Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nezařazené » Alergie na bleší kousnutí

Alergie na bleší kousnutí

Alergie na bleší kousnutí je nejčastější alergické onemocnění psů a koček a vůbec nejčastější svědivé kožní onemocnění psů. Jedná se o nadměrnou, hypersenzitivní reakci kůže na bodnutí blechou. Výsledkem je zánět, proto se alergii na bleší kousnutí také říká bleší alergická dermatitida. Protože podstatou je alergie, nemoc spouští i malé množství blech, proto postižené zvíře nemusí být viditelně zablešené.

Příznaky jsou různorodé, ale u psů je nejčastějším příznakem silně svědivá vyrážka na zádi rozšiřující se směrem ke kořeni ocasu, která se může šířit i na zadní stranu stehen a do slabin. S délkou trvání potíží se však klinický obraz mění sekundárními infekcemi, chronickým drážděním a poškozením kůže škrábáním.

Kočky alergické na bleší kousnutí se viditelně drbat vůbec nemusí. Častěji se olizují, někdy i tak vehementně, že se objeví lysá místa, přičemž lysivost bývá symetrická a zahrnuje vnitřní stranu stehen, břicho či boky. Alergická reakce se může projevovat také vznikem drobné svědivé vyrážky, nebo tvorbou svědivých vlhkých ložisek bez srsti. Někdy kvůli alergii na blechy vzniká i vřed na horním pysku. Tyto kožní projevy jsou ale hodně nespecifické. Kromě alergie na bleší kousnutí mohou být způsobené i kožními parazity, plísní nebo alergií z jiných příčin.

Příčina

Alergie na bleší kousnutí je přehnaná reakce kožního imunitního systému na bílkoviny z bleších slin. Alergenů je v bleších slinách vícero, s různou významností. Jeden z nich, nazvaný Ctef1, ze sliny blechy kočičí, byl vyroben i uměle v laboratoři. Zatím se ale nedaří komerčně připravovat přímo alergeny z bleších slin pro účely testování nebo výroby vakcín proti alergiím. K tomu se používají drcené celé blechy.

Zdaleka ne každé zvíře, kterého poštípe blecha, reaguje vznikem alergické bleší dermatitidy. U normálního zvířete vznikne červený pupínek, štípanec, který sice svědí, ale ne nijak moc. Svědění při zablešení je přímo úměrné počtu blech a počtu štípanců.

U alergických zvířat se při poštípání rozvíjí hypersenzitivní reakce, která je jak okamžitá, 1. typu, tak pozdní, 4. typu. Okamžitě po štípnutí se objevuje otok a zarudnutí, do místa migrují bílé krvinky eosinofily a pak i lymfocyty a bazofily a vzniká alergický ekzém. Proč některá zvířata reagují přehnaně a jiná ne je zatím záhadou. Roli bude zřejmě hrát genetika. U zvířat trpících atopickou dermatitidou je alergie na bleší kousnutí častější, ale jsou i zvířata, která jsou alergická jen na kousnutí blechou a na nic jiného.

Rozvoj je pomalejší a projevy mírnější u dlouhodobě zablešených zvířat, naopak občasné bleší invaze prostřídané chvílemi zcela bez blech napomáhají rozvoji alergie. Jakmile je jednou pes nebo kočka alergický na bleší kousnutí, potíže spojené s blechami už u nich nikdy neustoupí. Přirozená desenzibilizace pokračujícím zablešením u psa ani u kočky neprobíhá. Naopak postupem času se klinické příznaky zintenzivňují.

Plemenná a věková predispozice

Bleší alergická dermatitida je nemoc typicky postihující mladé dospělé psy a kočky. Zvířata, která mají predispozici ke vzniku alergie a setkávají se s blechami, začnou mít potíže do pěti let věku. Samozřejmě pokud zvíře žije v domácnosti a s blechami se běžně nesetkává, může se alergie projevit i později, nebo třeba vůbec ne.

Alergie na bleší kousnutí postihuje psy a kočky bez ohledu na plemennou příslušnost nebo pohlaví.

Souvislost s atopickým ekzémem či hypersenzitivní reakcí na krmivo

Alergie u zvířat se neomezuje jen na bleší kousnutí. Častou chorobou je atopická dermatitida, při které je narušená kožní bariéra, objevuje se svědění, alergická reakce na alergeny z prostředí a opakované záněty kůže. Některá zvířata reagují škrábáním se i na alergeny z krmiva. U takového zvířete může poštípání blechami spustit ataku nemoci či zhoršit klinické příznaky probíhajícího zánětu kůže.

Některá zvířata jsou alergická čistě na bleší kousnutí bez současné atopie nebo alergie na krmivo. Jiná jsou zároveň atopici a alergici na bleší kousnutí, nebo jsou alergická na krmivo a na bleší kousnutí. Další trpí atopickou dermatitidou/alergií na krmivo a poštípání blechou u nich jen spustilo svědění na podprahově podrážděné kůži. V praxi je u konkrétního pacienta obtížné hned rozhodnout, do které skupiny patří.

Alergie na bleší kousnutí u psa

U psa jsou typickým projevem alergie na bleší kousnutí pupínky, obvykle tvořící jakýsi trojúhelník se základnou na zadní straně stehen a u kořene ocasu a vrcholem směřujícím přes záď směrem k hřbetu. Vyrážka se může rozšířit i do i slabin, na vnitřní stranu stehen, hráz, pupek a šířit se po hřbetu až ke krku. Někdy je celotělová. Svědění obvykle postihuje nejvíc záď, kořen ocasu a ocas, ale některé psy svědí celé tělo. Protože alergie na bleší kousnutí často doprovází atopickou dermatitidu, u jednoho zvířete může být rozložení kožních změn vytvořeno kombinací. Pes může mít zároveň vyrážku na hřbetě jako reakci na blechy a zánět kůže v podpaží či v meziprstí jako projev atopické dermatitidy, například.

Hot-spoty a akrální granulom

Protože alergie na bleší kousnutí svědí a občas je svědění opravdu intenzivní, další kožní změny se mohou objevit jako důsledek škrábání. Typickým příkladem je hot-spot, rychle se šířící zánět kůže s výtokem séra, které tvoří na povrchu postižené pokožky vlhký strup. Místo rychle ztrácí chlupy. Hot-spoty vznikají na místě nějakého dráždění nebo zapářky a opakované škrábání nebo okusování při svědění je jedna z možných příčin. Hot-spoty se při alergii na bleší kousnutí tvoří nejčastěji na tvářích, na stehnech a na zádi. Častěji vznikají u psů s hustou patrovou srstí.

Dalším takovým možným projevem je kožní granulom, krásně anglicky nazvaný acral lick, což popisuje podstatu vzniku, totiž jedná se o zhrublou, neosrstěnou bouli nejčastěji na zápěstích nebo vrchní strany tlapek hrudních končetin, kterou si vytvořil pes sám neustálým lízáním. Pes alergický na bleší kousnutí si také může nápadně často vykusovat srst na předních nohách. To proto, že ho kůže svědí.

Druhotné kožní změny

Pes si pupínky škrábe, olizuje a vykusuje, což mění jejich vzhled a vzhled původně nepostiženého okolí. Rozškrábané pupínky se pokrývají stroupky a strupy. Může být patrné větší množství lupů. U světle zbarvených psů se srst může barvit dohněda působením slin. Při intenzivním škrábání jsou chlupy olámané a vypadané, vznikají lysá místa, kůže je zarudlá a pokrytá uvolněnými cáry pokožky. Chronické poškozování a dráždění kůže škrábáním při dlouhotrvajícím silném svědění způsobuje její zesílení či nápadné ztmavnutí. Může se objevit také mazotok a nemocný pes zažlukle zapáchá.

Poškození kůže rády využívají bakterie, takže se obraz nemoci může zcela překrýt bakteriálním zánětem kůže, který je sám o sobě velmi svědivý. Druhotně se mohou na rozškrábané kůži přemnožit také kvasinky a vzniká malasseziová dermatitida, také velmi svědivá a často doprovázená už zmíněným zesílením a ztmavnutím kůže.

Záněty také mohou postihovat i hluboké vrstvy kůže.

Podobné nemoci

Těch je bohužel hodně. Celotělovou vyrážku při bleší alergické dermatitidě napodobuje nejlépe svrab. Svědění obecně je znakem časté atopické dermatitidy a hypersenzitivity na krmivo či reakcí na přítomnost střevních parazitů. Bakteriální a kvasinkové infekce kůže vznikají z různých příčin nebo doprovázejí alergie obecně. Větší množství lupů a svědění může být příznakem dravčíkovitosti nebo zavšivení, svědění hlavy nebo paciček způsobuje také sametka podzimní, svědění a vykusování v okolí ocasu často souvisí s přeplněnými análními žlázkami. Z méně častých příčin může být takové svědění i reakcí na některé použité léky.

Alergie na bleší kousnutí u kočky

U koček vypadá hypersenzitivita na bleší kousnutí úplně jinak než u psa. U kočky je alergie na bleší kousnutí jednou z nejčastějších příčin tzv. miliární dermatitidy. Miliární dermatitida je kočičí verze alergického ekzému. Pupínky se netvoří z bleších štípanců, ale je to kožní alergická reakce. Jsou drobné, červené a přecházejí ve stroupky. Vyrážka vzniká typicky na krku a na hřbetě, ale může postihnout i stehna a břicho. Vyrážka je málokdy přes srst vidět, ale je cítit při pohlazení kočky.

Svědění bývá vyjádřeno různě. Některé kočky se jen častěji a vehementněji olizují. To může komplikovat diagnózu, protože si tam mohou vylízat bleší trus a vykousat dospělé blechy, takže zablešení jako příčina není vůbec vidět. Jiné kočky se mohou kousat a vytrhávat si celé chomáče srsti. Takové kočky si mohou vyškubat lysiny, které mohou být i značného rozsahu. Lysivost bývá symetrická a může zahrnovat břicho, slabiny, stehna, zadek, okolí kořene ocasu i krk. Svědění může být i natolik intenzivní, že se kočka škrábe až do krve, hlavně na hlavě a krku.

Kožní infekce nasedající na poškozenou kůži bývají poněkud vzácnější než u psů.

Eosinofilní vřed

Zvláštním projevem alergických reakcí u koček bývají kožní změny patřící do tzv. eosinofilního komplexu. Obecně jsou to jasně červené, lysé změny na kůži. Některé bývají svědivé, jiné ne. Některé vznikají přímo v místě dráždění, ale jiné zase ne. Některé kočky reagují vznikem jen jedné konkrétní změny, jiné si jich pořídí víc najednou.

Častým nálezem je eosinofilní vřed. To je nebolestivý,  nesvědivý, ovšem ošklivě vypadající vřed se zesíleným okrajem, který se nejčastěji tvoří na horním pysku. Vřed je vyplněný žlutou nebo hnědavou nekrotickou tkání a okolí je rudé. Může zasahovat i do dutiny ústní nebo až pod nos. Majitelé to považují za pořezání o plechovku s krmením nebo za popáleninu. Eosinofilní vřed se může vyskytnout až u 60 %  koček s alergií na bleší kousnutí.

Eosinofilní granulom a eosinofilní plak

Podobně může vypadat i eosinofilní granulom, pokud postihne přechod pysku a sliznice dutiny ústní. Také nebolí a obvykle nesvědí. Je to dobře ohraničený, tuhý, vystupující a červený, bělavý nebo žlutavý uzlík. Při postižení okolí tlamy nebo brady je doprovázen otokem, postižení uvnitř dutiny ústní ztěžuje polykání. Často se také objevuje na stehnech jako vícečetné, v pruzích uspořádané výsevy, které mohou sahat od paty zvířete až k sedacímu hrbolu. Na kůži na krku či na stehnech může být granulom i lineární, v podobně provazcovitých změn, které mohou být dosti skryté v srsti. Eosinofilní granulom mohou doprovázet zvětšené příslušné mízní uzliny.

Eosinofilní plak je změna lysá, vlhká, mokvavá a výrazně svědivá. Nejčastěji se tvoří na vnitřní straně stehen, na břiše, na krku a na hlavě a připomíná poněkud psí hot-spot. Eosinofilních plaků většinou bývá víc vedle sebe. Mízní uzliny mohou být také zvětšené.

Kožní změny v podobě eosinofilního komplexu nejsou vůbec specifické pro alergii na bleší kousnutí, jedná se o alergickou reakci koček obecně. Vždy je ale potřeba myslet i na ty blechy, protože bleší hypersenzitivita je častou příčinou.

Nemoci podobné bleší alergické dermatitidě u koček

U koček je to ještě těžší než u psa, protože jak miliární dermatitida, tak eosinofilní komplex jsou nespecifické kožní změny. Miliární dermatitida kromě různých alergií vzniká také jako reakce na střevní či jiné kožní parazity, jako jsou všenky a dravčíci, doprovází dermatofytózu, svědění hlavy, krku a zádi může doprovázet ušní svrab. Projevuje se tak i bakteriální infekce, deficit biotinu nebo nedostatek nenasycených mastných kyselin v potravě nebo některé autoimunitní nemoci.

V případě kožních změn spadajících do eosinofilního komplexu je potřeba v případě vředu vyloučit infekční příčiny, poranění a nádory, hlavně spinocelulární karcinom. Granulom či plak je zase podobný mastocytomu nebo lymfomu. Pokud je už jasné, že se jedná opravdu o eosinofilní komplex a ne o primární infekci či tumor, pravděpodobně se jedná o alergii „na něco“. Alergie na bleší kousnutí je díky svému častému výskytu dobrým kandidátem.

Diagnostika

U zvířete s kožními změnami, u kterého jsou zároveň objeveny blechy, je bleší alergická dermatitida vždy největším kandidátem na příčinu. Bohužel ne vždy musí být zablešení hned patrné. Testy na alergie jsou zrovna v případě blech dosti nespolehlivé. Lepší výsledky než testování z krve dává intradermální kožní test. Senzitivita je bohužel nízká a negativní výsledek neznamená, že blechy nejsou příčinou potíží.

Diagnóza vzniká nejčastěji prostě na podkladě typického rozložení kožních změn u psů, protože umístění kožních změn je ve skutečnosti citlivější diagnostický nástroj než testy na alergii. Obtížnější je to u koček, ale miliární dermatitida je často způsobená právě alergií na bleší kousnutí, zvláště když je možné, aby zvíře blechy mělo.

Potvrzením diagnózy je ustoupení potíží po ošetření proti blechám. Zlepšení v podobě zmizení svědění ale může nastat až za 4 – 8 týdnů.

Terapie

Základem je zbavit zvíře blech a to co nejrychleji. Teoreticky udělají nejlepší službu preparáty s rapidním účinkem, které zároveň fungují jako repelenty. To jsou pyrethroidy, jako permethrin, které se ale nedají použít na kočku. V praxi ale fungují i látky, které nejsou repelenty a jako prevence i ty, které vyloženě vyžadují, aby se blecha napila krve, jako všechny tablety proti blechám. Zdá se, že sání jednotlivé blechy alergii ještě nespustí a stačí drastické omezení bleší populace, aby příznaky zmizely a už se neobjevily.

Než alergie společně s blechami ustoupí, svědění se dá tlumit krátce působícími kortikoidy podávanými v tabletách. Samozřejmě je nutné léčit druhotné bakteriální či kvasinkové infekce.

Alergie na bleší kousnutí je nevyléčitelná nemoc, při poštípání blechami se problém vrátí. Proto je nutné takové zvíře chránit doživotním podávání přípravků proti blechám, v případě koček držením jen v bytě.

Článek označen značkami: ,