Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Notoedrový svrab

Notoedrový svrab

Notoedrový svrab je je silně nakažlivá kožní nemoc kočky domácí, způsobená parazitickými roztoči. Postihuje nejprve ušní boltce, pak hlavu a následně celé tělo zvířete. Kočka jen velmi zřídka trpí známějším sarkoptovým svrabem, což je onemocnění lidí, psů, prasat a mnoha dalších druhů zvířat. Místo toho kočky trpí tímto kočičím druhem. Notoedrový svrab nicméně příležitostně infikuje také psy, králíky či fretky, infekce člověka je jen přechodná.

Rozšíření

Svrabovka kočičí (Zdroj: Wikimedia Commons)

Notoedrový svrab naštěstí v civilizovaných zemích není častou nemocí. Vyskytuje se převážně u toulavých a zanedbaných koček.

Původce

Původcem notoedrového svrabu je svrabovka kočičí, latinsky Notoedres cati. Právě z latinského pojmenování vychází přívlastek notoedrový, k rozlišení od jiných druhů prašiviny způsobených jinými druhy roztočů.

Svrabovka kočičí je pouhým okem neviditelný cizopasník. Je to roztoč, tedy členovec s plochým, při pohledu seshora kulatým tělem a osmi páry krátkých, kuželovitých končetin. Je malinkatý, samičky jsou dlouhé asi jen 200 µm a samečkové dorůstají maximálně 150 µm. Svrabovka kočičí je menší než zákožka svrabová, původce svrabu sarkoptového a je také menší než strupovka ušní, původce ušního svrabu.

Zákožce svrabové se ale jinak podobá vzhledem, podobně jako ona má samička svrabovky první dva páry končetin opatřené přísavkami na středně dlouhé stopce. Druhé dva páry nepřesahují okraj těla.

Životní cyklus

Svrabovka kočičí je obligátní parazit, k životu potřebuje hostitele a na hostiteli žijí všechna životní stadia. Cizopasí nejen na povrchu kůže, ale hlavně uvnitř pokožky, aktivně si hloubí chodbičky vedoucí paralelně s povrchem kůže. Tyto chodbičky jim poskytují jak úkryt, tak potravu, živí se totiž tkáňovým mokem, který se do chodbičky vylévá z poškozených tkání.

Jednu chodbičku v kůži může obývat více oplodněných samiček. Ty kladou vajíčka, která se líhnou za 3 – 5 dní. Vylíhlé šestinohé larvy vylézají na povrch kůže, ale rychle se zase zakopávají do mělkých tunelů, kde se svlékají a mění se na nymfu a pak v dospělce. Samečkové svrabovky opouštějí svojí chodbičku a hledají mladé samičky. Samičky po spáření buď vyhledají nové místo k tvorbě definitivní chodbičky, nebo prohloubí svůj původní tunel. Od nakladení vajíčka do dospělosti svrabovky uběhne jen 6 – 10 dní.

Přenos

Notoedrový svrab se snadno a rychle přenáší přímým kontaktem mezi zvířaty, zvláště při vyšší koncentraci zvířat. Přenosu napomáhají špatné hygienické podmínky a chování, které dovoluje těsný kontakt zvířat, v období říje, při odchovu koťat nebo při šarvátkách mezi kocoury.

Klinické příznaky

Notoedrový svrab u kočky domácí. (Zdroj: Wikimedia Commons)

Prašivina koček typicky začíná na předním okraji ušních boltců. Nejprve na tom místě prořídne srst a objeví se drobná červená vyrážka. Nemoc se rychle šíří na celou plochu ušních boltců, na obličej včetně očních víček a nos, na krk a také na tlapky, kořen ocasu a hráz. Současně dochází k zhoršování kožních změn, kůže zesiluje, tmavne a skládá se do tlustých vrásek, a pokrývá se nejprve suchými lupy, které nakonec splývají v tlusté, pevně lpící, šedožluté příškvary. Na postižených místech dochází k částečné ztrátě srsti.

Notoedrový svrab je vždy doprovázen silným svěděním, takže kožní změny jsou brzo komplikované prostým faktem, že si kočka hlavu a krk rozškrábe do krve. Škrábance a vzniklé rány mohou být druhotně infikované bakteriemi.

Svrab se může rozšířit na značnou část těla, ale už postižení hlavy kočku velice trápí. Jsou-li svrabem zasažena oční víčka nebo okolí očí, rozvíjí se hnisavý zánět spojivek nebo i zánět rohovky a kočka špatně vidí nebo může i úplně oslepnout. Postižení nosu stejně tak způsobuje hnisavou rýmu. Mízní uzliny nemocné kočky jsou zvětšené, těžce postižené zvíře je apatické a hubne.

Neléčený notoedrový svrab může vést za 4 – 6 měsíců až k úhynu postižené kočky.

Diagnostika

Odhalit notoedrový svrab je snadné. Klinické příznaky rozvinutého svrabu jsou poměrně typické. Je to svědivé onemocnění uší a obličeje kočky se složenými tlustými vráskami kůže, které kočce dodává vzhled staré vrásčité stařenky. Navíc základní diagnostická metoda v dermatologii, hluboký kožní seškrab, dává v případě notoedrového svrabu vynikající výsledky, má-li kočka svrab, v seškrabu je možné pozorovat pod mikroskopem značné množství roztočů.

Podobné nemoci

Mezi podobně probíhající onemocnění patří především ušní svrab, který se ze zvukovodů může také rozšířit na hlavu, tlapičky a ocásek, dále dravčíkovitost, která způsobuje svědění a šupinatění a dermatofytózu, která může vypadat podobně a způsobit vzhled „prašivé kočky“, ale minimálně v počátku není doprovázená svěděním.

Prakticky totožně jako notoedrový svrab probíhá u kočky i známější svrab sarkoptový, který postihuje psy nebo člověka. U kočky je ale tento druh svrabu velmi vzácný a spojený s těžkou poruchou imunity.

Z neinfekčních nemocí, které způsobují podobné kožní změny, je zvláště u toulavých a zdivočelých koček časté postižení hlavy a uší z důvodu poranění při soubojích mezi zvířaty. Silné svědění u koček způsobují také alergie, atopická dermatitida či alergie na krmivo. Svědění, zesílení kůže a vypadávání chlupů na hlavě v okolí očí a uší a na tlapkách mohou způsobovat i některá autoimunitní onemocnění, jako je lupus nebo pemphigus foliaceus či pemphigus erythematosus.

Léčba

Léčba notoedrového svrabu je naštěstí snadná. Zabírají spolehlivě všechna systémová antiparazitika ze skupiny makrocyklických laktonů. Nejčastěji se používá selamektin ve spot-onu Stronghold nebo moxidektin v kombinaci s imidaklopridem ve spot-onu Advocate. Funguje také ivermektin nebo doramektin, ale ten je primárně určen na léčbu hospodářských zvířat. Aplikaci všech léčiv kromě doramektinu je potřeba za 14 dní opakovat.

Z novějších preparátů lze s úspěchem použít také Bravecto spot-on. Fungovat by měl také fipronil.

Přírodní léčba spočívá ve změkčení kůže parafínem nebo speciálním šamponem k léčbě mazotoku a pak opakovanými koupelemi v síře každých 7 dní až do vyléčení. Síra je bezpečná i pro koťata.

Vždy je potřeba ošetřit všechna zvířata v domácnosti. Při léčbě je prognóza dobrá i u silně postižených zvířat. Při zánětu spojivek se navíc používají antibiotické oční masti.

Přenos na člověka

Svrabovka kočičí může přelézt i na lidskou kůži, ale udrží se na něm jen přechodně. Způsobuje svědivou vyrážku, která spontánně rychle ustoupí po vyléčení kočky nebo po přerušení kontaktu s ní.

Článek označen značkami: ,