Nutriční svalová dystrofie - MVDr. Tereza Ježková

Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nemoci z podvýživy » Nutriční svalová dystrofie

Nutriční svalová dystrofie

Nutriční svalová dystrofie je syndrom způsobený nedostatkem vitamínu E a selenu v krmné dávce zvířat. Je to častá nemoc, významná v chovu skotu, ovcí, koz i koní, kde se vyskytuje v souvislosti s faktem, že v České republice je velmi malý obsah selenu v půdě a tím pádem i v rostlinách, které na ní rostou.

Kromě těchto zvířat se vyskytuje při nedostatku také u prasat, ale u nich tvoří jen méně významnou součást tzv. VESD syndromu, který často způsobuje náhlé úhyny zvířat. Vyskytuje se i ptáků, nejčastěji u kachen, ale i u papoušků a hrabavé drůbeže.

Projevuje se nápadnou svalovou slabostí se zpočátku zachovalou chutí ke žrádlu.

Vznik nemoci

V celé Evropě včetně České republiky jsou půdy chudé na přítomnost mikroprvku selenu a tudíž i rostliny, které tu rostou obsahují jen málo selenu. Nedostatek selenu se dá v organismu do značné míry nahradit vitamínem E. Ten je obsažen v zeleném krmení, zvláště ve vojtěšce a ovsu na zeleno a všude tam, kde je rostlinný olej. Bohatým zdrojem jsou obilné klíčky nebo slunečnicová semena. Skladováním krmiv však obsah vitamínu E klesá a klesá ještě rychleji, pokud krmivo obsahuje nenasycené mastné kyseliny, přebytek vitamínu A nebo mykotoxiny.

Největší nároky na obsah vitamínu E mají mladá, rychle rostoucí zvířata. Nutriční svalová dystrofie je proto především nemoc telat, jehňat, kůzlat a hříbat, která se narodila deficitním matkám či jsou kojena matkami, které samy mají málo vitamínu E a selenu v těle. Nejčastěji se vyskytuje v  zimě a předjaří, kdy není pastva (=zdroj vitamínu E pro matky). Z hospodářských zvířat nutriční svalovou dystrofií trpí nejvíce kůzlata, protože mají největší požadavky na obsah selenu v potravě.

U ptáků se nedostatek vitamínu E a selenu projevuje nejčastěji jako nutriční encefalomalacie s neurologickými příznaky a případné postižení svalů často splývá či je klinicky nerozlišitelné, jestli je nekoordinace a slabost způsobená spíš postižením mozku nebo svalů. Výjimku tvoří kachňata, u kterých nedostatek vitamínu E způsobuje typickou svalovou dystrofii s kulháním, posedáváním, vrávoráním a nakonec ochrnutím. Dále se myopatie vyskytuje u běžců, u kterých se nedostatek vitamínu E a selenu podílí na myopatii spojené s odchytem. U rychle rostoucích kuřat ve výkrmu je nutriční myopatie spojená jak s nedostatkem vitamínu E, tak s deficitem aminokyselin obsahujících síru.

Příčina nutriční svalové dystrofie

Selen a vitamín E jsou antioxidanty a do značné míry se mohou v těle zastupovat, nedostatek jednoho se dá vyrovnat přídavkem druhého. Pokud ale chybí, oxidace tkání poškozuje buněčné membrány, což ve svalech způsobuje hromadění vápníku, odúmrť svalových buněk a hyalinní degenerací a kalcifikací svalů. Postižené svaly jsou při pitvě bledé, často mají vzhled vařeného masa nebo se ve svalech vyskytují šedobílé čárky vedoucí ve směru svalových vláken. Nemoc často nastupuje náhle po nějaké svalové námaze, práci nebo stresu (přehánění, odchyt), kdy se naplno projeví před tím nenápadné postižení.

Nutriční svalová dystrofie přežvýkavců

U přežvýkavců, zvláště malých, je nutriční svalová dystrofie nemoc, která si vysloužila i přízvisko „enzootická“, tedy hromadná, vyskytující se jako epidemie.

Nemoc postihuje mladá, rychle rostoucí zvířata. U zvířat březích selen ochotně prochází přes placentu a v těle plodu je ho vyšší hladina než v těle matky. Vitamín E získává novorozené mládě hlavně z mleziva, kde je ho násobně víc než ve zralém mléce. Proto je to nemoc mláďat narozených matkám, které samy trpěly deficitem a dostávaly málo selenu a vitamínu E během březosti a kojení a mladých zvířat trpících nedostatkem vitamínu E a selenu v krmné dávce.

Největší výskyt je v zimě a v předjaří – vitamín E získávají zvířata ze zelené pastvy.

Ve stádě začíná choroba náhle postižením vícero kusů. Nemoc má dvě formy, akutní, při které je postižený srdeční sval a subakutní s poruchami kosterní svaloviny, zvláště pánevních končetin a bránice. Obě formy se mohou prolínat. Nemoc často spouští a její průběh zhoršuje stres, jako je špatné počasí, transport, přehánění, odstav nebo hromadná vakcinace.

Akutní nutriční svalová dystrofie

Akutní forma se projevuje celkovou slabostí a kolapsem. Postižená telata, jehňata či kůzlata leží na boku a nejsou schopná vstát. Srdeční frekvence je nápadně zvýšená a zvířata i zrychleně dýchají. Nemohou se postavit ani s asistencí a často se neudrží ani v poloze na prsní kosti. Svaly jsou ochablé. Nemají však teplotu a vědomí není nijak narušené. Je zachovaná i chuť. Někdy však zvířata nemohou polykat z důvodu postižení svaloviny jazyka.

Délka trvání akutní nutriční svalové dystrofie je 6 -12 hodin po objevení se příznaků a končívá úhynem zvířete i navzdory léčbě. Příčinou smrti je selhání srdce. Při vzrušení zvířat se mohou objevit i náhlé úhyny, telata padnou při krmení, jehňata při přehánění a tak podobně.

U kůzlat se akutní forma vyskytuje nejčastěji u zvířat 2 – 6 měsíců starých a nejčastějším projevem je náhlý úhyn při vzrušení nebo zátěži.

Akutní forma s postižením srdce se objevuje také u novorozených jehňat a kůzlat, pokud matky trpěly během březosti nedostatkem. Mláďata se rodí už mrtvá nebo velmi slabá bez schopnosti postavit se a do několika hodin nebo dní hynou.

Subakutní nutriční svalová dystrofie

Při subakutní svalové dystrofii převažuje postižení kosterní svaloviny. Svaly jsou bolestivé a ztuhlé, zároveň slabé. Nejprve dystrofie poškozuje svaly končetin. Začíná to jako nejistá, toporná nebo potácivá chůze, jeví se jako bolestivá a v počátku se může zdát, že zvíře trpí zánětem kloubů. Mláďata dávají přednost ležení, pohybují se nerada, rychle se unaví, jehňata zaostávají za stádem. Kůzlata mohou při nucení do pohybu mečet bolestí.

Při stání jsou zvířata nahrbená, široce rozkročená a pokud je jim zamezeno v lehnutí si, rychle se objeví svalový třes. U jehňat je nápadný kohoutí krok. Nemají horečku ani zvýšenou teplotu a chuť k jídlu je zachována.

Příznaky nemoci se postupně zhoršují a prohlubují, nakonec už se zvířata nejsou schopná sama postavit. Zvláště u starších jehňat je časté postižení bránice se ztíženým dýcháním, které může připomínat zápal plic a často je zápalem plic komplikované. Méně postižená zvířata se mohou samovolně uzdravit, poněkud častěji ale neléčená nemoc vede k úhynu zvířete.

Ze všech přežvýkavců je k nedostatku selenu nejcitlivější koza a u kozy se proto mohou objevit příznaky subakutní svalové dystrofie i v dospělosti. Spouští ji stresové vlivy nebo fyzická zátěž.

Nutriční svalová dystrofie králíků a morčat

Králík v potravě vyžaduje jen velmi málo selenu, má rozvinuté antioxidační mechanismy, které selen nevyužívají. Při nedostatku vitamínu E u něj však také vzniká nutriční svalová dystrofie. Postihuje mladé rostoucí králíky a projevuje se obrnami pánevních končetin s postupným ochrnutím a smrtí.

Podobně nutriční svalová dystrofie postihuje i morčata na deficitní krmné dávce, u nich je také způsobená nedostatkem vitamínu E. Slabost pánevních končetin a kulhání přechází do úplného ochrnutí a ke smrti dochází do jednoho týdne od prvních příznaků.

Nutriční svalová dystrofie u ptáků

U kuřat vzniká nutriční svalová dystrofie s postižením především prsních svalů při krmné dávce, která obsahuje nedostatek vitamínu E a sirných aminokyselin, cystinu nebo methioninu. Nejčastěji jsou postiženi ptáci ve věku kolem čtyř týdnů. Přídavek selenu ruší nedostatek aminokyselin až při vysokých dávkách. Pokud je aminokyselin dostatek a chybí selen a vitamín E, vzniká u kuřat exsudativní diatéza, nedostatek vitamínu E vede k postižení mozku a nutriční encefalomalacii.

Nutriční svalová dystrofie při nedostatku vitamínu E postihuje kachňata. Objevuje se především u kachňat vypouštěných na vodu, kde ptáci musí překonat nějakou vzdálenost. Příznaky jsou poměrně typické. Kachňata začnou náhle kulhat, posedávají a zaostávají za hejnem. Při pokusu hejno doběhnout nestíhají, vrávorají a padají. Časem dochází k celkovému ochrnutí a smrti.

Svalová dystrofie se může objevit i u papoušků a projevuje se slabostí a obrnami křídel. U papoušků ale splývá nutriční svalová dystrofie a encefalomalacie a těžko se rozeznává, jaké příznaky způsobuje poškození nervů a jaké poškození svalů.

Diagnostika

Jen podle klinických příznaků se nedá na 100% poznat, že zvíře trpí nutriční svalovou dystrofií. Podobných nemocí totiž existuje vícero.

Náhlé kolapsové stavy a úhyny při akutní formě jsou těžko rozlišitelné od celkových toxemických onemocnění, jako je pasteurelóza nebo enterotoxémie a obecně polehávání a neochotu k pohybu často způsobují záněty kloubů, nedají se vyloučit ani zlomeniny nebo křivice, slabost a kolaps může být způsobený i akutní acidózou bachorového obsahu nebo silným začervením, slabá jehňata se rodí nebo slábnou při nedostatku mědi a narození slabých jehňat mívá na svědomí i nemoc kampylobakterióza. Ztuhlost doprovázející nutriční svalovou dystrofii u jehňat může připomínat také tetanus.

Podobně u kachňat se podobně jako nutriční svalová dystrofie projevují záněty kloubů,  začervení nebo křivice.

Pitevní nález

Při pitvě uhynulých zvířat mají postižená svalová vlákna bledý vzhled vařeného masa. Diagnózu potvrzuje stanovení hladiny selenu a vitamínu E ve tkáni jater.

Laboratorní testy z krve

U živých zvířat je nápadný mnohonásobný vzestup aktivity enzymu kreatinkinázy a AST v krvi jako důkaz rozpadu svalových vláken. I v rámci prevence je možné v krvi zvířat stanovit aktivitu enzymu glutathion-peroxidázy, která potřebuje ke své funkci selen. Její aktivita je proto citlivým ukazatelem hladiny selenu a klesá ještě před objevením se svalové dystrofie.  U skotu se dá podobně měřit hladina selenu v bazénových vzorcích mléka.

Léčba a prevence

Léčba nutriční svalové dystrofie je jednoduchá, injekční podání selenu a vitamínu E. Při akutní formě s poškozením srdečního svalu je ale už neúspěšná nebo přichází pozdě.

Mnohem účinnější je prevence. Březí a kojící bahnice a kozy potřebují mít ve stravě dostatek vitamínu E a selenu. Selenu je u nás v rostlinách málo a zvířata jej dostávají v minerálních lizech. Vitamín E obsahuje především zelené krmení, vojtěška, oves, slunečnicová semena, rostlinné oleje a obilné kličky. Žluknutí tuků v krmivu obsah vitamínu E rychle ničí, důležité je proto i správné skladování krmiv.