Hemoragická enterotoxémie - MVDr. Tereza Ježková

Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Hemoragická enterotoxémie

Hemoragická enterotoxémie

Hemoragická enterotoxémie je sporadicky vyskytující se smrtelné onemocnění novorozených jehňat. Průběhem je prakticky nerozeznatelná od dyzentérie jehňat. Stejně jako dyzentérie je i hemoragická enterotoxémie  způsobená bakteriemi druhu Clostridium perfringens.

Proti hemoragické enterotoxémii je možné jehňata chránit očkováním březích matek, které pak předají jehňatům protilátky v mlezivu.

Původce

Původcem hemoragické enterotoxémie je bakterie zvaná Clostridium perfringens typ C. Některé případy má na svědomí také typ B.

Clostridium perfringens bez ohledu na typ je pohyblivá tyčinka, která roste za nepřístupu vzduchu. Patří mezi spíše menší klostridie. Ve vhodných podmínkách se dokáže dělit každých osm minut, množí se tedy velmi rychle. Ve vnějším prostředí přežívá jako velmi odolná spora. Ve vnějším prostředí kontaminovaném výkaly přežvýkavců je proto prakticky všudypřítomná. Ve malých počtech může být totiž součástí střevní mikroflóry zdravých ovcí.

Jednotlivé typy Cl. perfringens se od sebe liší toxiny, které vznikají při jejich množení.

Toxiny

Všechny patogenní kmeny Cl. perfringens produkují toxiny. Ty poškozují tkáně hostitele a vedou k jeho onemocnění či smrti.

Typ C tvoří dva toxiny: Alfa toxin a beta toxin. Alfa toxin poškozuje savčí buňky a tvoří ho všechny patogenní Cl. perfringens. Je ale relativně málo škodlivý. Na vzniku hemoragické enterotoxémie se podílí především beta toxin. Ten způsobuje silnou nekrózu střevní sliznice.

Je ale rozkládaný trávicím enzymem trypsinem. Dospělých zvířatům proto nemůže škodit, ale novorozená jehňata ještě nemají dozrálé trávení, trypsinu tvoří jen málo. Proto u nich nedochází k inaktivaci toxinů a při přemnožení klostridií v jejich trávicím traktu se rychle rozvíjí nemoc.

Typ B, který také může způsobit hemoragickou enterotoxémii, tvoří ještě epsilon toxin, ten se ale na vzniku nemoci nepodílí. Potřebuje ke svému působení totiž naopak aktivaci působením trypsinu.

Přenos

Hemoragická enteritida se nešíří jednoduše z jednoho jehněte na druhé. Pokud se klostridie nachází v chovu, jsou přítomné ve střevech dospělých jedinců a následně také v trusu, podestýlce, v půdě. Jehňata se nakazí sáním ze struků kontaminovaných výkaly, sáním „kaštanů“ z vlny znečištěné trusem, sáním z kontaminovaných dudlíků, použitím kontaminované jícní sondy či vůbec ožižláváním jakýchkoliv kontaminovaných předmětů.

K nákaze chovu dochází nákupem dospělých bezpříznakových nosičů.

Inkubační doba

Je velmi krátká, jen několik hodin.

Klinické příznaky

Hemoragická enterotoxémie je nemocí novorozenců a mladých jehňat asi do dvou až tří týdnů věku.

Nemocná jehňata přestávají sát, straní se stáda, mohou mít příznaky koliky a nakonec uléhají a hynou. Přicházející smrt obvykle neprovázejí žádné křeče, jen vodnatý krvavý průjem. Délka trvání nemoci je jen několik hodin.

Diagnostika

Diagnóza se nejčastěji zjišťuje až při pitvě. Od dyzentérie jehňat se liší nepřítomností vředů na sliznici tenkého střeva. Typický pitevní nález je obraz silného zánětu střev, střevní kličky jsou zduřelé, překrvené, stejně tak zánět postihuje i závěs střev a příslušné mízní uzliny. Střevní obsah může být tvořený čerstvou krví. Někdy se na povrchu střev či jiných orgánů můžou objevit i krváceniny nebo je osrdečník naplněný slámovou tekutinou.

V otiscích ze střev uhynulých zvířat by pod mikroskopem byly patrné menší gram-pozitivní tyčinky. Původce je možné potvrdit laboratorně.  Je také možné prokázat přímo toxiny v obsahu střevním.

Velice podobnou nemocí je dyzentérie jehňat, která má prakticky stejné klinické příznaky a postihuje stejnou věkovou kategorii jehňat. Původcem je rovněž Clostridium perfringens, alepouze typ B.

Novorozená jehňata, která se dostatečně nenapila mleziva, velmi rychle hubí také koliseptikémie. Velice rychle dokáže jehně zabít i pasteurelóza nebo i další celková bakteriální onemocnění. Salmonelóza je u nejmladších jehňat vzácná.

Jiné nemoci, které se projevují průjmem, jako jsou bakteriální střevní záněty či kryptosporidióza, probíhají výrazně pomaleji než hemoragická enterotoxémie. Stejně tak jiní zabijáci jehňat, jako je hlad nebo prochladnutí, způsobují smrt až po několika dnech nezájmu chovatele.

Terapie

Hemoragickou enterotoxémii nelze léčit.

Prevence

Jediným způsobem, jak zabránit úhynu jehňat, je vakcinace vysokobřezích ovcí. V očkovaném stádě jsou ale pořád možné sporadické výskyty hemoragické enterotoxémie u jehňat, která po porodu nepřijala dostatečné množství mleziva, či která dostala mražené mlezivo od neočkované bahnice, nebo mlezivo kravské či jeho náhražku.

Hemoragická enterotoxémie je častější při malé hygieně bahnění, při porodech ve špinavých stájích nebo u jehňat bahnic špinavých od výkalů.

Článek označen značkami: