Akutní zánět mléčné žlázy

Akutní zánět mléčné žlázy, akutní mastitida, latinsky mastitis acuta, je náhle vzniklé, rychle probíhající onemocnění mléčné žlázy zvířat. Hlavním a prvotním projevem je viditelná, smyslová změna jejího sekretu. Mléko zánětem postižené mléčné žlázy je vodnaté či obsahuje vločky hnisu, případně je sekret zcela mléku nepodobný.

Často bývá zánět doprovázený také otokem, zarudnutím a bolesti postižené čtvrtě nebo poloviny vemene nebo vemínka. Někdy bývá nejnápadnějším příznakem neprospívání nebo odmítání kojených mláďat. V těžkých případech se přidávají změny celkového zdravotního stavu: Horečka, nechutenství, netečnost. Na akutní zánět mléčné žlázy mohou zvířata i uhynout.

Akutní klinický zánět mléčné žlázy je jednou z forem mastitid, dalšími významnými formami jsou mastitidy subklinické a mastitidy chronické. Subklinické mastitidy mají význam především u skotu a dalších dojených zvířat, chronické mastitidy pak i u zvířat, od kterých se očekává opakovaný odchov mláďat.

Akutní mastitida je naproti tomu všeobecně vyskytující se nemocí, která kromě dojného skotu, ovcí a koz trápí také feny, fretky, králice a samice morčat a činčil. Méně často onemocní kočky, prasnice, kobyly, lamy.

Příčina akutního zánětu mléčné žlázy

Zánět je všeobecná reakce organismu na poškození tkáně. Aby ale vznikla mastitida tzv. klinická, na první pohled zjevná, nestačí už jen podráždění například fyzikálními vlivy nebo metabolickou nerovnováhou. Je potřeba mnohem větší poškození a příčinou takového poškození bývají v naprosté většině případů bakterie.

Akutní mastitida je proto v zásadě bakteriální onemocnění.

Bakterií, které dokáží takový zánět způsobit, je hned několik desítek různých druhů. Ne všechny jsou ale stejně časté a významné. Nejdůležitějšími původci jsou E. coli, stafylokoky a streptokoky.

Koliformní mastitida

Bakterie E. coli je běžný obyvatel trávicího traktu mnoha druhů zvířat a snadno se množí i v hnoji a organickém materiálu obecně, zvláště při vyšší teplotě a vlhkosti.

Kromě E.coli se stejně chovají i příbuzné druhy bakterií: Klebsiella a Enterobacter. Společně se proto tyto druhy označují jako koliformní zárodky a zánět mléčné žlázy, který vyvolávají, jako koliformní mastitida.

Protože tyto bakterie se vyskytují v prostředí zvířat a do mléčné žlázy se dostávají přes strukový kanálek, jsou koliformní mastitidy tzv. mastitidy environmentální, pocházející z prostředí.

E. coli je nejčastější původce akutních zánětů mléčné žlázy u prasnic, vyskytuje se u fen, koček i fretek a je příčinou asi poloviny akutních zánětů vemene dojeného skotu. U malých přežvýkavců jsou koliformní mastitidy vzácné.

Akutní mastitida vyvolaná stafylokoky

Stafylokokem, který způsobuje záněty mléčné žlázy, je především S. aureus, neboli zlatý stafylokok. Je to podmíněně patogenní bakterie, která se všeobecně vyskytuje se na sliznicích nosohltanu a na kůži zcela zdravých zvířat.

Do mléčné žlázy se stafylokoky dostávají strukovým kanálkem. Predispozicí k takovému průniku je poranění struků. Bakterie se také přímo přenáší z jednoho zvířete na druhé dojícím zařízením nebo i rukama dojičů. Proto se stafylokoková mastitida označuje jako tzv. kontagiózní, nakažlivý, zánět mléčné žlázy.

Zánět, který způsobují, může být nejen akutní. Obrovský význam mají stafylokokové záněty chronické nebo dokonce chronické subklinické, které jsou těžce léčitelné. Stafykoloky jsou nejčastější původci zánětů mléčné žlázy ovcí a koz, škodí i u skotu, prasat, psů.

Streptokoky jako původci akutních mastitid

Streptokoky jsou méně častými původci akutních mastitid, jsou spíše příčinou zánětů mléčné žlázy chronického nebo subklinického charakteru.

Predispoziční faktory

Bakterie jsou jen jednou částí skládačky, na jejímž konci je zánět mléčné žlázy. K tomu, aby zánět vznikl, je kromě choroboplodného zárodku potřeba i nějaké oslabení přirozené obranyschopnosti mléčné žlázy. Hlavní bariéru tvoří strukový svěrač. Druhou linii obrany tvoří bílé krvinky. Aby vznikl akutní zánět, musí být tyto obranné mechanismy prolomeny.

Oslabující vlivy mohou být na straně samotného zvířete:

  • doba bezprostředně po porodu
  • celkové onemocnění: zadržené lůžko, subklinická acidóza bachorového obsahu, ketóza
  • tvar vemene – vadí hlavně povislá, povolená vemena se struky blíže k zemi
  • tvar struků, tvar zakončení strukového kanálků, síla strukového svěrače
  • poranění struků (po dojení, pokousané od sajících mláďat, příměť…)

Velikánský význam mají vlivy vnějšího prostředí:

  • nedostatečný odtok mléka, buď neúplný nebo málo častý
  • čistota prostředí
  • čistota vemene
  • hygiena dojení, hygiena rukou dojičů, hygiena vemene před a po dojení
  • technický stav dojícího zařízení

Příznaky akutního zánětu mléčné žlázy

Zánět je ve své podstatě primitivní a jednotvárná reakce, takže bez ohledu na původce a predispoziční faktory se akutní mastitida projevuje vždy stejně. Záleží jen na stupni poškození a podle toho se dá rozdělit na tři stupně:

akutní zánět mléčné žlázy: fotografie vloček v prvních střicích mléka
Vločky v prvních střicích mléka jsou příznakem akutního zánětu mírného stupně
(Zdroj: Wikimedia Commons)

Mírná mastitida se projevuje pouze změnami v charakteru mléka, sekret mléčné žlázy je mléku podobný, ale může být vodnatější. Nejčastějším příznakem jsou vločky v prvních střicích mléka. Celkový zdravotní stav zvířete není nijak narušen, příjem potravy i doba přežvykování je beze změny a na vemeni také nejsou pozorovatelné žádné změny. Jedná se především o zánět omezený na vývodné cesty mléčné žlázy. Mléko má sníženou kvalitu, je slané a sráží se varem.

Střední stupeň zánětu mléčné žlázy už je doprovázen viditelnými známkami zánětu. Těmi je zarudnutí, otok, zvýšená teplota (vemeno “hřeje”) a také bolestivost vemene nebo vemínka. Celkový zdravotní stav postiženého zvířete už také obvykle vykazuje změny. Běžný je snížený příjem potravy, u přežvýkavců také snížená motorika bachoru a omezené nebo vymizelé přežvykování. Teplota i srdeční frekvence bývá mírně zvýšená. Bolestivost vemene se může projevovat rozkročeným postojem a u matek je časté odmítání mláďat.

akutní zánět mléčné žlázy: fotografie srovnání sekretu zcela mléku nepodobného s normálním mlékem
Vlevo sekret mléčné žlázy zcela mléku nepodobný, vpravo zdravé mléko
(Zdroj: Wikimedia Commons)

Zánětem mohou být postižené mlékovody a výsledkem je akutní katarální zánět mléčné žlázy, při kterém je sekret mléčné žlázy vodnatý, mléku podobný s vločkami, nebo se zánět rozšířil i do samotné mlékotvorné tkáně, parenchymu mléčné žlázy, a vzniká parenchymatózní mastitida. Při té je sekret mléku nepodobný. Může mít podobu vodnatého šedobílého nebo hnědočerveného produktu, průhledné nebo zakalené žluté vody s vločkami fibrinu nebo hnisu nebo je zcela hnisavý.

Závažný zánět mléčné žlázy

Závažné záněty mléčné žlázy jsou vždy parenchymatózní mastitidy. Od zánětů středního stupně se liší vyjádřením příznaků zánětu. Při závažném zánětu je mléčná žláza výrazně bolestivá a edematózní, kůže nad ní může přecházet až do fialové barvy. Zdravotní stav zvířete je výrazně narušený. Běžná je vysoká horečka, naprosté nechutenství, zvýšená dechová i tepová frekvence, dehydratace. Někdy se přidává i průjem nebo zvracení. Produkce mléka ze zdravých mléčných žláz se prudce snižuje až mizí. Zvířata uléhají a nezřídka upadají do šoku způsobeného toxémií, zaplavení krevního oběhu toxiny bakterií.

Při kolimastitidách je možný i perakutní průběh. Toxémie vede k tak rychlému nástupu šoku, že jediným příznakem je náhlý úhyn.

Sekret postižené mléčné žlázy je zcela mléku nepodobný, může mít podobu pár kapek séra, hnisu, může obsahovat krev nebo rozkládající se zbytky tkáně. Mezi závažné záněty mléčné žlázy patří i gangrenózní mastitida, která způsobí úplnou destrukci a odpadnutí postižené poloviny nebo čtvrtě vemene.

Diagnostika

Akutní klinický zánět mléčné žlázy u dojených zvířat je snadno identifikovatelný podle klinických příznaků: Smyslové změny mléka, známky zánětu vemene nebo vemínka a případně celkové příznaky onemocnění spojené s viditelnými a hmatatelnými změnami na mléčné žláze.

U kojících matek může být nejnápadnějším pozorovaným příznakem odmítání mláďat nebo jejich neprospívání. Těžké akutní mastitidy jsou rychle probíhajícím onemocněním, které v řádu hodin způsobuje ulehnutí a celkový obraz těžce nemocného nebo umírajícího zvířete.

U zvířat, která nejsou pod kontrolou chovatele každý den, se může špatně rozlišovat akutní a chronický zánět mléčné žlázy, ale neléčený akutní zánět často přechází právě do chronicity.

Léčba akutního zánětu mléčné žlázy

K léčbě akutního zánětu mléčné žlázy u jakéhokoliv zvířete patří vždy veterinární lékař. Zvolená léčba pak záleží především na stupni zánětu.

Mírná akutní mastitida se léčí vydojováním sekretu. Důležitým bodem je oddělení nemocného zvířete od stáda kvůli kontrole zdravotního stavu. Role veterinárního lékaře spočívá především v odběru mléka pro bakteriologické vyšetření s kultivací. To je velice důležité, protože jedině znalost původce dává informaci o prognóze léčby a o tom, jaké antibiotikum případně zvolit.

Samotné časté vydojování může zánět samo o sobě během několika hodin vyléčit. Pokud druhý den zánět pokračuje, přichází na řadu antibiotika podávaná buď celkově nebo přímo do vemene. Společně s nimi se pokračuje ve vydojování až do normálního NK-testu (ten měří množství somatických buněk, jejich zvýšení je známkou zánětu i když je mléko na první pohled normální).

Léčba středního stupně zánětu mléčné žlázy je podobná. U dojených zvířat je základem odběr sekretu mléčné žlázy a kultivace původce se stanovením citlivosti. Dále se pokračuje vydojováním. Podle situace v chovu a stavu zvířete je možné zahájit antibiotickou terapii už první den.

Těžké záněty mléčné žlázy vyžadují rychlou, razantní léčbu. Kromě antibiotik, podávaných od prvního okamžiku často jak celkově, tak do mléčné žlázy, se zvířeti dávají infuze a léky proti bolesti a zánětu. Antibiotika je možné měnit po obdržení výsledků kultivace a citlivosti.

Vhodná je ochranná léčba jater (proti ketóze), u přežvýkavců podpora bachorové činnosti. Ošetření vemene či vemínek spočívá na počátku v aplikaci chladivých obkladů několikrát denně na 10–30 minut a v již zmíněném vydojování. Po několika dnech je při vydojování vhodné použití resorbčních mastí, které vyvolávají pocit tepla a urychlují vstřebávání zánětu. Takovou mastí je například Mastivet.

Prognóza

Úspěch při léčbě akutní mastitidy není nikdy zaručen. Prognóza z hlediska zachování funkce postižené mléčné žlázy je vždy opatrná. U těžkých zánětů mléčné žlázy je cílem spíš zachránit život zvířete.

Prevence

Program tlumení zánětů mléčné žlázy v chovu spočívá v omezení rizikových faktorů. Veliký vliv má především hygiena dojení a prostředí zvířat, jejich zdravotní stav a tvar vemene. Akutní zánět mléčné žlázy, zvláště těžký nebo opakující se, může být dobrým důvodem k vybrakování postiženého zvířete.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete použít tyto html tagy a attributy.