Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nemoci z podvýživy » Nedostatek vitamínu K

Nedostatek vitamínu K

Nedostatek vitamínu K je vzácná nemoc z podvýživy, čistě kvůli nedostatku vitamínu K v potravě vzniká jen u průmyslově krmených prasat chovaných na roštech. Mnohem častěji doprovází onemocnění jater a záněty střev, vzniká při dlouhodobé léčbě antibiotiky a rozvíjí se při otravě látkami, které blokují účinek tohoto vitamínu. Takovými jedy je především dikumarol obsažený v nedosušených nebo plesnivých bobovitých rostlinách a tzv. antikoagulační rodenticidy, často používané jako jedy na krysy.

Příznakem nedostatku vitamínu K je především snížená srážlivost krve a samovolné krvácení do kůže, kloubů i tělních dutin.

K čemu slouží v těle vitamín K

Vitamín K je jeden ze čtyř vitamínů rozpustných v tucích. Pod názvem vitamín K se vlastně skrývá více chemických sloučenin, K1, neboli fylochinon, Kneboli menachinon s mnoha podtypy a vitamín K3, menadion.

Jen první dva se vyskytují přirozeně, vitamín K3 je syntetická látka. Všechny ale v těle fungují jako tzv. kofaktor, látky bezpodmínečně nutné k funkci určitých enzymů. Všechny enzymy, které vyžadují vitamín K, syntetizují bílkoviny, které jsou bez úpravy pomocí vitamínu K nefunkční. Kromě bílkovin nacházejících se v kostech, jako je osteokalcin jsou takovými bílkovinami především tzv. srážecí faktory. To jsou bílkoviny krevní plasmy, které se při krvácení kaskádovitě aktivují a na konci vzniká nerozpustný fibrin, který krev srazí. Bez přítomnosti vitamínu K se krev srazit nemůže. Toto je nejdůležitější a nejviditelnější funkce vitamínu K v organismu obratlovců a dala vitamínu i jméno: K jako koagulace, srážení krve.

Zdroje vitamínu K

Fylochinon, tedy vitamín K1, se hojně vyskytuje v zelených rostlinách. Obsahuje jej zelená píce, zelené osení i listová zelenina a vůbec jakékoliv poživatelné zelené části rostlin. V krmných směsích je dobrým zdrojem sušená vojtěška. Melachion zase vzniká činností střevní mikroflóry, u přežvýkavců ve velkém množství také v bachoru. Býložravá zvířata získávají vitamín K snadno přísunem z potravy a navíc mají obvykle přístup i k bakteriálnímu vitamínu K2.

Úplně jednoduše jej získají přežvýkavci, u kterých vzniká v bachoru, králíci a hlodavci zase zcela přirozeně požírají svoje výkaly, kde se nachází vitamín K vzniklý činností střevních bakterií. I pro prase mohou být vlastní výkaly důležitým zdrojem vitamínu K, z podestýlky ho může získat i drůbež a i u psů je běžné, že pojídají bobky býložravých zvířat.

V krmivech živočišného původu vitamínu K příliš není, nejvíc je ho v játrech a také v už trochu žluklé rybí moučce. Šelmám ale pro život stačí melachion produkovaný jejich vlastní mikroflórou vstřebaný skrze střevní sliznici.

Jak může vitamín K chybět?

Když je vitamín K tak běžný v potravě býložravců a navíc se v každém zvířeti tvoří i ve střevě, jak vůbec může dojít k nedostatku? To proto, že vitamín K má mnoho antagonistů, látek, které působí proti účinku tohoto vitamínu. Je to především vitamín A, vitamín E a vápník, nadbytek těchto živin může omezit vstřebávání vitamínu K ze střeva. Vůbec správné vstřebávání ve střevě je pro dostatek vitamínu K naprostou nutností. Je to látka rozpustná v tucích a jakékoliv poruchy vstřebávání tuků se mohou projevit nedostatkem. Vadí chronické záněty střevní stěny, lymfangiektázie, což je nemoc odtoku mízy ze střevních klků, nefunkční slinivka a hlavně jakékoliv poruchy toku žluči.

Zdravá střeva musí mít také zdravou mikroflóru, která vytváří vitamín K. Dlouhodobé podávání antibiotik nebo častěji sulfonamidů může způsobit nedostatek vitamínu K. Tento mechanismus nedostatku je častý u drůbeže a prasat. Zvlášť zhoubné může být dlouhodobé podávání antibiotik v kombinaci s chovem na roštech. Navíc drůbež a prasata jsou ve velkochovech krmeni hlavně obilninami, které neobsahují prakticky žádný vitamín K.

Protože k použití vitamínu K dochází v játrech, i závažná onemocnění jater způsobují jeho faktický nedostatek. Něco takového je zase časté u koček, kde k nedostatku stačí i poškození jater v důsledku hladovění – které nemusí být vůbec dlouhé, někdy stačí i den!

U králíků nebo hlodavců, což jsou zvířata závislá na vlastních výkalech jako zdroji vitamínu K, může vadit i zamezení koprofagii, při obezitě, pohybových potížích nebo při nasazení alžbětínského límce.

Antivitamín K

Vitamín K je sice látka rozpustná v tucích, ale na rozdíl od ostatních takových vitamínů netvoří velké tělesné zásoby. Kromě přísunu v potravě či ze střeva je jeho neustálá dostupnost zajišťována především recyklací „použitého“ kofaktoru. Tuto recyklaci ale mohou blokovat látky nazývané antivitamíny K, chemicky je to především dikumarol a jeho deriváty.

Dikumarol vzniká z rostlinných látek kumarínů působením plísní. Vyskytuje se především v zapařených nebo zahnívajících bobovitých rostlinách, například v jetelovém seně, které bylo lisováno za vlhka. Dikumarol byl objevený poté, co došlo k otravě skotu po zkrmování plesnivého sena z komonice bílé. Dikumarol navíc obsahují i některé čerstvé rostliny, typicky komonice lékařská.

Chemické látky odvozené od dikumarolu jsou především warfarin a další látky používané jako antikoagulační jedy jako je bromadiolon a brodifacoum.

Projevy nedostatku vitamínu K

Jakmile se vyčerpají zásoby vitamínu K v játrech, ustává tvorba funkčních srážecích faktorů. Ty je však potřeba neustále doplňovat. Poločas rozpadu faktoru VII je jen 4 – 6 hodin. Poločas rozpadu ostatních faktorů je delší, nanejvýš ale asi 50 hodin. Jakmile jejich množství poklesne pod určitou mez, schopnost krve srážet se je omezená až znemožněná a dochází ke krvácení, i samovolnému.

Snížená srážlivost krve se projevuje na různých místech, můžou se objevovat výlevy krve do podkoží v podobě různých „boulí“ a „otoků“, krvácení do kloubů s náhlým kulháním, krev v moči či v trusu, velice častým příznakem je těžké dýchání nebo dušnost. Krvácení do tělních dutin na sebe upozorňuje také slabostí, chudokrevností a žízní. Zvíře trpící akutním nedostatkem vitamínu K je viditelně nemocné a vyžaduje péči veterinárního lékaře.

Zmenšená dostupnost vitamínu K v organismu se spojuje také s vykrvácením králic po porodu/potratu a u drůbeže s přítomností krevních skvrn ve vejcích a se sníženou líhnivostí vajec.

Léčba

Léčba nedostatku vitamínu K, včetně nedostatku způsobeného otravou jedy na hlodavce, je jednoduchá. Podání vitamínu K má velmi rychlý efekt. Ovšem v případě, že zvíře už krvácí, je potřeba ho intenzivní péčí, mnohdy s využitím transfúze, udržet při životě tak dlouho, dokud se srážení faktory neobnoví. U antikoagulačních rodenticidů druhé generace je navíc potřebná doba podávání vitamínu K velmi dlouhá, i několik týdnů, a příznaky otravy by se při předčasném vysazení opět vrátily.

U zvířat, která nejsou schopná vstřebávat vitamín K ze střeva může být nutné trvalé injekční podávání. Zvířata se selhávajícími játry potřebují všestrannou podporu.

Prevence

Obvykle není potřeba přidávat žádný vitamín K přímo do krmiva, výjimkou může být prase, zvláště to chované na roštové podlaze. Mnohem častěji se nedostatek spojený s dlouhodobým podáváním antibiotik či léků proti kokcidióze, s onemocněním jater či střev a s otravami.