Jaterní kokcidióza je nakažlivá nemoc králíků. Nejčastěji se vyskytuje u králíčat ve věku kolem odstavu, dospělí králíci jsou již většinou odolní. Jaterní kokcidióza se může se projevovat pouze zpomaleným růstem, ale silné infekce jsou doprovázené neprospíváním, průjmem a žloutenkou nebo dokonce hynutím. I bezpříznaková jaterní kokcidióza zanechává na játrech stopy v podobě bělavých skvrn.

Jaterní kokcidióza je u králíků v malochovech častá. Vyskytuje se často současně s kokcidiózou střevní a průběh takové souběžné infekce je těžký, s velkými ztrátami. Jaterní kokcidióza postihuje pouze a jen králíka, jiná zvířata se nakazit nemohou. Přítomnost jakýchkoliv bílých skvrn na játrech jiných zvířat než je králík nemůže být způsobena kokcidiózou.

Co způsobuje jaterní kokcidiózu

Původcem jaterní kokcidiózy je mikroskopický prvok kokcidie jaterní, Eimeria stiedae. Je to nitrobuněčný parazit s poměrně složitým životním cyklem. Nemoc začíná jako infekční spora, oocysta, která je přítomná ve vnějším prostředí. Tam je velmi odolná proti vnějším vlivům, nevadí jí ani dezinfekční prostředky, hubí jí jen plamen, vyschnutí a 10 % čpavek nebo 20 % roztok sodného louhu. Prodávají se také dezinfekční prostředky speciáně určené k ničení oocyst.

Infekční spory mohou dlouhodobě přetrvávat ve dřevě kotců a v půdě nebo na trávě ve výbězích králíků.

Životní cyklus kokcidie jaterní

Uvnitř jedné oocysty se nachází čtyři malé schránky, sporocysty, a uvnitř každé jsou zapouzdření dva prvoci připravení infikovat buňky hostitele, zvaní sporozoiti. Jakmile králík infekční spory pozře, ve dvanáctníku zvířete se z nich sporozoiti uvolní. Osm sporozoitů z jedné spory.

Sporozoiti se rychle provrtají střevní stěnou a mízními cestami se dostávají do uzlin blízko jater, tam se pomnoží. Každý sporozoit napadne hostitelskou buňku, pronikne dovnitř a zde se dělí množením tak dlouho, až buňka praskne. Tak se uvolní velké množství prvoků, teď zvaných merozoity. Ti se krví z uzlin dostávají do jater, kde napadají buňky výstelky žlučových cest. Cyklus nepohlavního množení se opakuje v játrech čtyřikrát až pětkrát, přičemž v každé generaci merozoitů neustále přibývá.

Poslední fáze množení je pohlavní, z napadených buněk se uvolňují pohlavní buňky parazita, dochází k oplození a z oplozených gamet se stávají spory. Ty se dostávají do žluči a žlučí do střeva a odcházejí s trusem nemocného králíka do vnějšího prostředí. Zde jim trvá minimálně dva dny než dozrají ve sporu infekční, která může nakazit dalšího králíka.

Trvá 15 – 18 dní, než králík po infekci začne vylučovat v trusu oocysty. Pak je vylučuje minimálně 10 – 14 dní. Po proběhlé infekci si králík vytváří imunitu a k opakované infekci nedochází.

Faktory ovlivňující průběh nemoci

Průběh jaterní kokcidiózy záleží do jisté míry na celkovém zdravotním stavu a odolnosti nakaženého králíka. Pokud králík zároveň trpí i střevní kokcidiózou, je výsledná nemoc velmi vážná. Klinicky zjevné onemocnění je nejčastější u mladých králíků kolem odstavu.

Králíci mladší dvaceti dnů jsou proti kokcidióze přirozeně odolní a daří se je nakazit pouze experimentálně, obrovskými dávkami spor. Starší králíci už většinou nemoc prodělali a znovu se nenakazí.

Králíci nakažení statisícem spor uhynou v 80 % případů, deset tisíc spor způsobí smrt u 40 % králíků, stovky spor způsobí lehkou nemoc projevujícím se nenápadně pomalým růstem a zvýšenou spotřebou krmiv na kilogram přírůstku.

Projevy jaterní kokcidiózy

U lehce postižených kusů, kteří byli nakaženi jen malým množství spor, probíhá infekce bez příznaků. Králíci jen hůře rostou a při kuchání jsou vidět skvrny na játrech. Vážnější onemocnění se projevuje hrubou, zježenou srstí a sníženou chutí k jídlu.

Při infekcích, které již významně narušují funkci jater, jsou králíci viditelně nemocní. Zvětšená játra se navenek projevují jako zvětšení objemu břišní dutiny. Selhávání jater navíc doprovází výpotek v břiše, proto nemocní králíci působí nadmutě. Zároveň hubnou, nežerou, jsou skleslí a mohou mít žloutenku. V konečné fázi se objevuje zácpa nebo průjem a těžce nemocní králíci hynou.

Jak odhalit jaterní kokcidiózu

Nejjednodušší způsob, jak odhalit jaterní kokcidiózu, je pozorování oocyst v trusu králíka pod mikroskopem. Mnoho spor však může být zaseknutých v ucpaných žlučovodech a trvá přes dva týdny, než se vůbec nějaké začnou po infekci tvořit. Při lehkých infekcích může být spor tak málo, že se během vyšetření nezachytí. Nejspolehlivější metoda je otisk ložisek z jater nebo vyšetření samotné žluči, což je málokdy proveditelné u živého králíka.

Pitva králíka s jaterní kokcidiózou

Nezaměnitelný je pitevní nález. Množení kokcidií ve žlučových cestách způsobuje jejich zánět. Žlučové cesty v jaterní tkáni se ucpávají zbytky mrtvých buněk i samotnými parazity. V játrech proto vznikají ložiska, která jsou patrná pouhým pohledem jako bělavé kulaté skvrny nebo různě velká opouzdřená ložiska podobná abscesům. Ložiska neobsahují hnis, ale různě změněnou či zakalenou žluč, starší ložiska obsahují sýrovitou hmotu.

Při silnějším postižení mohou být v játrech patrné bělavé provazce změněných žlučových cest. Ucpání žlučových cest škodí jaterní tkáni, celá játra proto mohou být zvětšená a tuhá. Často je postižený také žlučník, který je zvětšený a naplněný zakalenou žlučí, ve které je velké množství spor. Po překonání nemoci se žlučové cesty hojí jizvou, bílé skvrny na játrech jsou patrné i po letech.

Podobné nemoci

Nemocí, které způsobují selhání jater u králíků, je jen málo. Kromě jaterní kokcidiózy játra mladých králíků poškozují jen vrozené vady, otravy a mor králíků. Žloutenka či výpotek v břišní dutině u mladého králíka je proto pravděpodobně příznak právě jaterní kokcidiózy.

Léčba jaterní kokcidiózy

Těžce postižení králíci se selhávajícími játry pravděpodobně uhynou přes veškerou léčbu. U nemocných králíků je potřeba podávat léky individuálně, protože snížený příjem potravy je poměrně časným příznakem choroby. Většinou se podávají antibiotika ze skupiny sulfonamidů či lék zvaný toltrazuril.

Prevence

Základem je čistota chovu, pravidelně kydané kotce, které je dobré občas nechat zcela vyschnout nebo je vydezinfikovat čpavkovou vodou, louhem, horkou párou nebo plamenem.

Ve velkochovech se právě kvůli prevenci kokcidiózy chovají králíci na roštech. Spora je infekční až po dvou dnech pobytu na vzduchu, takže pokud králíci nemají přístup ke svým starým výkalům, nemohou se nakazit.

Preventivní přeléčování proti jaterní kokcidióze

Pro omezení množení kokcidií lze králíkům přidávat do vody či do krmení léčiva, nejčastěji opět sulfonamidy. Používají se sulfadiminin (Sulfadimidin Bioveta), sulfadimidin potencovaný trimetoprimem (Sulfacox) a sulfaklozin (ESB3 Bio, Klozanit). To jsou antibiotika, která jednak potlačují množení kokcidíí, jednak mají i účinek proti některým patogenním bakteriím trávicího traktu králíků. Jejich nevýhoda je ale ta, že kokcidie proti nim začínají být rezistentní. Zatím účinnou látkou je amprolium (Amprol) určený pro léčbu drůbeže.

Toltrazuril by se preventivně používat neměl, jednak je pro králíky poněkud více toxický a jednak je to lék, který pořád spolehlivě zabírá při léčbě nemocných zvířat.

Do kompletních krmiv pro králíky se přidává jiný druh léčiva, nejčastěji robenidin, který také omezuje množení kokcidií. Jeho dávka v krmivu je ale spočítaná na denní příjem sušiny. To znamená, že pokud je králík krmený i něčím jiným než granulemi, nesežere dostatečné množství medikovaných granulí a léčivo je zcela neúčinné. Aby byl ale králík chráněný léčivem v granulích, musí být krmený pouze těmi granulemi! Účinnost granulí s léčivem ruší i seno.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?