Bovinní virová diarea – slizniční choroba, zkráceně BVD-MD nebo BVD, je nakažlivá nemoc tura domácího, která způsobuje v chovech skotu především ekonomické ztráty: Zvyšuje náchylnost zvířat k ostatním nemocem a způsobuje poruchy reprodukce. Šíří se skrytě pomocí trvale nakažlivých, persistentně infikovaných vironosičů. U nich se může objevit zhoubná, smrtelná forma nemoci, slizniční choroba.

Příčina BVD-MD

BVD je virové onemocnění. Původcem je menší RNA virus. Je obalený, 40 – 60 mm velký a obsahuje jedno vlákno ribonukleové kyseliny s pozitivní polaritou. Nazývá se jednoduše BVDV. Je to blízký příbuzný viru, který způsobuje border disease ovcí a viru klasického moru prasat. Všechny tyto viry se proto řadí do jednoho rodu s názvem pestivirus.

BVDV se vyskytuje ve dvou základních genotypech, BVDV-1 a BVDV-2 a i v rámci genotypů je genetická variabilita značná, ale antigenně jsou si jednotlivé genotypy velice podobné. BVDV-1 způsobuje v Evropě více než 90 % případů nemoci.

Vzniklá imunita je proto do jisté míry zkřížená. Zkřížená imunita se navíc vztahuje i na virus klasického moru prasat a virus border disease.

Význam má i chování viru v organismu. Podle toho se v rámci BVDV rozlišují dva biotypy: cytopatogenní, cp BVDV, který způsobuje smrt a rozpad buněk a mnohem častější necytopatogenní ncp BVDV, který je obvykle mnohem méně patogenní, s výjimkou některých kmenů BVDV-2. Cytopatogenní virus se vytváří mutací necytopatogenního kmene uvnitř těla persistentně infikovaného zvířete.

Ve vnějším prostředí je virus málo odolný.

Přenos onemocnění

Zvířata, kterým koluje virus v krvi, jej vylučují všemi sekrety a exkrety. To znamená, že infekční jsou sekrety nosu, sliny a slzy, mléko i semeno, moč i trus. Zvířata v akutní fázi onemocnění, která mají virus v krvi jen přechodně, ale nejsou příliš dobrými šiřiteli onemocnění. Zcela jiná situace je u persistentně infikovaných zvířat, ta nemoc dokáží přenášet velmi efektivně.

K přenosu nejčastěji dojde přímým kontaktem „nos na nos“ nebo aerosolem na vzdálenost několik metrů. Možný je přenos bodavými mouchami, které sají na persistentně infikovaných zvířatech. Nepřímá cesta znečištěnými předměty je nevýznamná, s výjimkou nečistých veterinárních zákroků. Je možný přenos rukavicí používanou k rektálnímu vyšetření, pokud je použita jedna na víc zvířat, taky inseminačními pipetami a samozřejmě několikrát použitými injekčními jehlami. BVD se šíří se také semenem a to jak při přirozené plemenitbě, tak při umělé inseminaci.

Virus přechází přes placentu a infikuje plod. Pokud plemenice onemocní do 110. až 120. dne březosti, tele se narodí zdánlivě zdravé, ale je trvalým nosičem viru a neustále ho rozšiřuje do prostředí. Tato zvířata, persistentně infikovaná nebo též persistentně viremická, jsou nejdůležitějším šiřitelem nemoci jak v chovu, tak i mezi jednotlivými chovy.

Vůbec nejčastějším způsobem, jak se do chovu dostane BVD, je totiž nákup buď přímo takového zvířete, nebo nákup „trojské krávy“, březí jalovice nebo krávy, která se nakazila během právě probíhající březosti a porodí persistentně viremické tele.

Klinické příznaky BVD-MD

Projevy infekce jsou velice variabilní. Už pomlčka v názvu naznačuje, že virus způsobuje dvě odlišné formy nemoci. Je to bovinní virová diarhea, BVD, která se navíc podle virulence virového kmene může projevovat různě. Záleží i na stáří zvířete, jestli je nakažené zvíře březí nebo ne a na stresových vlivech.

Druhou nemocí je slizniční choroba, MD. Ta postihuje jen a pouze persistentně viremické jedince.

Akutní BVD

Nejčastější je infekce zvířete, které je už narozené, má fungující imunitu a není březí a vyvolávající virus je necytopatogenní BVD-1.

Takové infekce jsou subklinické, nebývají doprovázené zjevnými příznaky nemoci. Zvíře má přechodně virus v krvi a vylučuje ho do prostředí, během dvou až tří týdnů si vytvoří imunitu a vyléčí se. Po nemoci zvířata tři roky nemohou onemocnět podobným kmenem viru. K nemoci jsou vnímavé všechny věkové kategorie skotu, ale v zamořených chovech se 90 % zvířat nakazí už v telecím věku, do tří nebo čtyř měsíců stáří.

Pokud se objeví příznaky akutní BVD v tomto případě, je to mírná pár dní trvající nemoc doprovázená sníženou chutí, horečkou, apatií. Může se objevit slabý přechodný průjem, rychle hojící se eroze na sliznicích nosní nebo ústní dutiny a pokles nádoje.

Infekce jalovic nebo krav poškozuje vaječníky a brzdí ovulaci, takže nová epidemie BVD ve stádě způsobuje akutně vzniklé poruchy plodnosti.

Imunosuprese při BVD

Nemoc je zrádná tím, že virus se množí v bílých krvinkách. I nepozorovatelná nemoc je charakteristická poklesem počtu bílých krvinek v krvi a častá je atrofie mízních uzlin. Bílé krvinky nejenom mizí, ale jejich funkce je omezená.

Výsledkem je přechodné výrazné postižení imunity, které otevírá dveře dalším choroboplodným zárodkům, a to jak těm, které postihují dýchací cesty, tak těm, které způsobují průjem. Akutní BVD se tímto podílí na vzniku průjmového i respiračního syndromu telat i na zápalech plic telat po naskladnění do teletníku nebo do výkrmen skotu.

Potraty, vrozené vady a vznik persistentně infikovaného zvířete

Zcela zásadní význam má akutní infekce březích zvířat. Zde záleží na délce březosti v okamžiku nakažení.

Infekce necytopatogenním kmenem viru těsně před nebo během oplození, třeba infikovaným semenem, snižuje plodnost zvířat. Buď k oplození vůbec nedojde, nebo se zvyšuje embryonální mortalita. Navenek se to projevuje přebíháním krav.

Nákaza od 45. dne březosti do asi 110. – 125. dne březosti vede k infekci plodu krevní cestou. Některé plody BVD zabije a dochází k potratu nebo k mumifikaci plodu a jeho zadržení v děloze. Většina plodů, až 70 %, však nitroděložní infekci necytopatogenním kmenem BVD přežívá.

To ale neznamená, že nemoc proběhne bez následků. V tomto časném období březosti se tvoří imunitní systém plodu. Nakažené vyvíjející se tele ztratí schopnost rozeznat virus BVD jako cizí entitu. Jeho imunitní systém na virus nijak nereaguje a to trvale. Výsledkem je persistentní infekce, doživotní vironosičství. Persistentně infikované tele může mít malou porodní váhu, nebo je to slabé zvíře, které snadněji onemocní, ale není to pravidlem. Persistentně viremické může být i první pohled zcela zdravá jalovice nebo býček.

Infekce březí plemenice od 90. do 175. dne březosti spadá do období, kdy jednak dozrává imunitní systém a zároveň se dokončuje vývoj nervového systému telete. Virus pronikne do krve plodu, ale imunitní systém už je schopen odhalit ho jako vetřelce. Zánětlivá reakce, která vzniká při rozeznané infekci BVD, ale poškozuje vyvíjející se oči a mozeček plodu.

Vrozené vady spojené s infekcí BVD během nitroděložního vývoje

Vzniklé vrozené vady jsou dvojího typu. Poškození mozku může být různé, ale nejčastější je hypoplazie mozečku. Ta se hned po porodu projevuje neschopností stát a nekoordinovanými pohyby. Poškození očí je rovněž různé, od malých očních koulí, zákalů čočky, přes atrofie nebo dysplazie sítnice a postižení zrakového nervu nebo zrakového centra. Telata hůře vidí nebo se mohou narodit slepá. Telata jsou někdy jsou také menší a mívají kudrnatou srst.

BVD v poslední třetině březosti, po 150. dni, už nemusí tele nijak poškodit, to se narodí už vyléčená s protilátkami proti viru. Některá taková telata jsou však potracena, narodí se mrtvá nebo uhynou brzy po porodu.

Slizniční choroba

Slizniční choroba je zcela odlišný projev infekce BVD. Je to nemoc jen a pouze persistentně infikovaného skotu. Vzniká mutací trvale přítomného necytopatogenního viru v cytopatogenní kmen, nebo nákazou persistentně infikovaného zvířete antigenně podobným, ale cytopatogenním virem BVD.

Taková zvířata nejsou schopná jakkoliv reagovat na přítomnost virulentního viru, který přímo ničí tkáně. Výsledkem je slizniční choroba, která vždy vede k úhynu nemocného kusu. Nejčastěji onemocní telata ve věku od šesti měsíců, kdy vymizí kolostrální imunita a mladý skot do dvou let. Persistentně viremické zvíře je celý život v trvalém riziku vzniku slizniční choroby.

Projevy slizniční choroby

Slizniční choroba začíná náhle z plného zdraví vysokou horečkou, nechutenstvím a apatií. Častá je zvýšená dechová i tepová frekvence a zvířata nápadně sliní. Sliny jsou lepkavé a zvlhčují okolí tlamy. Během několika málo dní se k příznakům přidává silný vodnatý a zapáchající průjem. Průjmová trus obsahuje hlen a různé množství krve, někdy také fibrin a cáry sliznice. Defekace je doprovázená tlačením a trus znečišťuje okolí konečníku a hráz.

Běžně se objevuje také hlenohnisavý výtok z nozder a některá zvířata kulhají nebo zcela zchromnou, protože trpí zánětem kůže v mezipaznehtí nebo schvácením paznehtů, které postihuje všechny čtyři končetiny najednou.

Slizniční choroba bývá akutní, prudce probíhající nemoc. Nemocná zvířata rychle hubnou, slábnou a hynou na dehydrataci a vyčerpání do pěti až sedmi dnů po prvních příznacích. Některá mohou uhynout už po pár dnech a dříve, než se vůbec objeví průjem.

Při lékařské prohlídce se v tlamě nemocných zvířat nachází ohraničená ložiska nekrotické sliznice. Ta má šedivou barvu a snadno se sloupává z růžové spodiny. Vznikají drobné vřídky, které časem splývají.

Některá zvířata navzdory předpokladům neuhynou rychle, ale přežívají několik měsíců. Postupně hubnou, trpí epizodami průjmů, nadmutí a deformují se jim paznehty. Srst je suchá, lámavá, tvoří se lupy. Vřídky vznikající v tlamě a také na kůži hráze, na vnitřní straně stehen a v mezipaznehtí se vůbec nehojí. Slizniční choroba vždy končí smrtí, v případě chronického průběhu do několika měsíců.

Perakutní BVD a hemoragický syndrom

Některé genotypy BVDV-2 mohou být natolik virulentní, že i u zdravého dospělého skotu, který je schopen rozeznat přítomnost viru, může vyvolat smrtelné onemocnění. BVDV-2 zatím v ČR oficiálně nebyl zjištěn, ale jeho přítomnost je prokázána v Německu, Rakousku i Slovensku, takže pravděpodobně u nás je také.

Perakutní BVD se projevuje náhlou horečkou, netečností a nechutenstvím, které doprovází dušnost, zánět spojivek, silný vodnatý průjem z krví a ztráta mléka. Spoustu krav zmetá, hlavně na konci březosti. Úhyn přichází za několik dní a mortalita je vyšší u mladého skotu. Celková úmrtnost může dosahovat až 25 %. Nemoc se ve stádě šíří pomalu a celková nemocnost dosahuje až 40 %.

Jiné kmeny BVD zase dokáží způsobit prudký pokles počtu krevních destiček a výsledkem jsou krvácívé stavy, hemoragický syndrom. Projevuje se především krvavým průjmem, častá je horečka, dehydratace a zástava bachorových rotací. Na sliznicích mohou být vidět tečkovité krváceniny i větší krevní výlevy a zvířatům někdy teče krev z nosu nebo déle krvácí hmyzí bodnutí. Umírá asi čtvrtina nemocných zvířat.

Rozšíření BVD v chovech skotu

Je nemožné určit, jestli se BVD – tedy přesněji řečeno aspoň jedno persistentně viremické zvíře vyskytuje v chovu skotu, pokud se stádo nevyšetří. U promořeného stáda jsou totiž škody, které BVD způsobuje, velice nenápadné a plíživé a spočívají hlavně ve zvýšené nemocnosti zvířat v důsledku imunosuprese, ve snížení dojivosti a zhoršeném zabřezávání. Zdá se ale, že prevalence v chovech je v ČR poměrně nízká, asi 17 % chovů je domovem vironosičů.

Těch je v chovu průměrně jedno až dvě procenta.

Diagnostika

S výjimkou slizniční choroby se BVD projevuje natolik plíživě, že klinické příznaky jsou jako vodítko k určení diagnózy zcela k ničemu.

Přítomnost BVD v chovu se dá určit je laboratorním vyšetřením. Vyšetření je dvojího druhu.

Sérologie hledá protilátky proti nemoci. Přítomnost protilátek v krvi nebo v bazénovém vzorku mléka znamená, že zvířata v chovu se setkala s nemocí. Po infekci přetrvávají protilátky asi tři roky. Sérologie dokáže odlišit chov BVD prostý od chovu bez nebo s aktivní infekcí. Je levnější než druhá metoda, ale ruší jí vakcinace proti BVD a taky nedokáže nikdy najít persistentně infikovaná zvířata, ta totiž protilátky proti nemoci netvoří.

Druhým způsobem, jak odhalit BVD, je virologické vyšetření. Metoda RT-PCR hledá přímo genom viru. Ten mají ve tkáních jen akutně nemocná zvířata po dobu několika dní, ale hlavně je přítomen ve tkáních persistentně infikovaných zvířat a to trvale. Virologické vyšetření je jediný způsob, jak najít přímo vironosiče a poslat ho na jatky. Jen tak se může chov ozdravit od BVD.

Podobné nemoci

Podobně projevujících se nemocí je mnoho. Virus BVD patří mezi značný počet patogenů, které vyvolávají nemoci dýchacích cest a plic a průjem telat a je jen jedním z mnoha důvodů přebíhání a snížené plodnosti krav.

Některá persistantně infikovaná telata jsou slabší a jejich stav se může podobat tomu způsobenému chronickým zápalem plic, celkové podvýživě nebo nedostatkem mědi.

Slizniční choroba nebo perakutní BVD bez viditelných erozí v dutině ústní probíhá podobně jako akutní salmonelóza, ostertagióza, což je nemoc způsobená slezovými červy, a otrava arzenem nebo molybdenem. Jakmile se objeví nekróza sliznice, podobá se slizniční choroba nejvíce zhoubné katarální horečce a moru skotu.

Ozdravování stád skotu od BVD – MD

BVD nepatří mezi nebezpečné nákazy, je to především ekonomický problém. Ozdravování chovů je dobrovolné. Povinně se, v souladu s Metodikou kontroly zdraví a nařízené vakcinace, vyšetřují jen plemenní býci v inseminačních stanicích.

Referenční laboratoř pro BVD je SVÚ Jihlava. Ten také připravil Ozdravovací program od BVD. Jeho základem je co nejefektivnější vyhledání všech vironosičů.

Podle zamoření se chovy dělí na stáda s aktivní infekcí, kde žijí persistentně infikovaná zvířata, na stáda bez aktivní infekce, se zvířaty, které mají protilátky a v minulých třech letech se proto setkala s nemocí, a stáda prostá BVD.

Bovinní virová diarhea u jiných zvířat

Virus BVD je přenosný i na ovce a prasata. U prasat nezpůsobuje nemoc, ale vzniklé protilátky se podobají těm, které se tvoří po nákaze klasickým morem prasat.

U ovcí způsobuje BVD nemoc border disease. Dospělé ovce zůstávají bez příznaků nemoci, ale infekce neimunní bahnice v počátku březosti způsobí nákazu plodu. Novorozená jehňata mají nápadně hustou, zkadeřenou vlnu, trpí třesem a jejich životaschopnost je nízká. Jsou také persistentně infikovaná. Promořené ovčí stádo může být zdrojem infekce skotu a naopak.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?