Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Chronická respirační nemoc – infekční sinusitida

Chronická respirační nemoc – infekční sinusitida

Chronická respirační nemoc kura domácího je celosvětově rozšířené, nakažlivé onemocnění hrabavé drůbeže, způsobené bakteriemi mykoplasmaty – proto se označuje také jako mykoplasmóza. U krůt způsobuje stejný původce nemoc, která se nazývá infekční sinusitida krůt.

Nemoc dlouhodobě přetrvává v nakažené drůbeži, která je doživotním nosičem a šiřitelem nákazy. Nemocnost v zamořených hejnech je vysoká, ale úhyny jsou vzácností. Je-li taková drůbež vystavena jakémukoliv stresu, objeví se klinické příznaky nemoci: záněty spojivek, otoky hlavy či okolí očí, rýma a kašel. Významnější než rýma je ale fakt, že taková drůbež i po léčbě antibiotiky zůstane bacilonosičem s trvale nižší užitkovostí. Snáška je redukovaná o 20 – 30% a zhoršená je také konverze krmiv.

Chronická respirační nemoc proto patří na seznam nákaz, které jsou považovány za nebezpečné. Na jiná zvířata než na ptáky se ale nepřenáší a člověku nic nehrozí.

Původce

Původcem nemoci je velmi malá bakterie zvaná Mycoplasma gallisepticum, též MG. Má tvar koku, dle Grama se barví slaboučce negativně  a nemá žádnou buněčnou stěnu. Je to organismus, který vlastně s ostatními bakteriemi nemá příliš společného. Dokáže se množit i bez hostitele, ale dlouhodobě ve vnějším prostředí nepřežívá, maximálně několik dní. Je možná její kultivace v laboratoři, kde ale vyžaduje půdy s obsahem krevního séra a na agaru tvoří drobné kolonie až po 2 – 5 dnech. Proto se do půdy přidává také penicilín, ten mykoplasmatům vůbec nevadí, ale tlumí růst dalších mikrobů, které by jinak mykoplasmata prostě „přerostli“.

V prostředí ho ničí všechny dezinfekční prostředky.

Vnímaví živočichové

Mycoplasma gallisepticum je parazit ptáků, především kura a krůt, ale nakazit se mohou také pávi, perličky, japonské křepelky, bažanti, koroptve nebo orebice. Původce byl nalezen také u kachny a husy domácí, u bernešky velké a u vrabce domácího. Experimentálně je možná infekce papouška vlnkovaného.

Přenos

Je to typická kapénková infekce. Šíří se přímým kontaktem nemocného a zdravého jedince. Nakažlivost touto cestou je poměrně malá, je potřeba těsný kontakt nebo velká hustota chovu. Zdrojem infekce jsou i latentně nakažení ptáci, kteří nevypadají nemocně. Možný je i přenos krmivem a vodou, pokud má nakažený a zdravý pták společné krmítko nebo napáječku.

Mykoplasmy pronikají až do vzdušných vaků, odkud mohou snadno přestoupit na vaječník. V těle se šíří také krví. Nemoc proto přenáší i kohouti semenem a co je hodně důležité, chronická respirační nemoc se přenáší i vejci. U plemenných nosnic, které nejsou viditelně nemocné, je nakaženo maximálně 1 % vajec, ale to stačí k tomu, aby kuřata vylíhlá z těchto vajec nakazila ostatní kuřata v líhni či v odchovnách.

Průběh nemoci

Inkubační doba chronické respirační nemoci u kura je 6 – 21 dní, u krůty má infekční sinusitida inkubační dobu dlouhou 7 – 10 dní.

Mykoplasmata napadají sliznice dýchací a pohlavní soustavy. Žijí přichycené na buňkách sliznic hostitele, skrytá před imunitním systémem, protilátková odpověď na její přítomnost je slabá. Patogenita různých kmenů MD je různá. Některé jsou prakticky nepatogenní, další poškozují už nějak narušené sliznice a primárně patogenní odrůdy dokáží poškodit i sliznice zdravé. Výsledná nemoc ale kromě mykoplasmat závisí především na hostiteli, tedy na samotné slepici či krůtě.

Vznik a průběh totiž ovlivňuje konstituce drůbeže a její vrozená a dědičná schopnost vypořádat se s choroboplodnými zárodky, také její věk, mladší drůbež je vnímavější než dospělá. Obrovský význam mají predispoziční faktory, které jsou dané prostředím. V podstatě jakýkoliv stres otevírá dveře propuknutí zjevné mykoplasmózy. Vliv má velká hustota chované drůbeže, nedostatky ve výživě, provedení vakcinace, nástup snášky, transport nebo změna prostředí i nepříznivé podmínky chovu, hlavně ty, které poškozují sliznice, jako je přílišné množství čpavku ve vzduchu, prochladnutí nebo naopak horko. Klinicky zjevná mykoplasmóza také s oblibou komplikuje ostatní respirační onemocnění nebo se objevuje v jejich závěsu.

Latentní infekce

Latentní infekce se projevuje sníženým příjmem krmiva, sníženými hmotnostními přírůstky, zhoršenou konverzí krmiv a nižší snáškou. Násadová vejce mají nižší líhnivost.

Zjevná infekce

Ke vzplanutí nákazy dochází působením predispozičních vlivů na latentně infikovanou drůbež.  Hejnem se nemoc síří pomalu, ale nemocnost je vysoká. Úmrtnost je naopak nízká a pokud se vyskytne, je způsobená souběžně probíhající nebo druhotnou infekcí, která chronickou respirační nemoc komplikuje.

U brojlerů se chronická respirační nemoc objevuje hlavně mezi 4. – 10. týdnem života. U nosnic v malochovech je možný výskyt v jakémkoliv věku. Průběh může být nenápadný. Dosti typickým příznakem je zánět spojivek doprovázený slzením jednoho nebo obou očí. Pokročilejší nemoc je doprovázená otokem očních víček s výtokem z očí, který tvoří v očním koutku pěnu. Zánět vedlejších nosních dutin se projevuje zduřením v okolí očí, které může přejít do celkového otoku hlavy. Proces může být i jednostranný a postihuje nejprve jen jedno oko či jednu stranu hlavy.

Objevuje se také rýma s hlenovitým nebo hnisavým výtokem z nozder, který nijak nezapáchá. Ptáci frkají, prskají, mohou trpět i zánětem průdušnice s kašlem a chrapoty. Nejzávažnějším projevem je zánět vzdušných vaků, který je doprovázený dušností při námaze nebo zápal plic. Pokud se mykoplasmóza zkomplikuje nákazou bakterií E. coli, vzniklé záněty vzdušných vaků šířící se na osrdečník a játra jsou příčinou úhynu.

U krůt je mykoplasmóza nápadná zánětem vedlejších nosních dutin, neboli sinusitidou. Proto se nazývá infekční sinusitida krůt. Postihuje krůty nejčastěji ve věku 3 – 5 měsíců. Příznaky jsou víceméně podobné průběhu u kura, ale vždy bývá provázeno zduřením okolo očí a otoky hlavy. Krůty také mohou trpět zánětem mozku a příznaky postižení CNS.

Podobné nemoci

Chronická respirační nemoc je jen jedna z mnoha nemocí, které způsobují rýmu nebo kašel u kura domácího. Nejvíce se podobá hemofilové rýmě, která se ale šíří mnohem rychleji a má také mnohem kratší inkubační dobu. U kuřat podobně vypadá také infekční bronchitida, obecně může mykoplasmóza připomínat infekce méně patogenními paramyxoviry nebo reovirózu.

Slzení očí způsobuje i prašnost, průvan nebo nedostatek vitamínu A. Tyto různé nemoci a predispoziční faktory navíc na drůbež mohou působit současně a mykoplasmóza je může doprovázet.

Diagnostika

Při pitvě je patrný zánět sliznic horních cest dýchacích, plic, vzdušných vaků a ojediněle i kloubů a šlachových pochev. Nosní a vedlejší nosní dutiny bývají jednostranně vyplněné hlenovitým a později fibrinózním výpotkem. U krůt (a kachen) je výpotek gelovitý nebo sýrovitý a rozšiřuje a deformuje dutinu, ve které se nachází. Histologicky je nápadné zmnožení hlenovitých žlázek ve sliznici, ztluštění sliznice a ztráta řasinek.

Definitivní diagnóza se určuje průkazem mykoplasmat. Vzorky ke kultivaci lze pořídit i výtěrem z dýchacích cest u živého ptáka, nebo stěrem z plic a vzdušných vaků u ptáků úhynulých. Mykoplasmata jsou citlivé organismy, potřebují speciální transportní medium s penicilínem a vybavenou laboratoř. Je jednodušší, i když dražší, hledat DNA mykoplasmat metodou PCR.

Latentně infikované ptáky je možné vyhledávat testem na protilátky, bohužel je to zatížené množstvím falešně pozitivních i falešně negativních výsledků.

Léčba

Antibiotika urychlují vyhojení a zabraňují úhynům. Nejsou ale schopná zbavit zvíře nosičství mykoplasmat. Používá se tylosin, tilmykosin, erytromycin, spektinomycin, linkomycin, v omezené míře chinolony. Tetracykliny asi taky fungují. Penicilíny, cefalosporiny a sulfonamidy naproti tomu nefungují vůbec.

Podávání tylosinu také omezuje vylučování mykoplasmat do vajec a umožňuje ozdravení chovu nalíhnutím zdravých potomků.

Prevence

Eradikace nákazy je drahá, zdlouhavá, ale možná. Hejna prostá mykoplasmózy existují, ale v malochovech se zootechnická opatření potřebná k udržení zdravého hejna obtížně dodržují. Každý nákup nové drůbeže představuje riziko zavlečení, stejně jako výstavy drůbeže.