Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Cyatostomóza ptáků

Cyatostomóza ptáků

Cyatostomóza ptáků je nemoc dýchacích cest způsobená parazitickými červi, kteří napadají dýchací cesty, plíce a vzdušné vaky napadených ptáků. Cizopasníci napadají zvláště vodní drůbež, také pštrosy emu, krůty, dravce včetně sov a divoce žijící vodní ptáky. Nemocní ptáci mají problémy s dechem, kašlou, chraptí, kýchají, kašlají a zívají či dýchají s otevřeným  zobákem. Cyatostomóza je vlastně obdobou syngamózy, což je nemoc drůbeže hrabavé, pernaté zvěře, holubů a divoce žijících i ve voliérách chovaných ptáků.

Nemoc není přenosná na jiné ptáky než jsou přirození hostitelé tohoto druhu červa, nemůžou se nakazit ani savci nebo člověk. Cyatostomóza koní má s cyatostomózou ptáků společný jen název. Nemoc u koní způsobují parazité střevní, tzv. malí strongylidé a nemoc získala název podle podčeledi těchto červů zvané Cyathostominae. Cyatostomóza ptáků je naproti tomu nemoc dýchacích cest způsobená parazity z rodu  Cyathostoma.

Původce

Přičinou cyatostomózy ptáků je přítomnost parazita, cizopasné hlístice rodu Cyathostoma. Nemá přesné české jméno, ale také se mu říká srostlice dočasná. To proto, že na rozdíl od své příbuzné, srostlice trvalé, původce syngamózy, nežije samec a samice červa v trvalé kopulaci, nesrůstají spolu.

Jinak je ale Cyathostoma srostlici hodně podobná. Nejdůležitějším druhem je Cyathostoma bronchialis. Dospělá samice je je půl až 1,5 mm tlustý červ dlouhý 16 – 38 mm, samec je asi poloviční. Dospělí červi žijí hlavně v průdušnici, u dravců a sov i ve vzdušných vacích, plicích a průduškách. Živí se krví. Samičky kladou rozrýhovaná vajíčka, která jsou společně s hlenem vykašlána a spolknuta hostitelem a do vnějšího prostředí odcházejí trusem.

Za osm až deset dní se v nich vyvine infekční larva. Vývoj je přímý, infekční larva je rovnou infekční pro další ptáky. Na trávě larvy přežijí i zimu. Dalším způsobem šíření je použití rezervoárového hostitele, kterým jsou dešťovky, plži a další bezobratlí. Pokud vajíčko sežere takový hostitel, parazité se zapouzdří v jeho těle a jsou životaschopní po několik let.

Ptáci se nakazí tedy buď sezobnutím rezervoárového hostitele nebo přímo pozřením vajíček nebo larev v prostředí.

Larvy pak migrují ze střeva přes dutinu tělní do vzdušných vaků a pak do plic, kde se 2x svlékají a pak pokračují do průdušnice, kde se páří a pak pohlavně dospívají. Po 14 dnech po infekci začnou samičky klást vlastní vajíčka a cyklus se uzavírá.

Hostitelé

Cyathostoma bronchialis je parazit hus, kachen, labutí, čápů, pštrosů emu, dravců a sov, krůt a dalších druhů ptáků. Cyathostoma cacatua napadá vzdušné vaky kakadua žlutočečelatého.

Příznaky cyatostomózy

Cyatostomóza ptáků je zvláště nebezpečná pro ptáky mladé, hlavně pro housata. U mladé vodní drůbeže to může být i ekonomicky závažné onemocnění. Silné infekce totiž vedou k úhynu vyčerpáním nebo udušením.

Nemocní ptáci neprospívají a pomalu rostou, méně žerou, posedávají a častěji zívají. Parazité sají krev, což samo o sobě zvíře oslabuje. Se zvyšujícím se množstvím cizopasníků červi mechanicky ucpávají dýchací cesty, se dech stává namáhavým, ptáci dýchají nepravidelně a zrychleně a mohou u toho mít otevřený zobák. Časté je vyfrkávání hlenu. Těžce postižení ptáci chroptí a dusí se. Hromadné úhyny mladé vodní drůbeže jsou možné. Nejčastěji škodí na jaře a na podzim, když je vlhko a vylézají ve větším počtu žížaly. V suchém horkém období bývá klid.

Diagnóza

Příznaky jsou dosti nápadné a parazity je někdy možné pozorovat při prosvícení průdušnice silným světlem. Jejich vajíčka se nacházejí v trusu a také ve výtěru hlenu z průdušnice a je možné je najít pod mikroskopem. Případný pitevní nález je zcela jasný, v průdušnici jsou dospělí červi a zánět, krvavý zánět postihuje také průdušky a plíce, krev a hnisavý zánět často bývá také ve vzdušných vacích.

Léčba a prevence

Cyatostomózu ptáků lze dobře léčit odčervením drůbeže, problém je ale v kontaminaci prostředí. Mladá housata by se měla pást odděleně od míst, kde se pasou dospělci. V zamořených oblastech je lepší odchov housat bez pastvy aspoň do stáří třech měsíců. Odčervení neposkytuje žádnou ochranu proti opakované infekci, takže při pastvě na místech, kde se vyskytuje množství larev, vajíček nebo infikovaní rezervoároví hostitelé je nutné odčervovat housata každých deset dní.

Pastva se dá považovat za čistou jen po novém založení porostu a ponechání bez zvířat po dobu aspoň 12 měsíců.

Článek označen značkami: ,,