Očkování koček - MVDr. Tereza Ježková

Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Očkování proti nemocem » Očkování koček

Očkování koček

Očkování je veterinární výkon, který dlouhodobě chrání proti určitým onemocněním, a je tedy základním kamenem prevence nemocí. Nemoci, proti kterým se kočky očkují, jsou takové, jejichž léčba je náročná, dlouhodobá a často i neúspěšná, kdy nemocná kočka zůstane trvalým nosičem nákazy či v důsledku nemoci uhyne. Očkování jí pomůže ochránit.

Další výhodou očkování je to, že je obvykle prováděno jednou ročně, a vždy je doprovázeno klinickým vyšetřením zvířete. Právě tohle vyšetření může odhalit počínající nemoci či chorobné změny a umožnit tak včasnou léčbu nemocné kočičky. I tím očkování pomáhá k prevenci nemocí.

Očkování koček proti žádným nemocem není povinné ze zákona, pouze kočky, které cestují do zahraničí, musí být naočkované proti vzteklině.

Nemoci, proti kterým se kočky očkují

Nejčastěji jsou kočky naočkované trojkombinací tzv. kočičích nemocí: Proti herpesviróze, kaliciviróze a panleukopenii. První dvě jsou původci tzv. kočičí rýmy, doprovázené často zánětem spojivek, horečkou a nechutenstvím. Nemoc je zvláště nebezpečná pro koťata. Panleukopenie, trefně nazývaná kočičí mor, způsobuje silné průjmy a zvracení, chudokrevnost a otravu krve. Je to nemoc velmi nakažlivá a zvláště koťata a mladé kočky na ni často umírají.

Očkování proti těmto třem chorobám patří mezi doporučené vakcinace podle Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat a každá kočka by měla být očkovaná. Všechny běžné vakcíny pro kočky je proti těmto nemocem pomáhají chránit.

Očkování proti dalším nemocem je možné, volitelné, a záleží na „životním stylu“ kočky, jestli je pro ní vhodné nebo ne.

Mezi tyto patří především očkování proti chlamydióze, dalšímu možnému původci kočičích rým, které je vhodné především pro kočky, které chodí ven, nebo pro kočky z domácností, kde žije kočiček vícero, zvláště když už se u některé z nich nemoc vyskytla a je tedy přítomná v prostředí.

Dále se kočky mohou vakcinovat proti virové leukémii FeLV. Toto očkování je opět doporučeno především kočkám, které chodí ven. Jeho nevýhodou je fakt, že před prvním očkováním je třeba nejprve kočku otestovat, jestli již není FeLV pozitivní.

Na rozdíl od psů je pro kočky očkování proti vzteklině také jen dobrovolné. V našich podmínkách – Česko je země oficiálně prostá nemoci – je celkem zbytečné i pro venkovní kočky, ale je nutné a povinné pro kočky, které cestují do zahraničí a vyžadují ho též některé hotely či pořadatelé určitých kočičích akcí.

Kočku je možné nechat očkovat také proti lymské borelióze, ale protože u koček tato nemoc probíhá prakticky vždy bez jakýchkoliv příznaků, má to smysl jen jako prevence nákazy dalších klíšťat v místě bydliště majitele kočky.

Trochu neobvyklé je očkování proti kožním plísním, dermatofytóze, způsobené houbou druhu Microsporum canis. Často se totiž neočkuje preventivně, ale až když kočka trpí tímto kožním onemocněním. Očkování totiž dokáže podpořit rychlejší vyhojení kožních změn.

V zahraničí je k dispozici i vakcína proti kočičímu AIDS, u nás však nikoliv. Očkovací látka proti infekční peritonitidě FIP sice k dostání je, bohužel ale toto očkování nefunguje.

Nežádoucí reakce na očkování

U koček obvykle po očkování nevznikají žádné akutní nežádoucí reakce, výjimkou je jen očkování proti chlamydióze, po kterém citlivým kočkám může být nevolno či mohou kulhat. Velkým strašákem, co se očkování koček týče, je však tzv. postvakcinační sarkom, zhoubný, velmi těžce léčitelný nádor, který vzniká v místě vpichu vakcíny a to třeba i po několika letech. S největší pravděpodobností je jeho příčinou ne samotné očkování, ale adjuvanty, přídatné látky, obsažené v některých vakcínách. Použití živých, neadjuvantních vakcín je v tomto směru bezpečnější, nově už je k dispozici i neadjuvantní vakcína proti vzteklině, takže lze kočku naočkovat proti většině nemocí bez většího rizika.

Očkovací kalendář

Očkování koťat

Koťata se obvykle poprvé očkují v osmi až devíti týdnech věku. U koťat uměle odchovaných a u mláďat neočkovaných matek se dá začít i v šestém týdnu. Dále se koťata přeočkovávají za 3 – 4 týdny po prvním očkování. V ideálním případě by měla dostat ještě třetí dávku vakcíny po 16. týdnu věku.

Očkování dospělých koček

U ročních koček by vždy mělo proběhnout přeočkování všech nemocí, proti kterým bylo zvíře očkované jako kotě. U „běžných“ vakcín se pak očkuje každý rok, některé speciální vakcíny proti určitým nemocem (panleukopenie, FeLV) však dále stačí očkovat jednou za tři roky.

Když se stane, že očkování tzv. propadne, nic se neděje, jedna dávka vakcíny imunitu zase obnoví, není třeba začínat „od začátku“. Březí kočky se nesmí očkovat živými vakcínami.

Článek označen značkami: