Pokud vás zajímá onemocnění psa domácího projevující se kašlem, přejděte na článek Psincový kašel

Infekční laryngotracheitida je vysoce infekční onemocnění hrabavé drůbeže, projevující se zánětem dýchacích cest. Intenzita nemoci kolísá od mírného nachlazení po velmi těžkou nemoc doprovázenou dušením a úhyny.

Nemoc postihuje kura domácího, perličky, bažanty, koroptve, pávy a krůťata, jiná zvířata nebo člověk se nakazit nemohou. Také dospělé krůty jsou proti nemoci už odolné.

Původce

Původcem infekční laryngotracheitidy je virus patřící mezi herpesviry. Tyto viry jsou typické dlouhodobou latentní infekcí a přetrváváním v organismu a virus infekční laryngotracheitidy není výjimkou.

Virus ničí běžné dezinfekční prostředky.

Přenos

Infekční laryngotracheitida je silně nakažlivá a rychle se šíří přímým kontaktem jako kapénková infekce i nepřímo kontaminovanými pomůckami, krmivem, podestýlkou nebo lidmi na oblečení a botách.

Na předmětech virus vydrží infekční až tři měsíce.

Průběh infekční laryngotracheitidy v hejnu

Nejčastěji onemocní mladí ptáci starší osmi týdnů a pohlavně dospělá drůbež okolo roku věku.

Nemoc se v hejnu šíří dosti rychle a během dvou až šesti týdnů onemocní naprostá většina ptáků. Nemocnost činí 90 – 100 %.

Příznaky nemoci

Inkubační doba infekční laryngotracheitidy je 5 až 12 dní dlouhá.

Příznaky nemoci se liší podle virulence viru a kolísají od velmi mírného onemocnění po onemocnění těžké a smrtelné. Průběh nemoci ovlivňuje také mikroklima a druhotné bakteriální infekce.

Nemoc nosnic často doprovází pokles snášky a to při akutní infekci až o 60 %. Skořápky vajec nemocných slepic jsou ztenčené.

Při akutní formě jsou zvířata netečná a nežerou a mají veliké problémy s dýcháním. Naříkavě chraptí s nataženým krkem a otevřeným zobákem. Práci sípají a frkají, z nosu jim tečou hnisavé hleny. Ty si otírají do křídel a peří. Často kýchají a přitom třesou hlavou.

Mívají zánět spojivek. Oči jsou zarudlé, hodně slzí a oční víčka jsou oteklá a olepená výtokem. Častý je zánět dutin, který se projevuje otoky obličeje. Vzácné není ani zfialovění hřebínku a lalůčků.

Ptáci vykašlávají krvavé hleny či krevní sraženiny, které ulpívají na obličeji nebo na peří drůbeže. Až 70 % nemocných dospělých ptáků může uhynout udušením nebo vyčerpáním. Úhyny jsou nejčastější 2. až 3. den trvání nemoci. Největší mortalita postihuje nosnice během zimy, u mladých ptáků v létě bývá naopak menší. Běžná úmrtnost při infekční laryngotracheitidě se pohybuje mezi 10 až 20 %.

K infekční laryngotracheitidě se rády přidávají druhotné bakteriální či plísňové infekce, které její průběh ještě zhoršují.

Mírnější formy jsou doprovázené ne tak výraznými příznaky postižení dýchacích cest, někdy je pokles snášky dokonce jediným příznakem.

Diagnostika

Jen podle příznaků lze jen málokdy odlišit infekční laryngotracheitidu od jiných onemocnění dýchacích cest drůbeže.

Charakteristické změny doprovázejí jen akutní formu, kdy pitevní nález sám může laryngotracheitidu odhalit téměř s jistotou. Typickým nálezem je nekrotický zánět průdušnice, která je vyplněna krví, hlenem, pablánami nebo sýrovitým výpotkem.

U déle přežívajících zvířat je patrný zánět horních cest dýchacích, a to jakékoliv intenzity od povrchového kataru až po hluboký fibrinózní zánět s pablánami, fibrinózními nálepy a krváceninami. Občas se přidává i zánět vzdušných vaků a zápal plic. Někteří ptáci mají také zánět kloaky, vaječníky bývají atrofované. Druhotné infekce obraz nemoci dále mění ve zcela nespecifické zánětlivé změny.

Choroba, včetně mírných forem, se nejlépe a nejrychleji detekuje histologickým vyšetřením tkáně průdušnice, kdy se hledají virové inkluze v jádrech buněk sliznice. Toto vyšetření však funguje pouze v počátku onemocnění, než sliznice odumře a odloupe se. Histologické vyšetření se potvrzuje izolací viru metodou PCR. Osm až deset dní po infekci je také možné detekovat protilátky proti nemoci v krvi zvířat.

Podobné nemoci

Z jiných nemocí se infekční laryngotracheitida nejvíce podobá slizniční formě neštovic ptáků, infekční bronchitidě a syngamóze.

Od neštovic se liší hlavně tím, že pablány a sýrovité nálepy jdou snadno setřít, infekční bronchitida je u dospělé drůbeže mírnější až bezpříznakové onemocnění a syngamóza nezabíjí nemocné ptáky tak rychle.

Při vysoké úmrtnosti v hejnu přichází do úvahy také vysoce patogenní ptačí chřipka a Newcastleská choroba.

Naopak mírnější forma se podobá hemofilové rýmě, nízko patogenní ptačí chřipce nebo aspergilóze, pokud postihuje jen jednotlivé kusy z hejna.

Jako u všech respiračních chorob drůbeže i u infekční laryngotracheitidy platí, že nejjistější způsob diagnostiky je pitva a laboratorní vyšetření na některém ze Státních veterinárních ústavů.

U živých ptáků je možné provést cytologické a virologické vyšetření výtěrů z hrtanu a průdušnice.

Léčba infekční laryngotracheitidy

Infekční laryngotracheitida je virové onemocnění, léčit se proto přímo nedá. Antibiotika slouží pouze k potlačení druhotných bakteriálních infekcí.

Zvířata, která přežila akutní infekci se do dvou týdnů uzdraví, ale zůstávají dlouhodobými (více než rok) nebo i celoživotními nosiči viru. Jsou zdrojem onemocnění pro další drůbež a stres u nich může vyvolat znovuobjevení se nemoci.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?