Očkování králíků

Očkování králíků je základní preventivní opatření, které králíky chrání před vypuknutím nákaz. Očkuje se především proti moru králíků a proti myxomatóze. Očkování je nejspolehlivější metoda ochrany proti těmto smrtelným a silně nakažlivým nemocem, a hromadný chov králíků bez očkování prakticky nemá cenu: Je jen otázka času, kdy chovatel o králíky přijde.

U králíků mazlíků má očkování ještě jednu výhodu. Protože mu předchází klinické vyšetření zvířete, je spojeno s každoroční preventivní prohlídkou.

Nemoci, proti kterým se očkují králíci

Králíky lze nechat naočkovat proti čtyřem infekčním onemocněním:

Očkování králíků proti moru

Očkování proti moru je prakticky nutností u každého králíka. Není povinné ze zákona, ale protože mor je neléčitelná nemoc, která většinou vede k rychlému úhynu nemocného zvířete, kdo by to chtěl riskovat? Králíci se očkují od šestého týdne věku, s každoročním přeočkováním. Jsou k dispozici jak jednodávkové očkovací látky pro mazlíky, tak lahvičky s desítkami dávek pro větší množství zvířat.

Očkování králíků proti myxomatóze

Také očkování proti myxomatóze je u králíků velmi důležité. Oproti očkování proti moru má poněkud menší spolehlivost a obvykle se musí se přeočkovávat dvakrát do roka. Na trhu jsou jak jednodávkové vakcíny, tak hromadná balení.

Očkování králíků proti pasteurelóze

Pasteurelóza je infekční nemoc, která se projevuje nejčastěji jako hnisavá rýma, ale i jako hnisavé procesy jinde v těle králíka. V chovech je její rozšíření značné a mnoho králíků jsou skrytými nosiči nemoci. Očkování pomáhá zabránit rozvoji příznaků nemoci, ale bohužel nebrání nákaze ani nosičství. Očkovací látky se vyrábí pouze po dvaceti dávkách.

Očkování králíků proti kožním plísním

Králíky je možné očkovat též proti kožním plísním, neboli trichofytóze. Očkují se králíci od šesti týdnů stáří, a to dvakrát v rozmezí 8–12 dní. Očkování funguje jak jako prevence vzniku kožních změn, tak i léčebně, k urychlení jejich vyhojení.

Ochranné lhůty

Cílem očkování je navodit imunitu – je to tělo králíka samotné, které produkuje protilátky, které ho pak ochrání před vznikem nemoci. Očkování proto nezanechává žádnou „chemii“ v mase a maso očkovaného králíka je stejné, jako maso králíka nenaočkovaného. Ten první má však o hodně větší šanci, že se vůbec dožije porážky.

U očkování proti moru a myxomatóze nejsou žádné ochranné lhůty, pouze někteří výrobci uvádějí týden na místo vpichu. Očkovaného králíka je tedy možné prakticky okamžitě jíst, i když v tom případě bylo očkování pravděpodobně zbytečné.

Trochu jiná je situace u očkování proti pasteurelóze, zde je ochranná lhůta 10 dní, při očkování proti trichofytóze je ochranná lhůta na maso šest týdnů po vakcinaci.