Heterakidóza

Heterakidóza je střevní onemocnění drůbeže hrabavé i vodní a pernaté zvěře. Je způsobeno parazitickými roupy, kteří žijí ve slepých střevech. Nebezpečnost samotných cizopasníků je obvykle malá, největší význam má roup kuří jako rezervoár původce černohlavosti. Heterakidóza sama o sobě však může způsobit značné ztráty v chovech bažantů.

Roup kuří je nejrozšířenějším cizopasným červem hrabavé drůbeže.

Roup kuří

U kura je nejčastějším střevním červem roup kuří, Heterakis gallinae. Navzdory svému českému názvu se nejedná o skutečného roupa, spíš o malou škrkavku.

Je to malý štíhlý oblý červ, samice jsou dlouhé 8–15 mm, samci dorůstají délky 5–13 mm. Má bílou barvu, ústní kapsulu opatřenou třemi pysky a ocásek do špičky. Vajíčka roupa kuřího jsou podlouhle oválná, silnostěnná, opatřená dvojitým obalem. Lze je pozorovat jen pod mikroskopem.

Zralé vajíčko v žaludku nového hostitele uvolní infekční larvu, ta putuje do slepých střev, tam se svléká a dospívá. Mladí i dospělí červi obývají obsah slepého střeva. Doba od vylíhnutí larvy do pohlavní dospělosti činí 24–36 dní. Červi žijí asi rok.

Přenos heterakidózy

Do vnějšího prostředí se vajíčka dostávají s trusem. Jejich další vývoj závisí na teplotě. Při teplotách pod 10 °C se rýhování vajíček zastavuje. V optimálních teplotách, což znamená mezi 18–30 °C, se uvnitř vajíčka za jeden až tři týdny vyvine infekční larva. Vývoj je přímý, k nakažení dalšího hostitele dochází pozřením takových zralých vajíček.

Kromě toho mohou parazité využít ještě dešťovky a to jak jako transportního, tak skutečně paratenického hostitele. Dešťovka pozře vajíčko v půdě a buď ho má jen ve svém trávicím traktu, nebo se uvnitř jejího těla larva uvolní a zapouzdří se v jejím těle. V obou případech je taková dešťovka infekční pro drůbež.

Vajíčka samotná jsou neobyčejně odolná, přežijí na několik dní i úplné vyschnutí a ve vlhké půdě si ponechávají infekčnost minimálně 8–9 měsíců.

Hostitelé

Hostitelem roupa kuřího je kur domácí, krůta, perlička, křepelka, perlička a veškerá pernatá zvěř: bažanti, koroptve a další.

Další druhy roupů

U vodní drůbeže cizopasí Heterakis dispar. To je červ velice podobný roupu kuřímu, akorát je větší. Samičky dosahují délky 16–23 mm a samečkové jsou 11–18 mm dlouzí. Životní cyklus a způsob života je totožný s roupem kuřím, liší se jen hostiteli, H. dispar je cizopasník slepých střev kachen a hus.

To zcela neplatí pro další druh, H. isolonche. To je hlístice přibližně stejně velká jako roup kuří, napadá slepá střeva kura, kachen, bažantů, křepelek a koroptví. Od předchozích druhů se liší v tom, že larvy se nevyvíjejí v luminu slepých střev, ale zavrtávají se do sliznice a pokračují ve vývoji v drobných uzlících. Tím je výrazně patogenní.

Jak se heterakidóza projevuje

Obvykle probíhá invaze těmito střevními parazity bez zjevných příznaků. Parazité odnímají svému hostiteli živiny a snižují jeho obranyschopnost, ale příznaky jsou nevýrazné. Dochází také ke snižování schopnosti trávit celulózu. Největší význam mají roupi jako rezervoár histomonád. Ty samy o sobě přežívají ve vnějším prostředí jen hodiny, ale dokáží proniknout do vajíček roupů a v nich si ponechávají infekčnost měsíce i roky (pokud dojde k pozření dešťovkou).

H. isolonche je patogenním parazitem sám o sobě a je příčinou spavosti, hubnutí a páchnoucího průjmu. V bažantnicích může být příčinou vysokých ztrát, až 50 %.

Diagnostika

Silnostěnná vajíčka roupů jsou odhalitelná při mikroskopickém vyšetření trusu (koprologické vyšetření).

Při pitvě jsou ve slepých střevech pouhým okem viditelní parazité. Stěna slepých střev může být ztluštělá. H. isolonche způsobuje tvorbu zánětlivých uzlů a zánět slepých střev.

Léčba

Heterakidóza se tlumí jen obtížně. Obvykle se provádí jen pokud je potřeba bojovat s černohlavostí a spočívá hlavně v udržování čistoty, oddělení chovu krůt a jiné drůbeže, oddělený chov různých kategorií drůbeže a v pravidelném odklizu trusu.

Pokud dojde k zamoření travnatých výběhů pro bažanty druhem H. isolonche, nezbývá než vybudovat výběhy nové.

Odčervení dokáže parazity zničit, ale nezabrání rychlé opakované infekci z prostředí. Antiparazitika je v tom případě potřeba podávat opakovaně preventivně.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete použít tyto html tagy a attributy.

Copyright © 2020. MVDr. Tereza Ježková