Neštovice ptáků - MVDr. Tereza Ježková

Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Neštovice ptáků

Neštovice ptáků

Neštovice ptáků jsou infekční chorobou mnoha druhů ptáků, postihují drůbež, holuby, exotické ptáky i ptáky volně žijící. Nejčastějším příznakem jsou černé splývající strupy na neopeřené kůži, na hlavě a na končetinách ptáků. Neštovice ale mohou postihnout také sliznice dutiny zobákové a horních cest dýchacích či způsobit celkové onemocnění s vysokou úmrtností. U drůbeže jsou neštovice obvykle mírnou nemocí, která do několika týdnů sama odezní. Nejvážnější průběh mají neštovice u kanárů a u amazoňana modročelého.

Jiní živočichové kromě ptáků se ptačími neštovicemi nakazit nemohou.

Původce

Původcem ptačích neštovic je virus, a to některý druh z rodu Avipoxvirus. Jsou to velké DNA viry, které v cytoplasmě napadených buněk tvoří inkluze zvané Bollingerova tělíska. Ve vnějším prostředí jsou odolné, v zaschlých strupech zůstávají infekční několik měsíců, v půdě zůstávají životaschopné jeden rok. Dlouhodobě, několik týdnů, také přežívají ve slinných žlázách bodavého hmyzu. Ničí ho pára, roztoky zásad (hydroxid draselný 1 %, hydroxid sodný 2 %) a 5 % fenol.

Avipoxvirů je více druhů, které se od sebe liší patogenitou pro určité druhy ptáků. Jsou do určité míry druhově specifické. Slepičí pox virus napadá především kura a krůty, krůtí variantou mohou onemocnět krůty, slepice, holubi i kachny, holubí pox virus způsobuje neštovice pouze u holubů.

Přenos

Ptačí neštovice se přenáší přímým kontaktem mezi ptáky, především oděrkami vzniklými při vzájemných potyčkách, nepřímo pobytem v kontaminovaném prostředí či pomůckami a také savým a bodavým hmyzem, který zajišťuje přenos i na dlouhé vzdálenosti.

K nákaze většinou dochází přes porušenou pokožku či sliznici horních cest dýchacích, zaschlé opadané strupy v prachu tvoří také infekční aerosol. Neštovice jsou středně nakažlivou chorobou, v hejnu se obvykle šíří pomalu a onemocnět nakonec může až 75 % ptáků v chovu.

U krůt je prokázaný přenos i při odběru semene u krocanů.

Častěji onemocní mladší ptáci a kohouti při vzájemných bojích, u drůbeže je onemocnění častější na podzim a v zimě, u exotů v létě a na podzim, kdy létá nejvíc bodavého hmyzu.

Průběh nákazy

Neštovičné viry mají charakteristický způsob, jakým se šíří v organismu. Nejprve se pomnoží v místě vstupu infekce, odtamtud se šíří krví do jater či kostní dřeně, kde se opět množí, následně opět proniká do krve, šíří se po celém těle a množením v kůži a sliznicích vyvolává zjevné onemocnění. Inkubační doba trvá 4 – 14 dní.

Klinické příznaky

Neštovice ptáků mohou probíhat ve více formách, přičemž více forem se může vyskytovat i u jednoho nemocného ptáka a stejně tak při vypuknutí nákazy v jednom hejnu mohou různí ptáci trpět různými formami neštovic.

Kožní forma

Kožní forma je nejmírnější forma neštovic a nejčastějším důsledkem infekce neštovicemi u drůbeže hrabavé a vodní, u běžců a mnoha druhů pěvců a dravců. Vznikají při ní ojedinělé nebo splývající, různě velké kožní změny, obvykle na neopeřených částech těla: v koutcích zobáku, kolem nosních dírek, v okolí očí, na lalůčcích a hřebínku drůbeže, v okolí kloaky, na končetinách, u vodních ptáků často na plovacích blánách. Vyrážka začíná jako nažloutlé pupínky, které se mění v tmavé puchýřky. Ty samovolně praskají a na jejich místě vznikají suché tmavé strupy, které se časem, v průběhu několika týdnů, odloupají bez vzniku jizev. Nemoc ale může zhoršovat sekundární bakteriální infekce.

Postižení očních víček způsobuje záněty spojivek i rohovky. Infekce oka začíná jako jednostranný zánět víčka doprovázený jeho otokem a mírným vodnatým výtokem z oka. Postupně se vytvoří vřídky na okrajích očního víčka a v koutcích oka a oční víčka se slepí sýrovitou hmotou nebo hrubými, suchými strupy, které během dvou týdnů odpadnou. Nemoc často komplikuje bakteriální infekce, která může zapříčinit i trvalé následky ve formě zjizvení očních víček či poškození rohovky. Tyto důsledky neštovic jsou nejčastější u amazoňanů, některých amazonků, majn a loskutáků.

Kožní forma neštovic patří mezi velmi častá onemocnění kůže u hrabavých ptáků, u pěvců, u holubů i u běžců.

Slizniční forma

Slizniční forma neštovic postihuje sliznice dutiny zobáku, jazyk, sliznici hltanu a hrtanu, vzácně také jícnu, volete nebo průdušnice. Na okrscích postižené sliznice vznikají nekrotické pablány šedohnědé barvy a sýrovité konzistence, které pevně lpí na spodině a při odstranění silně krvácejí. Větší rozsah změn brání nemocnému ptákovi v dýchání či příjmu potravy, což vede k pozorovatelným dýchacím potížím, snížení či zastavení příjmu krmiva s postupným hubnutím, ptáci se mohou udusit či uhynout vysílením. Slizniční forma neštovic je typická především pro onemocnění bažantů, papoušků a některých holubovitých a špačkovitých ptáků.

Slizniční a kožní forma se mohou vyskytovat současně.

Septikemická forma

Septikemická forma vzniká, pokud virus přemůže obranyschopnost organismu už během svého prvotního množení v játrech, kostní dřeni a dalších orgánech. Výsledná celková zánětlivá reakce vede k akutnímu, těžkému onemocnění s vysokou mortalitou. U nemocných ptáků se náhle objevuje apatie, nechutenství, načepýřené peří a nafialovělé sliznice a kůže. Neštovičné změny na kůži či na sliznicích při této formě chybí. Úmrtnost je 70 – 99%.

Septikemická forma je typická pro neštovice kanárů a kromě nich také postihuje jejich křížence s pěnkavovitými ptáky.

Neštovice u jednotlivých druhů ptáků

Neštovice hrabavé drůbeže jsou doprovázeny sníženou snáškou, oplozeností i líhnivostí vajec. Může se u ní objevit kožní, slizniční a smíšená forma, při komplikaci smíšené formy bakteriálními infekcemi může úmrtnost dosahovat až 50 %. Občas mohou neštovice způsobit i zánět nosních dutin, který se podobá hemofilové rýmě.

Holubi nejčastěji onemocní během vlhkých let a teplých zim. Trpí kožní, slizniční i smíšenou formou. Většina holubů se po 3 – 4 týdnech uzdraví, ale u podvyživených holubů mohou neštovice trvat týdny nebo měsíce.

U pěvců je rozšířeno několik druhů pox virů. Zvláště citliví jsou k infekci kanáři a vrabci, u kterých nákaza probíhá jak v kožní, tak ve slizniční a septikemické formě. U jiných pěvců se vyskytují kožní neštovice, které obvykle samy bez následků odezní. U loskutáků mohou neštovice způsobit chronické infekce očí, dutiny zobákové a lalůčků.

Papoušci jsou rovněž hostiteli několika druhů pox virů: Existují neštovice agapornisů, neštovice amazoňanů, neštovice andulek a neštovice papoušků, kterými trpí papoušci Nového světa. K neštovicím papoušků jsou zvláště vnímavé ary a amazoňané. U amazoňanů neštovice probíhají jako rýma doprovázená neštovičnými změnami na očích a očních víčkách, ale způsobují také těžké střevní záněty a odumírání srdečního svalu. Neštovice agapornisů obvykle probíhají jako kožní forma.

U pštrosích kuřat se vyvíjí převážně kožní forma neštovic, která začíná jako žlutavé pupínky na obličeji a očních víčkách, které přecházejí v suché strupy.

Diagnostika

Klinické příznaky samy o sobě napovídají, že by se mohlo jednat o neštovice. Existuje však mnoho nemocí, které vypadají podobně: U drůbeže je to hlavně poranění (především na hřebínku) a favus, slizniční forma tvoří podobné pablány jako infekční laryngotracheitida. U holubů a papoušků se slizniční forma může velmi podobat herpesviróze nebo trichomonóze. U papoušků obecně způsobuje kožní změny na hlavě i svrab a nemoc podobající se slizniční formě může být i kandidóza a u amazoňanů tracheitida. U všech ptáků pak může za onemocněním kůže a sliznic stát nedostatek vitamínu A.

Definitivním důkazem neštovic je průkaz virových inkluzí ve vzorcích z postižených tkání. Septikemické formy se dají zjistit pouze průkazem viru.

Léčba

Neštovice jsou virové onemocnění, přímá léčba tedy neexistuje. Antibiotika se používají k potlačení druhotných bakteriálních infekcí a jako podpora organismu se přidává vitamín A či echinacea k posílení imunity. Některým ptákům pomáhá také Zovirax.

Vyléčení ptáci jsou po několik měsíců imunní k infekci stejným nebo podobným poxvirem.

Prevence

K preventivním opatřením patří zabránění styku chovaných a volně žijících ptáků a ochrana ptáků před bodavým hmyzem.

I pro malé chovy hrabavé drůbeže je použitelná kombinovaná vakcína proti neštovicím a aviární encefalomyelitidě, která se aplikuje dvojjehlou kuřatům ve věku od osmi týdnů a krůtám starším 18 týdnů. V jednom balení je 1000 dávek a jako u všech hromadných vakcín se musí spotřebovat do dvou hodin po naředění. Nicméně vzhledem k ceně vakcíny očkování byť jen deseti kusů vychází do stokoruny za kuřici či krůtu.