Botulismus je nenakažlivá nemoc způsobená pozřením krmiva nebo vody obsahující botulotoxin. Jedná se o otravu tímto toxinem, který se také nazývá klobásový jed.

Projevuje se postupující chabou paralýzou celého těla a smrtí udušením.

Otrava se nejčastěji objevuje u kachen a bažantů a v přírodě u migrujícího vodního ptactva, hrozí masožravým kožešinovým zvířatům, hlavně norkům, méně už liškám a onemocnět mohou také přežvýkavci a koně. V laboratoři je možné otrávit botuloxinem bílé myši a morčata. Naproti tomu psi, kočky, fretky nebo prasata jsou rezistentní.

Kachny se tráví botulotoxinem, který se v horkých letních dnech hromadí v bahně, hnijící vegetaci a v larvách hmyzu. Do těl norků se dostává v míchanicích, které byly nesprávně skladovány, kopytníci se otráví ze špatné siláže nebo zapařené a hnijící trávy a hlavně z mrtvých těl hlodavců, ptáčků a vůbec jakýchkoliv zvířátek, jejichž těla se mohou dostat do siláže nebo do balíkovaného sena.

Odkud se bere botulotoxin

Vzniká činností bakterie zvané Clostridium botulinum. To je gram – pozitivní tyčinka, která k životu potřebuje anaerobní podmínky, roste jen za nepřístupu vzduchu. Při teplotách kolem 30°C přitom produkuje polypeptid, který je pro vyšší organismy prudce toxický. Je to exotoxin, uvolňuje se do okolí dělících se bakteriálních buněk. Při teplotách nižších, do 10 °C, se toxin obvykle netvoří.

Samotné klostridie rostou a produkují toxin ve vnějším prostředí, jen velice zřídka tvoří botulotoxin uvnitř živého organismu, v ranách nebo ve střevě. Bakterie nerostou při kyselém pH nebo v mořských sedimentech.

Tvoří velice odolné spory, které mohou v prostředí přetrvávat až 30 let. Přežívají po dobu 4 až 5 hodin i teplotu varu. 120 °C vydrží až 20 minut. 20% formalín je ničí za 24 hodin a 10% kyselina chlorovodíková za hodinu.

Jakmile se spory dostanou do vhodných podmínek, což je nepřítomnost kyslíku a bílkoviny jako zdroj potravy, vyklíčí. Spory se běžně nachází v zemi a až 6 měsíců mohou přetrvávat v mrtvých tělech zvířat. Bakterie rostou v tlející vegetaci a v bahně stojatých nebo pomalu tekoucích vod. Organismus může být i komenzálem trávicího traktu obratlovců, především ryb a drůbeže, ale i skotu a prasat.

Otrava vzniká především pozřením krmiva, který obsahuje botulotoxin, bez ohledu na to, jestli v něm ještě klostridie samotné rostou nebo už dávno ne.

Botulotoxin samotný

Botulotoxin je nejsilnější známý přírodní jed. Smrtelná dávka je neobyčejně malá, počítá se v nanogramech na kilogram živé hmotnosti zvířete. K otravě norka stačí 0,00001 ml botulotoxinu.

Je to termolabilní látka, rozkládá se při teplotách nad 80 °C. Jinak je to ale také stabilní substance, ve zbytcích živočišného původu vydrží velice dlouho, hlavně v kostech.

V těle působí jako neurotoxin. Velice rychle se vstřebává z trávicího traktu, rychleji, než ho stačí rozložit žaludeční šťávy. Krví se dostává do cílového orgánu, kterým jsou nervové zakončení, nervosvalové ploténky. Botulotoxin zablokuje uvolňování neutrotransmiteru acetylcholinu do synaptické štěrbiny. Bez acetylcholinu ale nedojde k přenosu signálu z nervu na svalové vlákno. Výsledkem je otrava, botulismus.

Botulotoxin je látka proteinové povahy, tělo si dokáže proti toxinu vytvořit protilátky. Jedu existuje vícero typů, označují se písmeny A až F.

Jak vzniká botulismus, jak se zvířata mohou otrávit?

Botulismus bývá nemoc letních měsíců. To proto, že toxiny se tvoří při vyšších teplotách a také proto, že vysychající rybníky a pomalu tekoucí vodní toky odhalují bahno a případné uhynulé ryby či jiné v bahně pohřbené mrtvé živočichy. Uvnitř jejich rozkládajících se těl může být spoustu klostridií a hromada botulotoxinu. Hmyz, hlavně larvy much, které se živí takovou mršinou v sobě koncentrují jed a samy jsou toxické. Požíráním takových červů se otráví kachny a podobní vodní ptáci a nebo bažanti. Botulismus se v tom případě může šířit jako epidemie, protože mrtví ptáci obsahují dost botulotoxinu k otravě dalších zvířat. Zkrmováním takových uhynulých kachen lze otrávit lišku, která je jinak proti botulismu hodně odolná. I voda z takových míst je jedovatá a to i pro dobytek.

Býložravci se k botulotoxinu dostanou navíc i jinak. Jed může vzniknout ve špatné siláži nebo senáži, kde pH neklesne pod 4,5. Zkažená siláž nebo i namoklé seno může poskytnout klostridiím anaerobní prostředí k množení. Do konzervovaného krmiva se spory dostanou z půdy.

Rozkládající se rostlinný materiál může být také zdrojem botulotoxinu. Hnijící zapařená hromada trávy ze sekačky, zahnívající brambory nebo zelenina skladovaná na hromadě ba i vlhké zrno, sladový květ nebo krmné směsi mohou být kontaminované.

Největší nebezpečí pro kopytníky však představují mrtvá těla drobných živočichů, hlodavců nebo ptáčků, kteří jsou slisováni do balíků sena nebo siláže. Takový kadaver může obsahovat obrovské množství toxinu, který se postupně luhuje do okolního krmiva. Tak může dojít k botulismu i při zkrmování dobrého sena a správě připravené siláže. Navíc býložravci mohou mršiny požírat i schválně, jako projev lízavky při nedostatku živin.

Dobytek se může nakazit také z drůbežího hnoje nebo podestýlky z velkochovů drůbeže. Zdrojem toxinu v podestýlce budou mrtvá těla uhynulé drůbeže.

Norci onemocní po zkrmování nehygienicky připravenými drůbežími nebo rybími odpady. Opět je to nemoc letních měsíců a botulismus propuká, pokud je maso skladováno v teple v uzavřených nádobách nebo ve velkých vrstvách, kde se vytvoří anaerobní prostředí.

Ranný a toxoinfekční botulismus

Tyto formy botulismu se z domácích zvířat vyskytují jen u koní, kteří jsou k působení toxinu vůbec nejcitlivější. Toxoinfekční botulismus vzniká u hříběte, které sežere spory klostridí, ty se začnou množit v jeho střevě a hříbě otráví vstřebané toxiny. Postihuje jen hříbata, která ještě nemají pořádně vyvinutou imunitu a způsobuje nemoc zvanou „syndrom třesoucího se hříběte“, „shaking foal syndrome“.

Ranný botulismus, který se rozvíjí podobně jako tetanus po znečištění hlubokých ran sporami, je vyloženě vzácný.

Jak se botulismus projevuje

Inkubační doba je velice krátká, trvá jen několik hodin. Botulotoxin se navíc v těle kumuluje, takže je možná i postupná otrava malinkatými dávkami a v tom případě se první příznaky botulismu objeví za pár dní.

Působení neurotoxinu zablokuje spojení mezi nervy a svaly, výsledkem je chabá obrna. Intenzita klinických příznaků záleží na množství přijatého toxinu.

Obecně se otrava v počátku projevuje svalovou slabostí a nejistou a vrávoravou chůzí. Častý je svalový třes a záškuby svalových bříšek. Obrny jsou symetrické a postupují od zádi. U norků je úplné ochrnutí pánevních končetin prvním příznakem.

Nápadná je slabost svaloviny krku, která je viditelná hlavně u malých přežvýkavců a u ptáků. Ovce a kozy vratce stojí s hlavou dolů a pomalu s ní kývají. U vodních ptáků s dlouhým krkem jsou obrny krku zvláště nápadné, ptáci posedávají se spuštěnými křídly a komíhají krkem, který nedokáží udržet rovně.

Postiženy jsou také svaly hlavy. Oči jsou ztrnulé, zornice rozšířené a ochrnuje čelist, jazyk i hltan. Zvířata nemůžou polykat, sliní, vypadává jim potrava z tlamy. Je zajímavé, že někdy při botulismu skotu krávy nemohou žrát a jazyk jim bezvládně visí z tlamy, jindy jazyk ochrnutý není a zvířata až do smrti žerou.

Obrny postupují od pánevních končetin, ale nakonec postihnou celé tělo a zvíře uléhá. Leží na hrudní kosti a hlavu má položenou na zemi nebo na boku. Hyne tiše udušením při obrně dýchacích svalů. Do poslední chvíle je zachované vědomí i kožní citlivost. Ke smrti dochází nejčastěji za jeden až čtyři dny po prvních příznacích botulismu.

Vodní ptáci se často utopí při úplném ochrnutí krku.

Příjem velkého množství botulotoxinu způsobuje rovnou náhlý úhyn, udušení. Naopak při příjmu menšího množství je možné i uzdravení. Trvá asi tři až čtyři týdny, než obrny odezní.

Diagnostika

Patologický nález je nespecifický, podezření na botulismus vzniká čistě podle klinických příznaků a průběhu nemoci. Kultivace klostridií ze zbytků krmiva či v obsahu trávicího traktu koní nebo norků také napovídá, že by se mohlo jednat o botulismus.

Definitivním potvrzením je průkaz přímo toxinu a to v krvi nebo střevním obsahu zvířat. Botulotoxin je rychle vstřebává a navazuje na nervová zakončení, takové vyšetření se musí provést do 12 hodin po prvních příznacích nemoci. Test je sérum neutralizační test na morčatech nebo myších. Protože myši a morčata jsou k botulotoxinu mnohem odolnější než koně nebo přežvýkavci, může být výsledek i falešně negativní. Zkoumané množství toxinu mohlo otrávit skot ale ještě neškodí myši.

Podobné nemoci

Přežvýkavci

Léčba botulismu

Specifická léčba není k dispozici. Lehce otrávená zvířata přežijí. Vodní ptáci se přesouvají na čistou vodu, přežvýkavci do stáje, jako podpora se dávají kapačky a vitamín B.

U ležících zvířat a ptáků, kteří neudrží hlavu, je prognóza špatná.

V zahraničí se dá koupit antisérum, protilátky proti botulotoxinu, kterým se léčí koně, pro ptáky nefunguje.

Prevence

V Česku se naštěstí botulismus vyskytuje vzácně, relativně častěji jen u divoce žijících vodních ptáků, jakou jsou kachny, lysky, labutě. U kopytníků je to spíš teoretické nebezpečí. Klostridie, které způsobují kažení siláží, jsou jiné, než ta, která produkuje botulotoxin.

Hygiena krmení a nezkrmování narušených krmiv je výborná prevence i mnoha jiných nemocí než jen botulismu.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?