Katarální horečka ovcí

Katarální horečka ovcí, bluetongue, „modrý jazyk“ je infekční onemocnění přežvýkavců, hlavně jemnovlnných a masných plemen ovcí. Přenašečem je drobný bodavý hmyz, tiplík z rodu Culicoides. Nemoc patří mezi nákazy zvířat, které jsou považovány za nebezpečné a podléhají hlášení.

Katarální horečka ovcí je nemoc vyskytující se hlavně v tropech a subtropech, právě tam, kde se nejvíc daří tiplíkům, kteří jsou převážně teplomilní.

V posledních patnácti letech se ale rozšířila i na sever do Evropy, pravděpodobně v souvislosti s oteplováním klimatu. Během zvětšování oblasti výskytu viru se katarální horečka objevila i v ČR, poslední případ je z roku 2009. Do roku 2011 se proto pravidelně vakcinoval skot, ovce i kozy a od roku 2013 je Česká republika oficiálně prostá nemoci.

Bluetongue, neboli modrý jazyk, je název pocházející z jednoho z možných, i když nepříliš častého příznaku nemoci: Cyanózy, tedy zfialovění jazyka. Obvyklým projevem katarální nemoci ovcí je otok obličeje včetně uší a pysků, hnisavý výtok z nozder a slinění, svalová ztuhlost a neochota k pohybu. Zvířata rychle hubnou. Stejné příznaky může choroba vyvolat u skotu, ale zjevné onemocnění skotu je vzácné.

Původce

Katarální horečka ovcí je virové onemocnění. Vyvolávajícím činitelem je virus zvaný BTV (BlueTongue Virus), patřící do rodu Orbivirus, čeleď Reoviridae. Vzhledem je to pravidelný mnohostěn o velikosti 60-80 nm v průměru.

Inaktivuje ho pH nižší než 6, 3% roztok NaOH a organické jodové sloučeniny.

Všechny viry nejsou stejné, BTV tvoří 24 odlišných sérotypů, BTV-1 až BTV-24. I v rámci sérotypů je genetická informace virů značně variabilní. Příčinou je hlavně fakt, že uvnitř viru se nachází 10 segmentů dvouvláknité RNA, které se dokáží přeskupovat, pokud je hostitel zároveň infikovaný různými kmeny viru.

Přenašeč

Katarální horečka ovcí není přenosná přímo ze zvířete na zvíře. Vyžaduje hmyzího vektora.

Tím je tiplík, drobný, asi 2 mm velký hmyz podobající se komárům. Tiplíků z rodu Culicoides existuje na světě přes tisíc druhů, bluetongue ale úspěšně přenáší jen pár desítek druhů.

Dospělí tiplíci nejsou dobří letci, ale na dlouhou vzdálenost, až 100 km, je může přenést vítr. Samičky potřebují sát krev k dozrání vajíček. Nejaktivnější jsou při teplotách 13-35 °C. Jakmile se tiplík nakrmí na zvířeti, které má v krvi BTV, nakazí se a zůstane infekční po zbytek života – 10 dní až několik týdnů. Dospělí tiplíci nepřežívají mráz, případně přezimují ve stadiu larvy. To omezuje rozšíření nemoci na subtropické a tropické oblasti, tradičně mezi 40° severní šířky a 35° jižní šířky.

Méně významnými přenašeči katarální horečky ovcí jsou kloši a ovádi a nemoc se může šířit také semenem a znečištěnými jehlami při hromadných veterinárních zákrocích.

Rozšíření nemoci

V Evropě se nemoc tradičně nevyskytovala, maximálně jako náhodná ohniska nemoci v jižní části kontinentu, po zavlečení tiplíka větrem.

V roce 1998 se nemoc náhle rozšířila v jižní Evropě a tato oblast se stala trvale endemickou oblastí výskytu bluetongue. Řádí zde sérotypy 2, 4, 9 a 16.

V létě roku 2006 se náhle v Nizozemí objevil BTV-8. Odtamtud se nákaza rychle rozšířila do okolních států Beneluxu, do Francie a západního Německa a epidemie pokračovala s větší intenzitou i další rok. Následující rok se nemoc objevila i v ČR.

V současnosti se nemoc na území Česka nevyskytuje a republika je oficiálně prostá nemoci.

Přenašeč je ale přítomný. V minulosti se mělo za to, že nejbližším vhodným vektorem nemoci je Culicoides imicola, který je teplomilný a žije na Blízkém východě a nově šíří nákazu také v jižní Evropě. Během šíření nemoci v západní Evropě se ale virus našel také v tiplíkovi Culicoides defulwi, který je rozšířený v mírném pásu.

Vnímaví živočichové

Katarální horečka je nemoc přežvýkavců včetně velbloudovitých. Většina druhů je vnímavá k infekci, ale u většiny z nich probíhá onemocnění vždy nebo ve velké většině případů bez příznaků.

Zjevná nemoc postihuje především ovce, včetně ovcí divokých, jako je muflon a ovce tlustorohá.

Viditelně onemocnět může také tur a jak domácí, bizon, buvol africký, jelen wapiti, jelenec běloocasý a antilopy, vzácně i koza a možná i lama.

Naproti tomu srnec, jelen lesní a los evropský reagují na přítomnost viru vždy jen tichou tvorbou protilátek.

Na žádná jiná zvířata katarální horečka ovcí přenosná není a nebezpečí nehrozí ani člověku.

Průběh nemoci

Po bodnutí nakaženého tiplíka dochází během sání k infekci kůže v místě vpichu a virus se dále pomnožuje v příslušné mízní uzlině. Napadá bílé krvinky, lymfocyty, monocyty i makrofágy a v nich se šíří do krve, mízních orgánů a plic. Asi třetí den po infekci začíná cirkulovat v krvinkách v krvi a zvíře je infekční pro další tiplíky. Největší množství viru krvi obvykle spadá do 6.-7. dne po infekci.

Nastupující protilátková odpověď tlumí množení viru a ovce mají virus v krvi celkem 8-15 dní. U skotu ale nosičství trvá 1-2 měsíce, takže se stává rezervoárem nemoci.

Množení viru v buňkách, které tvoří vnitřní výstelku cév, je podstatou vzniku zjevného onemocnění u ovcí.

Klinické příznaky

Jak přesně se katarální horečka ovcí projevují záleží především na druhu a plemeni nakaženého zvířete a také na sérotypu a kmenu vyvolávajícího viru.

Bluetongue u ovcí

Ovce trpící katarální horečkou
Ovce s projevy katarální horečky ovcí
Zdroj: Wikimedia Commons

Katarální horečka ovcí, jak už český název naznačuje, je nemoc především ovcí. Existuje však velký, plemenem daný rozdíl ve vnímavosti. Africká plemena jsou mnohem odolnější než plemena evropská.

Obvykle se příznaky nemoci projevuje jen u menšího počtu nakažených ovcí, u většiny z nich může bluetongue proběhnout bez příznaků, případně jen jako mírné onemocnění. Na druhou stranu nemocnost může dosahovat až 75 % a mortalita až 70 %. Obvykle ale bývá nižší, do 30 % nebo i mnohem nižší. Relativně nedávná epidemie v Evropě však právě způsobovala vyšší nemocnost a větší ztráty.

Obvyklé příznaky nemoci

Typický klinický průběh katarální horečky u ovcí začíná, po uplynutí méně než týden dlouhé inkubační doby, vysokou horečkou, která přetrvává pět až šest dní.

Asi dva dny po nástupu horečky se objevuje hlenohnisavý výtok u nozder a nápadné slinění. Sliznice dutiny ústní i nosní je zarudlá, překrvená. Nápadné jsou otoky postihující pysky, dásně, jazyk, nebo obličej a uši. Na jazyku, pyscích, v koutcích, z vnitřní strany tváří, na tvrdém patře a zubním lůžku se můžou tvořit drobné čočkovité vřídky. V tom případě je pěnivá slina promísena s krví a tlama zvířete odporně páchne. Nemoci dala jméno cyanóza jazyka, tedy jeho zfialovění, i když to není pravidlem. Oteklý jazyk může viset z dutiny ústní ven.

Některé ovce trpí i zánětem spojivek.

Možné je i postižení paznehtů, schvácení paznehtů a zánět korunky, který se projevuje červeným pruhem na přechodu kůže v rohovinu paznehtů. Takové ovce jsou bolavé, nechtějí se pohybovat, kulhají a stojí s nahrbeným hřbetem. Nemoc může způsobit také svalovou ztuhlost a svalovou slabost.

Obvyklá je zvýšená dechová frekvence a ztížený dech. Nemocná zvířata rychle hubnou. K případnému úhynu dochází do šesti dnů. Rekonvalescence uzdravených ovcí je dlouhá a častá je ztráta vlny. Může dojít také v vyzutí paznehtů a pokud ovce onemocní během březosti, virus může přestoupit do vyvíjejícího se plodu a trvale poškodit mozek. Narozená jehňata jsou slepá, neschopná stát, můžou mít deformované končetiny a případně dojde k potratu.

V trvale zamořených oblastech bývají příznaky mnohem méně vyjádřené a možná je jen několik dní trvající horečka nebo vyhubnutí a slabost.

Bluetonguje u skotu

U skotu se katarální horečka ovcí obvykle vůbec nijak neprojevuje. Výjimkou je hlavně kmen BTV-8, který se objevil v západní Evropě. Tato epidemie se vyznačovala právě tím, že ve větší míře onemocněl i hovězí dobytek.

V tom případě jsou příznaky nemoci u skotu totožné s projevy u ovcí. Objevuje se horečka, nechutenství, výtok z nozder a očí, slinění a tvorba vřídků v dutině ústní, zánět korunky, schvácení všech čtyř končetin. Chorobu často doprovází pokles mléčné produkce. Postižené může být i vemeno, hlavně struky, které jsou zarudlé, oteklé a pak se pokrývají strupy, stejně jako mulec.

Podobně jako u ovcí i u skotu je možné poškození vyvíjejících se plodů.

Bluetongue o koz

Kozy zjevně onemocní jen velmi zřídka a pokud ano, tak jsou příznaky nenápadné, zvýšená teplota, zarudnutí sliznic a spojivek.

Bluetongue je divoce žijících přežvýkavců

Divoké ovce bývají stejně vnímavé jako ovce domácí.

U jelenovitých může mít nemoc stejný průběh jako enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých.

Diagnostika

Předběžnou diagnózu nemoci lze určit podle klinických příznaků, ročního období a aktuální nákazové situace.

Diagnóza se potvrzuje izolací viru.

Podobné nemoci

Podobně se projevuje slintavka a kulhavka, příměť pysková, neštovice ovcí, u skotu slizniční choroba, u jelenovitých entoozické hemoragické onemocnění a u všech druhů zvířat fotosenzitivní reakce a podráždění sliznic mykotoxiny.

Léčba

Při výskytu nemoci se zakazuje přesun a obchod s živými přežvýkavci, ale nepřikazuje se likvidace zvířat.

Katarální horečka ovcí je virové onemocnění a přímo tím pádem léčit nelze, ale úmrtnost snižuje podpůrná péče. Postižená zvířata je nutné ustájit, aby byla chráněná před povětrnostními vlivy a sluncem, pomáhá potírání slizničních změn slabým roztokem dezinfekce, antibiotická clona.

Prevence výskytu

Preventivní opatření spočívající v omezení přenosu jsou jen velmi málo úspěšná. Může pomoci ustájení zvířat během noci, ale některé druhy tiplíků vlétají i do budov. Množí se ve vlhkém materiálu včetně siláží a kravského trusu, takže omezení množení je obtížné. Použití repelentů a insekticidů mělo také malý efekt.

V zamořených oblastech je proto řešením každoroční vakcinace. Vakcíny chrání vždy jen proti konkrétnímu sérotypu viru. Používá se živý oslabený kmen viru. Očkovací látky nejsou vhodné pro očkování březích kusů, protože způsobují také poškození plodu a neměly by se používat v období aktivity tiplíků, protože hmyz může šířit i vakcinační virus.

V současnosti je nákazová situace v ČR dobrá a zvířata se neočkují.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete použít tyto html tagy a attributy.

Copyright © 2020. MVDr. Tereza Ježková