Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Aviární encefalomyelitida

Aviární encefalomyelitida

Aviární encefalomyelitida je silně nakažlivé onemocnění kuřat do šesti týdnů věku. Postihuje mozek zvířete a projevuje se poruchou koordinace pohybů, jemným třesem hlavy, krku a těla, obrnami a většinou končí úhynem.  Přežívající kuřata trvale zaostávají v růstu, mohou trpět poruchami pohybu nebo oslepnou. Třes je pro nemoc poměrně charakteristický a dal jí i alternativní název, epidemický tremor.

Jedná se o ekonomicky závažné onemocnění, ve velkochovech se kuřata chrání vakcinací plemenných nosnic, které předávají kuřatům protilátky ve vejcích. Vakcinace je možná i v malých a hobby chovech.

Původce

Původce aviární encefalomyelitidy je virus z čeledi Picornaviridae, zvaný Tremovirus. Pikornaviry jsou všechno velmi malé viry, které obsahují RNA. Jsou neobalené a neobsahují žádné tuky, takže se nedají zničit tukovými rozpouštědly, ve vnějším prostředí dlouhodobě přežívají

Z dezinfekčních prostředků jej ničí formalin, 5% chlornan sodný, koncentrované alkoholy, 2% louh sodný a virucidní dezinfekční prostředky s prokázanou účinností na neobalené viry.

Hostitelé

Aviární encefalomyelitida je především nemocí hrabavých ptáků, nakazit se může kur domácí a krůta, dále křepelky, bažanti, koroptve a tetřevovití. Vnímaví jsou také holubi a vrubozubí. Klinické příznaky jsou ale patrné jen u kura domácího a to především u kuřat.

Přenos nemoci

Infikovaná zvířata vylučují virus trusem a v hejnu se nemoc rychle šíří, rychleji při chovu na podestýlce než v klecích. Díky odolnosti viru se aviární encefalomyelitida přenáší jak přímým kontaktem, tak nepřímo přes kontaminované předměty, krmivo či vodu.

Důležitý je přenos vertikální, tedy vejci. Nakažená nosnice nemusí vykazovat žádné příznaky nemoci, ale po dobu dvou až tří týdnů po infekci snáší vejce obsahující virus. Líhnivost takových vajec je nižší, protože část zárodků hyne už během inkubace. Vylíhlá kuřata jsou zdrojem nákazy pro zdravá kuřata v líhních a odchovnách.

Inkubační doba

Při horizontální infekci je inkubační doba dlouhá 9 – 11 dní. Kuřata vylíhlá z nakažených vajec onemocní do týdne věku.

Průběh nemoci

Čím je nakažené kuře mladší, tím je průběh nemoci rychlejší a těžší. Při líhnutí vajec od nemocných nosnic a nákaze v odchovně onemocní 70 – 90 % kuřat a úmrtnost je vysoká, až 70 %. Nejčastěji nemoc propuká od druhého do čtvrtého týdne věku kuřat.

Aviární encefalomyelitida u kuřat

První známka problému je nezájem a netečnost kuřat, může se objevit i průjem. Postupně se objevují poruchy koordinace, kuřata posedávají na patních kloubech se spuštěnými křídly, při pokusu o pohyb vpřed padají. Objevuje se charakteristický jemný třes především hlavy a krku. Mohou se objevit i další příznaky postižení mozku, jako je vytáčení hlavy nebo záchvaty křečí. Těžce nemocná kuřata leží na boku, obrny přecházejí v ochrnutí a zvířata hynou v důsledku celkového vysílení nebo hlady a žízní.

Kuřata, která přežijí, zůstanou zakrslá, mohou mít trvalé poruchy koordinace nebo mohou kulhat v důsledku atrofie svalstva a objevují se i zákaly čočky s následnou slepotou na jedno nebo obě oči.

U nosnic

V šesti týdnech věku nastupuje věková rezistence a starší a dospělá drůbež vykazuje jen mírné příznaky nemoci, které mohou zcela uniknout pozornosti.

U nosnic se občas vyskytne přechodná mírná spavost nebo zákal čočky s oslepnutím. V hejnu, ve kterém zrovna probíhá infekce encefalomyelitidou se objevuje náhlý, ale nepříliš výrazný pokles snášky,  asi o 5 – 30 %, který trvá 5 – 14 dní. Asi dva týdny nosnice nesou poněkud menší vejce. Tato vejce nejsou vhodná k líhnutí, jednak je jejich líhnivost asi o 5% menší, jednak se z nich vylíhnou nemocná kuřata.

Aviární encefalomyelitida nevytváří trvalé nosičství, uzdravená drůbež je imunní.

Diagnostika

Při pitvě uhynulých kuřat se prakticky nenacházejí žádné okem viditelné změny a to ani na mozku. Diagnózu lze potvrdit jen histologickým vyšetřením nervové tkáně nebo žláznatého žaludku či slinivky.

Podobné příznaky mohou mít především nutriční deficience jako je encefalomalacie způsobená nedostatkem vitamínu E, nedostatek vitamínu B2 nebo křivice, otrava těžkými kovy nebo plísňovými toxiny a z infekcí Newcastleská a Markova nemoc.

Léčba

Aviární encefalomyelitidu nelze léčit.

Prevence

Proti nemoci existuje očkování, živá vakcína určená pro kuřice ve věku do čtyř týdnů do zahájení snášky. Po asi třech týdnech po vakcinaci má kuřice dostatek protilátek, aby byla po celé snáškové období jak chráněna před poklesem snášky v důsledku nemoci, tak aby ve všech vejcích měla dostatek protilátek k ochraně vylíhlých kuřat po celou dobu věkem dané vnímavosti k nemoci.

Pro malé chovy je použitelná kombinovaná vakcína proti aviární encefalomyelitidě a neštovicím drůbeže, která se aplikuje dvojjehlou kuřatům ve věku od osmi týdnů a krůtám starším 18 týdnů. V jednom balení je 1000 dávek a jako u všech hromadných vakcín se musí spotřebovat do dvou hodin po naředění. Nicméně vzhledem k ceně vakcíny očkování byť jen deseti kusů vychází do stokoruny za kuřici.

Článek označen značkami: ,