Kapilarióza je parazitární onemocnění způsobené drobnými hlísticemi, které narušují sliznici jícnu, volete a střev. Kapilárie jsou škodlivé organismy, mnohem nebezpečnější než škrkavky. Kapilarióza je častým onemocněním holubů, kanárů, andulek, arů a hrabavých ptáků. Postihuje ale prakticky všechny ptáky jak chované v zajetí, tak ptáky volně žijící.

Některé druhy cizopasníků se přenáší žížalami, jiné přímo vajíčky bez mezihostitele.

Kapilarióza je nemoc jen a pouze ptáků. Na domácí savce nebo na člověka se nepřenáší.

Původce

Kapilárie ptáků jsou jako vlas tencí, 1 – 5 cm dlouzí červi. Patří mezi hlístice a jsou příbuzné savčím tekohlavcům. Stejně jako oni se zanořuje svou přední částí do sliznice. Vrtáním ve stěně orgánů způsobují drobná krvácení a tělo na jejich přítomnost reaguje zánětem. Při silných invazích se sliznice pokrývá drsnými nálepy a příškvary a stěna napadeného orgánu nápadně zesiluje.

V těle ptáků parazituje hned několik druhů kapilárií. Ty nejpatogennější napadají jícen a vole, poněkud méně nebezpečné jsou kapilárie tenkého nebo slepého střeva, ale i tyto druhy výrazně vadí především mladým ptákům.

Přenos kapilariózy

Samičky červů kladou velké množství vajíček, jejich tvar se připodobňuje k citrónu. Na obou koncích mají vajíčka nápadné polární zátky. Vajíčku druhu C. obsignata je 50–62 µm × 20–25 µm velké, vajíčka druhu C. caudinflata měří 43–60 µm × 20–27 µm.

Červi jsou velice plodní a v jednom gramu trusu napadeného ptáka jich může být tisíce.

Další vývoj může být dvojí. Vajíčka některých druhů kapilárií dozrávají přímo v půdě. Při 20 °C trvá jeden až čtyři týdny, opět podle druhu, než je uvnitř vyvine larva L1 a ptáci se nakazí spolknutím takového zralého vajíčka. Ve vnějším prostředí jsou velice odolná, neničí je ani mráz – 20 °C a přežívají nejméně rok. Likviduje je jen vyschnutí. Naopak přítomnost organického materiálu je chrání.

Jiné druhy kapilárií mají vývoj nepřímý, vyžadují mezihostitele. Takovým mezihostitelem jsou různé druhy žížal. V žížale je zárodek kapilárie připravený infikovat nového ptačího hostitele dlouhé roky.

Kapilarióza drůbeže

U hrabavé drůbeže jsou sice škrkavky častější než kapilárie, ale kapilarióza je mnohem závažnější nemoc než škrkavčitost.

Capillaria obsignata

Nejčastější kapilárií hrabavé drůbeže je C. obsignata. To je parazit s přímým životním cyklem a jeho vajíčka se navíc vyvíjí rychle, nakažlivá jsou už za několik dní. Zvládne se šířit jak ve výbězích, tak ve voliérách a na hluboké podestýlce.

Cizopasí v tenkém střevě ptáků. Je to velice škodlivý organismus. Funkce napadené sliznice je narušená, vstřebávání živin je nedokonalé, sliznice krvácí a je postižena vleklým zánětem.

Slabé a střední invaze jsou doprovázené nespecifickými příznaky nemoci a nepohody. Zvířata špatně rostou, snáška je nízká. Poraněná sliznice střev je mnohem náchylnější ke bakteriálním zánětům a celková obranyschopnost zvířat je snížená.

Větší počet červů zásadně narušuje zdravotní stav drůbeže. Ptáci jsou bez energie, posedávají se zataženou hlavou, moc nežerou. Nakonec zcela vyhubnou a hynou. Závažný průběh s hromadným hynutím postihuje především mladou drůbež na podzim, dospělí ptáci bývají odolnější a zamořují okolí vajíčky. Průjem nebývá pravidlem.

Capillaria anatis

Tento druh kapilárie postihuje kura, krůty i perličky a pernatou zvěř, méně často husy. Vodní drůbež trápí spíše C. anatis.

To je cizopasník hlavně slepých střev. Také nepotřebuje mezihostitele a vývoj je přímý, vajíčka dozrávají za 3 až 4 týdny. Stěna tlustých střev zesiluje a silné invaze způsobují vyhublost, slabost, chudokrevnost a krvavý průjem. Úhyny jsou možné.

Další druhy kapilárií hrabavé drůbeže

Hrabavá drůbež může být hostitelem i dalších druhů kapilárií. C. caudinflata a C. bursata se podobají druhu C. obsignata, také cizopasí v tenkém střevě. Jsou ale poněkud méně nebezpečné a vyžadují mezihostitele, žížalu. Zevní projevy začervení jsou u všech tří druhů stejné.

Další dva druhy kapilárií hrabavých ptáků se liší tím, že nežijí ve střevě, ale ve sliznici jícnu a volete. Je to C. annulata, která potřebuje mezihostitele a A. contorta, která může mít vývoj přímý i nepřímý. Jsou to nebezpeční parazité hlavně krůt a bažantů.

Infekce způsobuje zánět a ztluštění stěny jícnu a volete. Při silných invazích je stěna silně zesílená a pokrývá se příškvary a nálepy. U drůbeže už méně než 100 červů způsobuje zpomalení růstu a pokles snášky. Nákaza se projevuje nechutenstvím, potížemi při polykání, hubnutím, chudokrevností. Ptáci hynou hlady.

Kapilarióza holubů

V chovech holubů jsou kapilárie nejčastějším střevním cizopasným červem vůbec. Rozšíření je všeobecné, hostiteli je 50 – 60 % všech holubů. Častější jsou ve voliérách.

Nejčastějším druhem parazitujícím u holubů je opět C. obsignata. I u holubů je to vysoce škodlivý organismus. Už menší počet červů způsobuje ztrátu kondice poštovních holubů a zhoršený výživný stav. Kapilarióza je nebezpečná pro holoubata. Při infekci výletka množstvím vajíček může kapilarióza probíhat prudce a holoubata hynou během několika dní za příznaků zvracení a zeleného nebo krvavého průjmu.

Vleklejší forma kapilariózy se projevuje postupným chřadnutím, hubnutím, ptáci posedávají, jsou načepýření a peří postrádá lesk. Špatně žerou a trus je méně formovaný, někdy mají holubi průjem. Jindy se objevují neurologické příznaky a obrny.

Ve střevě holubů může parazitovat také C. caudinflata.

Kapilarióza exotických ptáků

Různé druhy kapilárií napadají také okrasné ptáky. Postiženo může být tenké střevo i jícen a vole. Kapilarióza jícnu a volete je jediná možná i dravců a sov a je příčinou nechutenství. Naopak u ostatních ptáků je častější střevní forma.

Nejčastěji se vyskytuje u kanárů, andulek a arů z odchytu, ale postihuje ptakticky všechny druhy pěvců včetně špačkovitých a krkavcovitých nebo medosavek, z měkkožravých ptáků škodí také tukanovitým. Kapilarióza je jedna z nejčastějších příčin úhynu tukanů a arassariů chovaných v zajetí.

Chronické invaze malého množství parazitů mohou probíhat bez příznaků. Větší počet červů způsobuje hubnutí, spavost, nechutenství a průjem, často dorůžova zbarvený krví. Průběh nemoci je rychlý, během deseti dnů může dojít k úhynu ptáků.

Diagnostika

Vajíčka kapilárií mají charakteristický tvar a snadno je veterinární lékař zjistí při vyšetření trusu, případně při vyšetření výtěru volete. Dá se na první pohled odlišit i C. obsignata od ostatních kapilárií, protože má bezbarvá vajíčka a ty ostatní jsou žlutohnědá.

Při preventivním vyšetření trusu je nález i malého množství kapilárií důvodem k odčervení.

Při pitvě drobní červi snadno uniknou pozornosti. Je potřeba je hledat pod lupou při postupném promývání obsahu střev nebo zkoumáním seškrabů ze střevní sliznice.

Podobné nemoci

Podobně projevujícími se nemocemi u holubů je především salmonelóza, hexamitóza a adenoviróza.

Kapilarióza jícnu a volete se projevuje podobně jako kandidóza, trichomonóza, slizniční forma neštovic – záškrt a nedostatek vitamínu A.

Léčba kapilariózy

Kapilariózu okrasných ptáků lze léčit ivermektinem nebo moxidektinem, fenbendazolem nebo levamisolem.

U holubů se používá mimo období přepeřování fenbendazol, jinak levamizol, febantel nebo ivermektin.

U drůbeže situaci komplikují ochranné lhůty na vejce. Fungují všechny léky používané pro holuby s OL minimálně jeden týden. Navíc je pro ně určené odčervovadlo s flubendazolem bez ochranných lhůt.

Všechny přípravy na odčervení ptáků jsou k dostání v ordinaci veterinárního lékaře.

Prevence

Jednorázovým odčervením nemocných ptáků kapilarióza nezmizí. Základem boje s kapilariózou je omezení hromadění vajíček v životním prostoru ptáků. Jinak se odčervení ptáci hned zase nakazí. I tak je potřeba, pokud se kapilarióza v chovu objeví, odčervovat opakovaně.

Základním preventivním opatřením v chovech je pravidelné odstraňování trusu. Vajíčka nesnáší vyschnutí a sluneční světlo, naproti tomu v trusu při mírné vlhkosti přežijí téměř všechno. Dezinfekční prostředky je neničí. V čistém a suchém prostředí ztrácí infekčnost do několika týdnů.

Výběhy musí být suché, lepší než bláto je písek nebo vrstva štěrku. Tráva by zas měla být sečená na krátko, aby vajíčka zničilo slunce. Úplně nejlepší je, když je možnost výběhy střídat.

Přílišné množství chovaných zvířat na malé ploše vadí, stejně jako chov mladé drůbeže s drůbeží dospělou a chov drůbeže společně s holuby. Zvířata potřebují napáječky a krmítka, která jsou pravidelně čištěná. Krmení ze země podporuje parazity.

Likvidace kapilárií v žížalách je nemožná. Pokud je v chovu problém s těmito druhy a není žádoucí slepicím omezit výběh, nezbývá než pravidelně odčervovat.

Významné druhy ptačích kapilárií

Capillaria anatis

♀ 28 – 38 mm

♂ 16 – 24 mm

Lokalizace

  • tenké střevo
  • slepá střeva
  • kloaka

Definitivní hostitelé

kur, krůta, koroptev, bažant, kachna, husa, holubi

Mezihostitel

  • žádný, vývoj je přímý
  • vajíčka jsou infekční po 3 – 4 týdnech

Capillaria annulata

♀ 37–80 mm

♂ 15–25 mm

Lokalizace

  • jícen
  • vole

Definitivní hostitelé

kur, krůta, tetřevi, křepelky, bažanti, perličky, kachny, husy a mnoho volně žijících ptáků

Mezihostitel

  • žížala

Capillaria contorta

♀ 27–38 mm

♂ 12–17 mm

Lokalizace

  • jícen
  • vole


Definitivní hostitelé

kur, krůta, koroptev, křepelka, bažant, kachna, husa, divoce žijící ptáci

Mezihostitel

  • žížala
  • možný je i přímý vývoj;
    vajíčka odchází do vnějšího prostředí trusem a jsou pro ptáky infekční po třech až čtyřech týdnech

Capillaria caudinflata

♀ až 25 mm

♂ 6–12 mm

Lokalizace

  • tenké střevo

Definitivní hostitelé

kur, krůta, perlička, křepelka, bažant, tetřev, kachna, husa, holub

Mezihostitel

  • žížala

Capillaria obsignata

♀ až 15 mm

♂ 10–12 mm

Lokalizace

  • tenké střevo
  • slepá střeva

Definitivní hostitelé

kur, krůta, perlička, křepelka, kachna, husa, labuť, holub, pěvci

Mezihostitel

  • není, vývoj je přímý

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?