Kaseózní lymfadenitida, pseudotuberkulóza, případně jednoduše CLA, z ang. „Caseous lymphadenitis“ je častá nemoc ovcí a koz, méně často skotu, velbloudovitých nebo koní. Projevuje se vznikem cibulovitě vrstvených abscesů vycházejících z mízních uzlin. Zvláště u ovcí je možná i tvorba hnisavých ložisek ve vnitřních orgánech, jako jsou játra a plíce a kaseózní lymfadenitida patří proto mezi možné příčiny chronického chřadnutí.

Přenos na člověka je možný, i u něj se projevuje hnisavými záněty uzlin.

Jméno nemoci

Kaseózní lymfadenitida popisuje hlavní příznak nemoci, lymfadenitida znamená zánět mízních uzlin a kaseózní, sýrovitý, popisuje obsah zanícené uzliny. Alternativním názvem je pseudotuberkulóza, „nemoc podobající se tuberkulóze“, protože i při tuberkulóze se tvoří opouzdřená zánětlivá ložiska se sýrovitým obsahem. U ovcí a koz se tento název ale může plést z pseudotuberkulózou vyvolanou bakterií Yersinia pseudotuberculosis, což je zcela odlišná nemoc, u malých přežvýkavců méně častá než právě kaseózní lymfadenitida.

Často se název nemoci zkracuje na jednoduché CLA.

Původce

Kaseózní lymfadenitida je infekční nemoc, původcem je bakterie zvaná Corynobacterium pseudotuberculosis.

Je to gram-pozitivní nepohyblivá tyčinka, která se může množit uvnitř buněk. Po průniku do hostitelského organismu produkuje toxin zvaný fosfolipáza D, který zvýší propustnost lokálních krevních cév, zvýší se proto množství tkáňového moku, který odtéká do mízních cév a bakterie se proudem moku a mízy nechá zanést do nejbližší mízní uzliny.

Tam využije své další schopnosti. Nemá pouzdro, ale má lipidový obal, který ji chrání před zničením uvnitř fagocytujících bílých krvinek. Přítomnost bakterie přiláká bílé krvinky, ty bakterie pozřou, ale místo toho, aby byly korynobakterie zabity, se uvnitř takových buněk začnou množit tak dlouho,až buňka praskne a uvolní ze sebe ještě víc a víc bakterií.

Biotypy

Corynebacterium pseudotuberculosis tvoří dva biotypy: nitrát negativní nedokáže redukovat nitráty, nitrát pozitivní ano. Kaseózní lymfadenitidu malých přežvýkavců způsobuje nitrát negativní biotyp. Abscesy koní způsobuje nitrát pozitivní biotyp a skot může onemocnět oběma biotypy.

Odolnost

Ve vnějším prostředí žijí bakterie velice dlouho. Na pomůckách, dřevěném hrazení nebo v podestýlce přežívá až dva měsíce, v půdě až osm měsíců. Organický materiál, vlhkost a stín podporují přetrvávání živých korynebakterií.

Mohou kontaminovat i roztoky ve vanách je koupání ovcí a přežívat v nich až 24 hodin.

Lipidový obal bakteriálních buněk je chrání i před účinky dezinfekčních přípravků. Nejúčinnější je formaldehyd a chlorhexidin, dále kvarterní amoniové soli, jodová dezinfekce a chlornan sodný. Předměty nebo povrchy k dezinfekci ale musí být čisté, přítomnost organického materiálu účinnost velice snižuje.

Přenos CLA

Bakterie pronikají do zvířat hlavně poraněnou kůží. Vhodná místa vstupu infekce vznikají hlavně při stříhání ovcí, tam navíc může dojít k přímé kontaminaci nůžek. Stejně tak se ale nemoc může přenášet při paznehtářských úkonech, při vakcinacích, pokud se jedna jehla používá na víc zvířat, po kastracích nebo krácení ocásků i při nasazování ušních známek a rány si mohou zvířata způsobit i sama, vzájemným trkáním, o trnité křoví nebo nevhodný materiál ohrad.

Původce nemoci dokáže prostoupit i sliznicemi a tím pádem dalším možným způsobem infekce je pozření znečištěného krmiva nebo teoreticky i vdechnutí bakterií.

Průběh nemoci

Inkubační doba je dlouhá dva až šest měsíců. Po této době se původní mikroskopická a malá hnisavá ložiska v postižené uzlině slijí do patrného opouzdřeného abscesu. To však platí jen v případě povrchových abscesů. Ty se mohou tvořit i ve vnitřních orgánech a potom nemoc může dlouho unikat pozornosti.

Jednou nakažené zvíře je nakažené pravděpodobně do konce života.

Klinické příznaky CLA

kaseózní lymfadenitida u kozy
Boule v podkoží jako nejtypičtější projev pseudotuberkulózy koz
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejnápadnějším příznakem kaseózní lymfadenitidy je tvorba abscesu v povrchových mízních uzlinách. Navenek se projevuje jako nebolestivá tuhá boule, různé velikosti, od několika až po 15 cm v průměru.

Postiženy jsou především mízní uzliny hlavy, uzliny příušní a podčelistní. Kde se ale boule vytvoří záleží na místě, kudy bakterie pronikly do těla. Po stříhání vznikají abscesy hlavně v uzlinách před lopatkou a ve slabinách. Možná je tvorba hlízy i uzlině v podkolenní jamce, v uzlinách mléčné žlázy a v uzlině, která je umístěna za hltanem.

Boule nebolí, nehřejí a celkový zdravotní stav zvířat není nijak narušen. Po dozrání abscesu se vytvoří píštěl, kudy do okolního prostředí vytéká hnis obsahující obrovské množství korynebakterií. Proces se následně zahojí jizvou. Často se ale boule vrací, třeba i v intervalu několika měsíců.

Tato povrchová, též kožní forma kaseózní lymfadenitidy způsobuje potíže v podstatě jen pokud se absces vytvoří v uzlině za hltanem a tlačí na hltan a hrtan. Pak se může objevit chrčení.

Jiná situace nastává, pokud se abscesy začnou tvořit i v mízních uzlinách vnitřních, hlavně ve středohrudí, a ve vnitřních orgánech. Takovými orgány bývají především plíce, játra a ledviny. Možné je ale postižení prakticky všech orgánů, páteře, mléčné žlázy, varlat nebo i mozku.

Viscerální, neboli generalizovaná CLA nemusí být doprovázena viditelnými boulemi kdekoliv po těle a projevuje se hlavně chronickým hubnutím a chřadnutím dospělých malých přežvýkavců. Pokud jsou postiženy plíce, k nemoci patří také kašel, zrychlený dech a hnisavý výtok z nozder. U ovcí je tato forma častější než u koz.

Diagnostika

řez abscesem při CLA
Řez abscesem u berana
Zdroj: Wikimedia Commons

Kaseózní lymfadenitida je častou příčinou tvorby podkožních abscesů u ovcí a koz. Abscesy v místech mízních uzlin, to znamená pod čelistí, u čelistního kloubu, před lopatkou nebo ve slabinách musí být považovány za pseudotuberkulózu, dokud není důkaz o opaku.

U ovcí abscesy na řezu často připomínají cibuli s kalficikovanými vrstvami a tuhým světlým nazelenalým hnisem. Jen ve zcela čerstvých abscesech může být pastovitý hnis, nikdy ale není tekutý. Je bez zápachu.

U koz bývá hnis spíše krémový nebo nažloutlý, hustý a lepivý, u starších abscesů sýrovitý a může vápenatět, ale jak u ovcí se vrství málokdy.

Definitivně diagnózu potvrzuje jen kultivace z obsahu abscesu. U zvířat s viscerální formou jsou abscesy nedosažitelné pro provedení vyšetření a zvláště u nich je užitečné sérologické vyšetření, stanovení protilátek z krve. Citlivost vyšetření je bohužel nižší, nově nakažená a nebo naopak zesláblá zvířata s viscerální formou mohou vycházet negativně.

Podobné nemoci

Podobně jako povrchová forma pseudotuberkulózy se projevuje aktinobacilóza, tuberkulóza a absces zubních kořenů a také abscesy vzniklé v místě poranění buď zevního, nebo třeba po průniku osiny z dutiny ústní. Viditelná boule na krku kozy může být také struma, zvětšená štítní žláza z nedostatku jodu. Nádory kůže nebo mízních uzlin jsou u malých přežvýkavců vzácností.

Viscerální forma CLA se projevuje nespecificky hubnutím a chřadnutím a takových nemocí ovcí a koz je velice mnoho. Hubnutí, kašel a hnisavý výtok z nozder může zavinit i hnisavý zápal plic nebo plicní abscesy způsobené jinými původci. Chronické hnisavé procesy kdekoliv v těle jsou vůbec častou příčinou hubnutí, stejně jako začervení, špatné zuby, paratuberkulóza, retrovirové infekce nebo prostě nedostatečné krmení.

Léčba kaseózní lymfadenitidy

V laboratoři jsou korynebakterie citlivé ke většině antibiotik, ale in vivo jsou ukryté uvnitř buněk uvnitř opouzdřených abscesů. Jednou nakažené zvíře se pravděpodobně nepodaří zcela vyléčit a abscesy se mohou vracet.

Podkožní abscesy jako takové nicméně léčit jdou. Ideální je, pokud se dá vyoperovat celá boule v celku. Pokud to nejde, tak se rozřízne a vyčistí, opakovaně jodovou dezinfekcí. Obsah abscesu je silně infekční pro jiná zvířata, ošetření se musí provádět někde mimo ustájení a odpad je nejlepší spálit. Až do zahojení musí být zvíře v izolaci, trvá to asi měsíc. Léčbu doplňuje aplikace penicilínu.

Pseudotuberkulóza je přenosná na člověka, během ošetřování abscesů jsou bezpodmínečně nutné rukavice.

Z ekonomického hlediska je nejlepším řešením kaseózní lymfadenitidy porážka takového zvířete.

U zvláště cenných ovcí a koz a u mazlíků se dá vyzkoušet i anbitiotikum tulatromycin nebo kombinace rifampicinu s penicilínem nebo oxytetracyklínem po dobu 6 týdnů. Do jaké míry je tato léčba schopná zbavit zvíře infekce však není jasné.

Prevence

Jakmile se původce kaseózní lymfadenitidy dostane do stáda, nejčastěji s nově nakoupeným kusem nebo na střihacím strojku, nemoc se v průběhu měsíců až let rozšíří na většinu starších zvířat v chovu.

Prevencí takového šíření je hlavně vyřazování nebo oddělené ustájení nemocných zvířat. Všechny pomůcky je třeba dezinfikovat a pomůže také boj s vnějšími parazity, když se ovce a kozy drbou, mohou si spíše poranit kůži.

Stádo lze i ozdravit odděleným odchovem jehňat a kůzlat. Stejně tak lze udržet stádo prosté nemoci, pokud člověk testuje sérologicky nově nakoupená zvířata a ponechá je po nákupu po určitý čas v karanténě s prohmatáním povrchových mízních uzlin.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?