MVDr. Tereza Ježková - Nemoci z podvýživy - Nedostatek vitamínu A

Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nemoci z podvýživy » Nedostatek vitamínu A

Nedostatek vitamínu A

Nedostatek vitamínu A, hypovitaminóza A, je nemoc z podvýživy způsobená buď absolutním nedostatkem vitamínu A nebo beta-karotenu v krmné dávce, nebo jeho degradací nevhodným skladováním či žluknutím tuků. K projevům nedostatku dochází až při dlouhodobém deficitu vitamínu A, protože v játrech zvířat se tvoří několika týdenní až několika měsíční zásoba.

Choroba se projevuje sníženou plodností až neplodností samců i samic, sníženou obranyschopností, zpomaleným růstem a nekvalitní srstí či peřím, a při pokračujícím nedostatku se u přežvýkavců a králíků objevuje slepota, kolapsové stavy a záchvaty křečí, u drůbeže  a papoušků rýma a slzení očí.

Vznik nemoci

Zdrojem vitamínu A pro zvířata je především zelené krmivo. K hypovitaminóze proto dochází u zvířat, v jejichž krmné dávce zelené krmivo nebo umělý přídavek vitamínu chybí. Je to nemoc přežvýkavců držených na méně kvalitním seně a jadrném krmivu, při spásání suchých porostů a stejně tak se může vyskytnout u králíků krmených podobným způsobem, bez přídavku zeleného.

Velmi často postihuje domácí ptáky a to jak kura, krůty a kachny, tak ptáky chované ze záliby. Všichni semenožraví ptáci mohou trpět hypovitaminózou A. U drůbeže je choroba častější v předjaří, ale pokud nemají přístup k pastvě nebo zelenému krmivu, může se objevit celoročně. U papoušků postihuje především papoušky držené na monodietě tvořené semeny s převahou slunečnicových semínek. U kanárů se může objevit zvláště u kanárků recesivně bílých, kteří nemají schopnost tvořit vitamín A z karotenů.

Masožravá zvířata získávají vitamín A především z vnitřností, zdrojem je také mléko, vejce a rybí tuk. Praví masožravci nemají schopnost tvorby vitamínu A z karotenů, podobně jako bílí kanáři. Nedostatek vitamínu A v současnosti u psů, koček nebo fretek vzácností a může naopak dojít k předávkování při příliš častém zkrmování jater.

Příznaky nedostatku vitamínu A

Vitamín A má nezastupitelnou úlohu v obnově buněk pokožky a sliznic. Známá je jeho funkce ve vytváření očních pigmentů, které umožňují vidění. Je potřeba také pro růst kostí.

Jeho nedostatek proto negativně ovlivňuje prakticky celé tělo. Už méně závažná hypovitaminóza vede ke snížené vitalitě a obranyschopnosti zvířat.

Poruchy plodnosti

Velmi nápadným příznakem nedostatku vitamínu A je snížená plodnost až neplodnost. Poruchy zárodečného epitelu ve varlatech samců způsobuje snížený počet až úplné vymizení spermií v ejakulátu, ale ochota k páření nemusí být narušena.

Podobně je narušena i plodnost samic. U savců se objevují poruchy říje, u ptáků výrazně klesá snáška.

U savců se navíc vyskytuje orgán, který je nedostatkem vitamínu A zvláště postižen, a tím je placenta. Dochází k její degeneraci a u březích samic proto častěji dochází k hynutí plodů a potratům. Narozená mláďata jsou slabá, neprospívají a lehce je zahubí jakákoliv infekce. Objevují se také vrozené vývojové vady. Telata se rodí slepá a nemohou koordinovat své pohyby. Oči jsou buď normálně vyvinuté a slepota je způsobená degenerací zrakového nervu, nebo jsou vadou postižené i oční koule, časté jsou zakrnělé oči nebo chybějící čočka a defekty rohovky. U prasat (a potkanů) se objevují kombinované vady, chybějící nebo zakrnělé oči, defekty oční koule, rozštěpy pysku nebo patra, zkroucené pánevní končetiny, vrozené vady srdce nebo ledvin, nevyvinutí pohlavních orgánů nebo brániční kýly či rozštěpy páteře. Většina takových selat se narodí mrtvá nebo jsou neživotaschopná.

Ve vejcích deficitních nosnic nachází krevní skvrny a zárodky hynou během inkubace, nejčastěji hned na počátku jako kruhy smrti. Ptáčata také mohou být příliš slabá na klubání nebo hynou brzy po vylíhnutí. Snižuje se také kvalita vaječné skořápky.

Postižení očí a slepota

Postižení očí vyvolané nedostatkem vitamínu A je trojího druhu. Přímo působí nedostatek očního pigmentu rodopsinu a výsledkem je šeroslepost. Je to velmi brzký příznak nedostatku u dospělých přežvýkavců, bohužel ale často uniká pozornosti chovatele. U prasat a lišek se naopak šeroslepost vyskytuje až při dlouhodobém deficitu.

Ztráta normální funkce sliznic postihuje také oko, přesněji řečeno oční rohovku. Xeroftalmie, ztráta tvorby slz a vysychání rohovky s následným zákalem, postihuje pouze tele. U ostatních zvířat se objevuje naopak nadměrné slzení nebo řídký hlenovitý výtok, často světloplachnost a rohovka se nakonec zakalí nebo na ní vzniknou vředy. Tyto příznaky postižení očí se objevují hlavně u přežvýkavců, prasete, králíků a kura domácího. U kura při nedostatku vitamínu A okolí očí může i otéci do  té míry, že zvíře nevidí. Oční výtok může pod očními víčky ztuhnou v sýrovitou hmotu.

Úplná ztráta zraku se může objevit u přežvýkavců i prasat jako oční forma hypovitaminózy A. Nejčastější je u mladého skotu. Oční koule je bez patologií, zvíře je slepé z důvodu útisku očního nervu. Tato forma souvisí s postižením nervového systému, který hypovitaminózu A také běžně doprovází a o kterém bude pojednáváno v dalším odstavci.

Postižení nervového systému

Nervový systém je nedostatkem vitamínu A postižen nepřímo. U rostoucích zvířat je totiž vitamín A klíčový k organizaci novotvořené kosti a bez něj dochází k drobným deformitám. Ty nejsou na první pohled patrné, ale v jejich důsledku dochází k útlaku nervů. Kromě již zmíněného očního nervu dochází k útlaku samotného mozku s prudkým vzrůstem nitrolebního tlaku a utlačované mohou být také míšní kořeny.

Postižení míšních kořenů vede k obrnám. Projevují se nejprve slabostí končetin a poruchou jejich koordinace, obvykle začínají na pánevních končetinách a končetiny hrudní jsou postižené až následně. Nakonec zvíře zcela ochrne. Tento projev nedostatku se vyskytuje u přežvýkavců, prasat i králíků.

Zvýšení nitrolebního tlaku vede k epizodám křečí. Připomíná epilepsii. Nejčastější je u telat. Tonicko-klonické křeče s hlavou zvrácenou dozadu a pádlováním končetin se objevují při vzrušení nebo i samovolně, bez viditelného důvodu.

Postižení kůže a sliznic dýchacích cest a střeva

Kůže zvířat trpících nedostatkem vitamínu A je suchá a šupinatá. Kožní změny jsou zvláště nápadné u prasat, u kterých se objevují rozštěpené konečky štětin a zvíře působí nápadně neupraveným dojmem. U králíků, nutrií či činčil je rovněž na první pohled vidět nekvalitní srst a mláďata mohou mít kvůli sníženému vylučování hormonů štítné žlázy, který rovněž doprovází deficit, zpomalené až zastavené podzimní línání.

Koně jsou velmi odolní proti nedostatku vitamínu A a dlouho u nich můžou být nejnápadnějším příznakem suchá a rozpraskaná kopyta.

U ptáků se nedostatek vitamínu A projevuje odbarvením kůže a běháků, drůbež má bledé lalůčky a hřebínky, u papoušků ztrácí pigmentaci i peří. Peří je suché, rozčepýřené a bez lesku. Může být přítomna retence péřových pochev. Často se objevuje přerůstání zobáku a jeho povrch je zesílený a loupe se. Hyperkeratóza se u papoušků může rozšířit na ozobí a na obličej a klinický projev potom připomíná vápenku. Nadměrná tvorba rohoviny postihuje také nášlapnou plochu prstích polštářků a to zvíře predisponuje k rozvoji pododermatitidy.

Poškození sliznic dýchacích cest má největší význam u ptáků. Ptáci trpící deficitem totiž mají rýmu s vodnatým nebo hlenovitým výtokem, u kura výtok může vyplňovat i vedlejší nosní dutiny s jejich otokem – a jedno- nebo oboustranným otokem pod očima. Společně s postižením očí je u kura nedostatek vitamínu A nerozeznatelný od infekčních příčin rýmy a navíc takové sliznice poškozené nedostatkem mnohem snadněji podléhají infekčním zárodkům. Dispozice ke vzniku infekčních nemocí dýchacích cest vzniká i u pěvců.

U papoušků je nedostatek doprovázený rýmou a zánětem víček a rohovky a dýchacími a polykacími potížemi. Ptáci často kýchají či kašlou.

V dutině zobáku, hltanu a jícnu se u ptáků objevují bělavé uzlíčky, které jsou tvořeny keratinem ucpávajícím ústí do hlenových žlázek. U papoušků a holubů se objevují abscesy pod jazykem.

Postižení střevní sliznice může způsobit narušení trávení a průjem. Obrovský význam má ale otevírání cesty vzniku infekčních onemocnění střev a to jak virovým a bakteriálním, tak i parazitickým.

Poškození ledvin

Narušení sliznice ledvinových kanálků poškozuje i ledviny. Důležité je to u ptáků. U andulek může být jediným příznakem mírného deficitu vitamínu A žíznivost a vyšší tvorba moči.

Vážnější nedostatek ale u ptáků může způsobit selhání ledvin a dnu.

Poruchy růstu

U mladých zvířat je hypovitaminóza A doprovázená zpomaleným až zastaveným růstem. Hubnutí doprovází nedostatek vitamínu A ptáků či činčil, u jiných zvířat spíše než se samotným nedostatkem souvisí s obecnou podvýživou, která deficit vitamínu může doprovázet.

Podobná onemocnění

Nedostatek vitamínu A připomíná mnoho různých dalších chorob, jak infekčních, tak neinfekčních. Obecné neprospívání a neplodnost zvláště mohou mít tisíce jiných příčin, ale když se objeví, je vždy užitečné se kriticky podívat na dlouhodobou krmnou dávku zvířat.

U mladého skotu a v menší míře i u jiných mladých přežvýkavců se nedostatek vitamínu A projevuje náhlou slepotou nebo křečovými stavy. Nejdůležitější podobné nemoci jsou polioencefalomalacie, což je nemoc způsobená nedostatkem vitamínu B1, otrava olovem, jakékoliv infekční záněty mozku nebo mozkových blan včetně vztekliny a pastevní tetanie.

U prasat hypovitaminóza také může vést ke křečím a pak se podobá otravě solí, nebo se častěji rozvíjí slabost zádě a obrny pánevních končetin. Pak se choroba podobá enterovirové encefalomyelitidě prasat, Aujezskyho chorobě nebo obrnám způsobovaných hnisavými ložisky v páteři.

U ptáků se nedostatek vitamínu A často maskuje za onemocnění dýchacích cest s výtoky z očí, nozder, rýmou nebo kašlem.

Sekundární nedostatek vitamínu A

Může se stát, že zvíře sice v krmné dávce přijímá dostatek vitamínu A nebo karotenu, ale chronické onemocnění jater nebo střev může znemožnit vstřebávání živin, ukládání zásob vitamínu A v játrech nebo přeměnu karotenu ve vitamín A, což se také děje v játrech. U přežvýkavců snižuje dostupnost vitamínu A nadbytek fosforu a nitrátu v krmné dávce. Vitamín C a E naopak vstřebávání napomáhá.

Prevence a léčba

Nemocná zvířata velmi rychle, už během týdne, reagují na podávání vitamínu A a naprostá většina příznaků, včetně křečových stavů, beze stopy zmizí. Výjimku tvoří jen oční forma hypovitaminózy způsobená útlakem očního nervu, tam je jeho degenerace bohužel nevratná.

Lepší než léčba zvířat je prevence. Vitamín A je obsažen v zeleném krmení a v dobře, rychle usušeném seně. Obsah vitamínu v seně je závislý na rychlosti sušení a vyžaduje použití sušiček, protože vitamín A degraduje slunečním světlem a není obsažen ani v seně promoklém nebo už vybledlém. Z obilovin obsahuje vitamín A pouze kukuřice v menším množství a skladováním zrna obsah klesá. Proto je potřeba zvířatům, která nemají trvale přístup k pastvě, vitamín A do krmné dávky přidávat.

Jaterní zásoby vitamínu jsou značné. Zvířata obvykle mohou přečkat zimu bez přísunu vitamínu, ale zároveň je předjaří nejčastější roční dobou, kdy se objeví příznaky nedostatku a to i u volně žijícího ptactva. U mláďat deficitních matek, které jsou ale ještě bez příznaků, se také na jaře mohou objevit zdravotní potíže způsobené nedostatkem, stejně tak u ptáků může být snížená líhnivost násadových vajec. Je proto lepší tomu předcházet obohacením jejich krmiva o vitamín A i v zimě.

U ptáků chovaných ze záliby je nedostatek vitamínu A také častý, zvláště u papoušků krmených pouze semeny. Tato monodieta je pro papoušky dlouhodobě nevhodná, škodlivá a je dobré se ji vyhnout, nejen kvůli možné hypovitaminóze A.

Vyšší potřebu vitamínu A mají mladá či rychle rostoucí zvířata a potřeba stoupá také v teple.