Alkalóza bachorového obsahu

Alkalóza bachorového obsahu je porucha trávení přežvýkavců, při které pH bachorové tekutiny stoupá nad normální rozmezí a je zásadité. Možných příčin takového stavu je vícero. Krmná dávka může obsahovat nadměrné množství bílkovin nebo dusíkatých látek obecně a alkalózu způsobí výsledný přebytek amoniaku v bachorovém obsahu, nebo se bachorová fermentace naruší delší dobu trvajícím nechutenstvím nebo bachorovou dysfunkcí. V tom případě může porucha přejít až v hnilobu bachorového obsahu.

Alkalóza může probíhat chronicky u dojnic na nevyrovnané krmné dávce nebo akutně, s rychlým úhynem v tetanických křečích. Prudký průběh alkalózy je obvykle vyvolaný otravou látkami, které se přímo rozkládají v bachoru na amoniak. Nejčastější takovou otravou je otrava močovinou.

Jak funguje bachor

Bachor je největší předžaludek přežvýkavců. Slouží jak obrovská fermentační nádoba, osídlená celým ekosystémem mikroorganismů, bakterií, kvasinek i nálevníků, kteří rozkládají jednotlivé složky rostlinné hmoty. Produktem fermentace jsou tzv. nenasycené mastné kyseliny, hlavně kyselina octová, pak propionová a malé množství kyseliny máselné. Ty se vstřebávají přes stěnu bachoru a zvíře je používá jako zdroj energie. Protože nenasycené mastné kyseliny jsou kyselé, k vyrovnání pH slouží sliny přežvýkavce, které obsahují hodně bikarbonátu, tedy jedlé sody, a jsou zásadité. pH uvnitř zdravého bachoru se pohybuje mezi 6,5 až 6,9.

Bílkoviny, které se dostávají do bachoru s krmivem, si bachorová mikroflóra přímo použije pro stavbu svých těl, pokud má k růstu dostatek energie, který získává rozkladem sacharidů.

Narušení bachorové fermentace a vznik alkalózy

Nenormálně vysoké pH v bachoru může vzniknout několika různými způsoby:

  • Protože sliny přežvýkavce jsou zásadité, jakmile v bachoru klesne produkce těkavých mastných kyselin, pH začne pomalu stoupat. Proto může alkalóza vzniknout při hladovění, nechutenství nebo v alkalózu přejde jednoduchá bachorová dysfunkce.
  • Zvíře dostane příliš mnoho alkalizujících látek, jako je hydrogenuhličitan nebo krmné vápno k prevenci acidózy, nebo je léčeno na acidózu nadměrnými dávkami látek zvyšujících pH v bachoru
  • V bachoru vzniká nadměrné množství amoniaku

Amoniak, což je látka jednak zásaditá, jednak toxická, z bachoru se vstřebává do těla, zatěžuje játra a může způsobit i celkovou otravu, je konečný produkt rozkladu dusíkatých látek. Vzniká v bachoru přirozeně rozkladem nebílkovinných sloučenin, které obsahují dusík a někdy také rozkladem bílkovin, pokud mikroflóra nepotřebuje aminokyseliny, ale zdroj energie. Fungující bachor určité množství amoniaku zvládne bez problémů zpracovat, bakterie si z něj vyrobí bílkovinu. Problém tedy nastává, když bílkovinu vyrobit nemohou nebo nestíhají.

To se stane, pokud se do bachoru dostává hodně dusíkatých látek, ale už ne úměrné množství sacharidů. Sacharidy jsou potřeba jako zdroj energie k syntéze bílkovin. Pokud mikroflóra nemá energii, nemůže tvořit bílkovinu z amoniaku a naopak sama ve snaze získat energii z rostlinných bílkovin tvoří další amoniak.

Pokud je příjem nadměrného množství dusíkatých látek náhlý, bez předchozího návyku, vzniká akutní alkalóza. Dlouhodobá nevyrovnaná krmná dávka s přebytkem dusíkatých látek způsobuje chronickou alkalózu.

Zdroje dusíkatých látek

Dusíkaté látky mohou být bílkovinné povahy. Alkalózu může způsobit pastva na bujných, dobře vyhnojených porostech, zkrmování vojtěškové senáže nebo jadrných krmiv s velkým podílem sóji, pokud zároveň krmná dávka neobsahuje dost sacharidů.

Dusičnany a dusitany v krmivech mohou také působit jako zdroj amoniaku.

Pro přežvýkavce se krmivo obohacuje i anorganickým dusíkem. Jedním takovým způsobem je konzervace krmiv metodou alkalage, močovinou. Kukuřice nebo třeba i sláma se jednak konzervují, jednak se zvyšuje obsah dusíku v krmivu. Takové krmivo je ale ve své podstatě zásadité a nadměrné zkrmování může být příčinou alkalózy.

Zvláštním případem akutní bachorové alkalózy je přímo otrava močovinou.

Zevní projevy alkalózy bachorového obsahu

Chronická, lehká bachorová alkalóza se navenek projevuje neurčitými poruchami trávení. Zvířata mají menší chuť do žrádla, přežvykují kratší dobu, náplň bachoru je snížená a bachorové rotace zpomalené. V důsledku snížené motoriky bachoru se zvíře může opakovaně nafukovat, ale nijak dramaticky. Někdy trpí i průjmy. Srst bývá matná, zježená a bez lesku

Vleklé narušení trávení má vliv i na výživný stav a užitkovost. Objevují se poruchy reprodukce a dojivost klesá o 15 až 20 %. V mléce se snižuje obsah bílkoviny i laktózy, při výrazném poklesu tvorby kyseliny octové v bachoru klesá i obsah mléčného tuku. Naopak stoupá obsah močoviny v mléce a snižuje se jeho titrační kyselost.

Nedostatek energie pro život zvířete může způsobit i paradoxní stav, kdy pH bachoru je sice zásadité, ale v krvi je pH kyselé, zvíře se dostává do metabolické acidózy v důsledku katabolismu a trávení vlastních tělesných rezerv.

Zvířata trpí nedostatkem vápníku a hořčíku, protože ty potřebují ke vstřebávání nižší pH a častější je také výskyt zánětů mléčné žlázy. Neléčená chronická alkalóza časem přejde v hnilobu bachorového obsahu.

Akutní alkalóza bachorového obsahu

Akutní alkalóza je prudce probíhající onemocnění. První příznaky nastupují už do 20 minut po příjmu jedovatého množství močoviny.

Nejprve se objevují kolikové příznaky, zvířata jsou neklidná, ohlížejí se po břichu a pokopávají po něm. Činnost předžaludků se zastavuje, rozvíjí se tympanie a častý je hojný výtok slin. Amoniak působí jako nervový jed. Velice brzy se zvířata začnou motat, trpí svalovým třesem, nakonec uléhají. Leží na boku s končetinami od těla, časté jsou plovavé pohyby nebo křeče se zvrácenou hlavou. K úhynu dochází do čtyř hodin.

Jak se alkalóza bachorového obsahu pozná

Alkalózu bachorového obsahu lze nejlépe prokázat vyšetřením bachorové tekutiny. Při alkalóze má tmavší hnědozelenou barvu. Sedimentace, flotace i redukční aktivita jsou snížené.

Při akutní alkalóze zapáchá po amoniaku, pH přesahuje 7,5 a nálevníci chybí. Při chronických alkalózách se pH pohybuje mezi 7 a 7,5, počet nálevníků je snížený, produkce těkavých mastných kyselin také a hlavně množství kyseliny propionové je snížené, s nárůstem kyseliny octové a máselné.

U chronických alkalóz může napovědět i odběr krve a průkaz snížené hladiny vápníku a hořčíku.

Naopak u akutních forem je možné, že diagnóza se určí až pitvou. Obsah bachoru je zásaditý, páchne amoniakem a játra a ledviny jsou degenerované.

Podobně projevující se onemocnění

akutní alkalóza

  • akutní acidóza
  • otrava solí
  • jaterní encefalopatie
  • pastevní tetanie
  • otrava sinicemi

chronická alkalóza

  • hniloba bachorového obsahu
  • ketóza
  • poporodní paréza

Léčba bachorové alkalózy

Chronická alkalóza se léčí úpravou krmné dávky. Bachorová mikroflóra potřebuje energii, potřebuje sacharidy. Jako první pomoc se přidává melasa, krmná řepa nebo cukrovka a pak je potřeba přejít na vyváženou stravu. Zvířatům udělá dobře přídavek vápníku a hořčíku buď v minerální přísadě, nebo injekčně, vitamín A, E a selen a ochranná léčba jater. Prognóza je dobrá.

Akutní alkalóza se musí léčit rychle. Základem je neutralizace bachorového prostředí. K tomu slouží nejčastěji 8 % ocet v dávce 0,5 – 1 l pro skot nebo 30 ml pro malé přežvýkavce ředěný vlažnou vodou. Po podání sondou se důkladnou masáží promíchá obsah bachoru. Ocet se podává každou půl hodinu. U cenných zvířat je indikované operační otevření a vyprázdnění bachoru.

Zvířata bývají dehydratovaná, vyžadují často kapačku, ochrannou léčbu jater a podání bachorové tekutiny od zdravého zvířete plus propionáty (Prodigestan, Uni-Ruminal a spol) k nastartování normální bachorové fermentace. Prognóza těžkých otrav močovinou je špatná.

Prevence vzniku alkalóz

Alkalóza vzniká z dietetických chyb. V krmivu přežvýkavců musí být k dusíkatým látkám vždy dostatek sacharidů. Při zkrmování močoviny je potřeba výborně spočítaná krmná dávka, dostatečně dlouhý návyk a dokonalé rozmíchání močoviny v krmivu.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete použít tyto html tagy a attributy.

Copyright © 2019. MVDr. Tereza Ježková