Chronické respirační onemocnění je velice častá nemoc potkanů i myší domácích. Projevuje se hubnutím, zhoršenou kvalitou srsti a zrychleným dechem, často se přidávají i červené slzy, vrkání, frkání a obecné zhoršení zdravotního stavu zvířat.

Podstatou nemoci je bakteriální choroba, mykoplasmóza, často doprovázená dalšími choroboplodnými zárodky, které průběh mykoplasmózy zesilují a zhoršují. Samotná mykoplasmóza může probíhat bezpříznakově jako dlouhodobé bacilonosičství a celou kaskádu nemoci často spouští stres, zima nebo stáří.

Jiná zvířata než potkani a myši onemocnět nemohou.

Příčina chronické respirační nemoci

Za vznik onemocnění je zodpovědných hned několik patogenních zárodků, které se navzájem doplňují a velký vliv mají i podmínky chovu a zdraví chovaných zvířat.

Hlavním infekčním původcem chronické respirační nemoci je bakterie mykoplasma, lat. Mycoplasma pulmonis.

Mykoplasmata jsou ve srovnání s ostatními bakteriemi velice malé organismy, které navíc ani nemají buněčnou stěnu. U potkanů a myší mykoplasmata osídlují sliznice horních cest dýchacích a pohlavních cest.

Jejich přítomnost trvale oslabuje obranyschopnost sliznic a otevírá dveře dalším patogenům, které napadají dýchací cesty nebo plíce.

Další patogeny

Potkani

Myši

S výjimkou viru Sendai jsou všechny ostatní zárodky bakteriálního původu. Virus Sendai způsobuje onemocnění dýchacích orgánů jen a pouze, pokud jsou přítomná mykoplasmata. Bacil CAR zvýrazňuje příznaky mykoplasmózy, především u potkanů. Pasteurely a bordetely jsou typickými oportunními bakteriemi a působí jako komplikující sekundární infekce.

Rizikové faktory rozvoje chronické respirační nemoci

Jak moc přítomnost mykoplasmat na sliznicích naruší zdraví nakažených myšek a potkanů záleží také na hlodavcích samotných a na podmínkách chovu.

Vnímavost k nemoci je vrozená, některé kmeny laboratorních myší jsou citlivější než jiné. Čím je zvíře starší, tím spíše onemocní, vadí také obezita, diabetes nebo nádorové onemocnění. Spouštěčem může být i operace v narkóze.

Obrovský vliv mají podmínky chovu. K nemoci predisponuje stres, zima, průvan nebo naopak nedostatečné větrání a hlavně vyšší koncentrace čpavku. Zvířata, která trpí nedostatkem vitamínu A nebo E také onemocní mnohem snáze než dobře živení hlodavci.

Hostitelé původců chronické respirační nemoci

Chronická respirační nemoc je onemocnění pouze potkanů a myší. Bezpříznakovými hostiteli mykoplasmat se ale může stát i křeček, morče a králík, u kterých však žádná nemoc nevzniká.

Bakteriální původci mají velice široké spektrum hostitelů, u kterých mohou příležitostně způsobit onemocnění. Pasteurella pneumotropica osídluje sliznice různých druhů hlodavců a může žít i na králíkovi, Bordetella bronchiseptica je široce rozšířený původce respiračních onemocnění psů, koček, králíků, prasat, morčat i koní.

Člověku větší nebezpečí nehrozí, ale M. pulmonis dokáže kolonizovat i lidské plíce. Význam takového nosičství je nejasný.

Přenos nemoci

M. pulmonis se šíří přímým kontaktem mezi zvířaty a aerosolem a také pohlavní cestou a vertikálně, přes placentu na nenarozená mláďata.

Projevy chronické respirační nemoci

Podstatou patologických změn je chronický zánět průdušek. Probíhá hlavně subakutně, to znamená bez větších navenek patrných příznaků, ale nemoc je vleklá a trvalá. Dochází k poruše funkcí řasinek a k nadprodukci hlenu, který ucpává průdušky a průdušinky. Nemoc se tak poněkud podobá lidské chronické obstrukční nemoci.

Změněné poměry v dýchacích cestách poskytují prostor k rozvoji druhotných virových i bakteriálních zánětů. Navíc průdušinky se mohou zcela ucpat a objevují se nevzdušné okrsky plic, nebo mohou prasknout a vznikají abscesy v plicní tkáni.

Chronická rýma a záněty reprodukčních orgánů

Kromě průdušek a průdušinek může být postižená také sliznice nosu a vzniká chronická rýma, někdy atrofická s poškozením nosních skořep. Je možný také rozvoj zánětu středního ucha.

Beze změn nemusí zůstat ani sliznice pohlavních orgánů. V tom případě se objevují záněty vaječníků, vejcovodů nebo děložní výstelky.

Jak se chronické respirační onemocnění projevuje

Projevy nemoci jsou velice variabilní, protože záleží na souhře vyvolávajících a zesilujících vlivů. Různé kmeny mykoplasmy jsou různě patogenní, různá zvířata jsou různě vnímavá.

Nejčastější je dlouhodobé skryté bacilonosičství mykoplasmat. Jinak zdravý potkan se může s mykoplasmaty dožít bez větších potíží dvou nebo tří let.

Pokud se objeví nemoc, mezi hlavní příznaky mykoplasmózy patří:

  • rýma doprovázená výtokem z nosu
  • časté kýchání, pšíkání
  • červené slzy
  • hlava na stranu
  • zrychlený dech

Komplikovaná chronická respirační nemoc způsobená mykoplasmaty společně s dalšími patogeny, nebo při spolupůsobení vysoké koncentrace čpavku se projevuje jako vleklé onemocnění dolních cest dýchacích. Myši a potkani jsou viditelně nemocní, hubnou, jsou nahrbení a naježení.

Dušnost se u myšek navenek projevuje vrzavými nebo vrkavými zvuky. Stejně tak vrkají dušní potkani. Zvuk se podobá vrkání holubů. Nemocní hlodavci mohou vydávat i naříkavé nebo pískavé zvuky a pomáhat si viditelně při dýchání břišním lisem. Taková zvířata bez léčby velmi rychle hynou.

Přítomnost mykoplasmat v chovu se může prozradit sníženou plodností nebo neplodností samic.

Vse pro hlodavce v Superzoo.cz

Diagnostika

Nemoci dýchacích cest jsou u myší a zvláště u potkanů velice časté. Ne vždy je příčinou právě chronická respirační nemoc, i když mimo chovy laboratorních hlodavců jsou nosiči mykoplasmat prakticky všichni potkani a myši.

Přítomnost mykoplasmat se dá odhalit testem ELISA z krve nebo při pitvě.

Podobné nemoci

U potkanů se může podobně projevovat také infekce virem SDA. Na tuto nemoc navíc ráda navazuje předtím skrytá mykoplasmóza. Samostatně dokáže škodit také bacil CAR, zvláště při působení rizikových faktorů prostředí nebo u starších, nemocných nebo obézních potkanů a zřídka i myší.

U potkanů může bakteriální zápal plic způsobit i streptokoky, druh S. pneumoniae. U myší a potkanů někdy abscesy v plicní tkáni způsobuje i nemoc pseudotuberkulóza. Možné jsou i smíšené infekce.

U myší je nejdůležitější podobnou nemocí infekce virem Sendai. Obvykle to bývá mírnější a akutně probíhající nemoc. Obě nemoci, mykoplasmóza i infekce virem Sendai ale mohou probíhat současně.

V neposlední řadě rýmu, frkání a prskání myší i potkanů může vyvolat i samotný čpavek přítomný ve vzduchu nebo cigaretový kouř a alergie – přecitlivělost na prach z hoblin nebo ze sena nebo na aerosolové přípravky používané v domácnosti.

U jednotlivých zvířat navíc pšíkání může zapříčinit i stres a dýchací potíže i polypy, abscesy, nádory.

Léčba

Nosičství mykoplasmat je trvalé a nevyléčitelné. Antibiotika slouží jen k potlačení druhotných infekcí a zlepšení stavu těžce nemocných zvířat. Protože zvláště bakterie Bordetella tvoří kmeny rezistentní proti antibiotikům, léčba by měla být doprovázená výtěrem a kultivací s určením citlivosti.

Podává se nejčastěji enrofloxacin, marbofloxacin, tetracykíny nebo kombinace enrofloxacinu a doxycyklinu.

Základem zacházení s nakaženými hlodavci je omezení rizikových faktorů.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?