento název je trochu zavádějící, protože u jednoduché tympanie se sice netvoří pěna, ale vůbec fakt, že i přes to se předžaludky plní plynem, znamená, že se jedná o druhotný problém, následek jiného patologického stavu. Jen velmi zřídka vznikne jednoduchá plynová tympanie prostě tak, v bachoru se tvoří větší množství plynu než se daří zvířeti vykrkat.

Nejčastější příčinou jednoduché plynové tympanie je totiž ucpání jícnu, které znemožňuje odchod plynů. Jícen se ucpává mechanicky kouskem jablka, mrkví, řepou, bramborem nebo podobnými krmivy, jedná se vlastně o „zaskočení“. Může zaskočit i samotné sousto určené k přežvykování, zvláště u slabých, nemocných zvířat nebo při nedostatečném napájení. Kromě příznaků samotné tympanie, které jsou shodné s tympanií pěnovou, se také takové zvíře aspoň v pořádku pokouší zbavit se uvízlého sousta, natahuje krk, opakovaně se pokouší polykat a sliní. Ucpání jícnu je sporadickým zdravotním problémem, nevyskytuje se hromadně.

Nadmutí při jiných onemocněních

Nadmutí provází také spoustu zdravotních obtíží ovcí a koz, které brání krkání či tlumí pohyby bachoru. Mechanicky mohou krkání vadit zvětšené mízní uzliny ve středohrudí nebo jejich abscesy při  kaseózní lymfadenitidě. Jakékoliv onemocnění stěny bachoru může zpomalit odchod plynu natolik, že dojde k nadmutí.

Nadmutí se objevuje také při hypokalcémii, což je stav, kdy má zvíře v krvi nízkou hladinu vápníku, při zánětech pobřišnice, otravách krve nebo stavech provázených silnou bolestí.  V případě nadmutí způsobených vnitřními poruchami bývá ale klinický obraz nadmutí pomalejší a obvykle to není nadmutí samotné, co ohrožuje zvíře na životě.

Léčba

Základem je reagovat co nejrychleji. V případě jednoduché plynové tympanie je třeba zprůchodnit jícen – zaskočené sousto jde někdy vytáhnout rukou, častěji je potřeba zvíře zasondovat. Jakmile z bachoru odejde přebytečný plyn, zvířeti se rychle uleví. V případě nejvyšší potřeby se používá trokar jako život zachraňující procedura, která ale s sebou nese značné riziko následného zánětu pobřišnice.

U pěnové tympanie jen zasondování zvířete nepomůže, pěna nemůže sondou unikat a ani trokarizace problém neřeší. Nejdříve je nutné zvýšit povrchové napětí a pěnu tak rozrušit. Existují speciální přípravky pro tento účel, jako je Tympasol, který by každý chovatel přežvýkavce měl mít ve své domácí lékárničce. Pokud nemá, dá se použít parafin v dávce 100 ml nebo 100 – 200 ml stolního oleje na ovci či kozu. V nouzi funguje i tekuté mýdlo na ruce nebo terpentýn. Domácí prostředky ale působí pomaleji než léky přímo určené pro tento účel.

Následně se zvíře nutí do pohybu („honit jak nadmutou kozu“), pohyb podporuje rozrušení pěny. U ležícího zvířete se masíruje bachor a uvolněný plyn pak už lze vypustit sondou.

U už dusícího se cenného zvířete je možné chirurgicky otevřít bachor a uvolnit tak tlak na bránici. Trokarizace nepomůže, pěna trokarem neprojde.

Prevence

Prevence je u akutního nadmutí mnohem lepší než léčba. Na jarní pastvu a na pastvu strnišť je třeba zvířata postupně navykat a před vyhnáním na pastvu je předkrmit hrubším senem nebo slámou. To jednak dodá do bachoru hrubou vlákninu, jednak zvířata nebudou hltavě konzumovat velké množství rizikové píce.

Na jaře není dobré pást za deště nebo před oschnutím ranní rosy. Po nakrmení šťavnatou zelenou pící by zvířata neměla být hned napojená. Nevhodné je zkrmování jakkoliv narušených krmiv. Mladé porosty jetelovin, zvláště po ranních mrazících, nadýmají spíše. Jetelotravní směska určená ke spásání nebo krmení by neměla obsahovat víc, než 50% jetelovin.

Nadmutí způsobené zkrmováním koncentrátů se dá předejít hrubším šrotováním a postupným návykem. V intenzivních chovech se používá taky denní drenchování olejem. V zahraničí pak proti nadýmání fungují některé antibiotické stimulátory růstu.

Akutní nadmutí u jiných zvířat

U nepřežvýkavých zvířat se nadmutí popisuje především u králíka. Mechanismus vzniku je ale zcela jiný. U králíka dochází k přeplnění žaludku plynem jen a pouze jako důsledek neprůchodnosti vrátníku. Žaludek se v důsledku neprůchodnosti plní plynem a zažitinou. Je to akutní stav projevující se silnou bolestí břicha a rychle nastupujícím šokem a kolapsem postiženého králíka. Bříško je nafouklé, králík velmi slabý, skřípe zuby, tělesná teplota může být snížená. Podobně jako u přežvýkavců i u králíka žaludek tlačí na bránici a velké cévy, takže dýchání je namáhavé a sliznice nafialovělé. Nakonec králík hyne zadušením nebo na selhání srdce.

Léčba spočívá v zasondování zvířete a uvolnění tlaku na plíce, ale většinou se neobejde bez následného chirurgického zákroku k odstranění cizího tělesa, který stav nejčastěji vyvolává. Bývají to smotky spolykaných chlupů nebo třeba vláken z okousaného koberce či kousky rozkousaných látek. Prognóza je nejistá.

Celková silná plynatost trávicího ústrojí králíka vzniká při závažném narušení mikroflóry střev s přemnožením plynotvorných bakterií. Protože k takovému narušení dochází při rychlé změně krmné dávky a při překrmení krmivy obsahující hodně rychle stravitelných sacharidů a bílkovin, jako je mladá zelená píce nebo mladé porosty luskovin, podobá se příčinami akutnímu nadmutí přežvýkavců, ale plyn není v žaludku, ale ve střevech zvířete, a trávení je výrazně více narušené než u nadmutého přežvýkavce.

U morčat je nadmutí s naplněním žaludku plynem častokrát spojené s jeho přetočením a nemoc se spíš podobá torzi žaludku u psů. U psů je tato porucha většinou spojena právě s torzí, otočením žaludku podél své osy a následnou neprůchodností vrátníku. Jen někdy u nich žaludek zůstává na svém místě a jedná se „jen“ o nadmutí bez neprůchodnosti. Přesná příčina vzniku jak torze, tak nadmutí u psa je bohužel neznámá. Bez poruchy střevní průchodnosti se může žaludek nafouknout u činčil, zvláště u kojících samic, a to při jejich překrmení senem obsahujícím velký podíl luskovin nebo při náhlém zařazení čerstvé zeleniny nebo dokonce ovoce do krmné dávky.

 

 

 

 

Článek označen značkami: ,,