Pseudotuberkulóza hlodavců je nepříliš častá vleklá nemoc laboratorních potkanů a myší. U myší se projevuje postupným chřadnutím a vyhubnutím. U potkanů bývá jednou z příčin onemocnění dolních cest dýchacích a plic.

Jiná zvířata než potkani a myši se touto nemocí nakazit nemohou. Pseudotuberkulózu morčat, zpěvných ptáků a mnoha dalších zvířat způsobuje zcela odlišný choroboplodný zárodek. Stejně tak pseudotuberkulóza ovcí a koz je způsobená zase jinou bakterií.

Původce

Původcem pseudotuberkulózy myší a potkanů je gram pozitivní bakterie
Corynebacterium kutscheri. Je to nepohyblivá krátká tyčinka poněkud kyjovitého tvaru, která běžně osídluje tlusté střevo i sliznice dýchacích cest nejen myší a potkanů, ale i křečků, hrabošů a morčat. Ve své podstatě je to komenzál, naprosté většině zvířat nijak neškodí.

U potkanů a myší oslabených nemocemi, podvýživou nebo špatnými podmínkami chovu však může proniknout do krevního oběhu a způsobit onemocnění.

Vse pro hlodavce v Superzoo.cz

Přenos

Korynebakterie se šíří z jednoho zvířete na druhé přímým kontaktem, aerosolem nebo fekálně – orálně. Jednotlivé druhy hlodavců si mohou bakterie vzájemně předávat.

Průběh nemoci

Protože je pseudotuberkulóza hlodavců způsobená bakteriemi, jejichž nositeli jsou běžně naprosto zdraví potkani a myšky, nejedná se o typickou nákazu. Nemocní hlodavci musí být nějakým způsobem oslabení, nejčastěji podvýživou, špatnými podmínkami chovu nebo třeba prodejem, přesunem, stářím, nemocí nebo podávanými léky, které tlumí imunitní odpověď.

Jakmile korynebakterie proniknou do krve, šíří se jako tzv. septické emboly do různých tkání. Shluky bakterií uvíznou ve vlásečnicích v různých tkáních, nejčastěji v ledvinách, játrech a plicích, ale i jinde, třeba v kloubech. V těch místech vznikají opouzdřená zánětlivá ložiska, která mají podobu šedobílých uzlíků. Uvnitř uzlíků je buď sýrovitá nebo ztekucená hmota. Uzlíky připomínají změny doprovázející tuberkulózu, proto se nemoc nazývá pseudotuberkulóza.

Příznaky pseudotuberkulózy hlodavců

U nemocných myšek převažují potíže vzniklé přítomností zánětlivých ložisek v břišních orgánech a hlodavci nespecificky chřadnou, hubnou, nahrbeně posedávají s naježenou srstí. Možné jsou i hnisavé záněty kloubů, tvorba podkožních abscesů nebo vředů na kůži.

Naopak u potkanů vznikají spíše abscesy v plicní tkáni a
Corynebacterium kutscheri je možná, i když u opečovávaných domácích potkanů nepříliš častá příčina nemocí dolních cest dýchacích. Nemocný potkan nežere, rychle hubne, objevuje se dušnost a vrkání nebo pisklavé zvuky doprovázející namáhavé dýchání. Nemoc doprovází typický obrázek „nemocného potkana“, nahrbení, naježená srst, červené slzy a hlenohnisavý výtok z nozder a očí. Potkani hynou do několika dní.

Diagnostika

Diagnóza se obvykle určuje pitvou, histopatologickým a bakteriologický vyšetřením změněných orgánů. U živého zvířete je nejlepším místem k odběru vzorků podčelistní mízní uzlina. V konečníku i v nosu či hltanu bývají korynebakterie i u zdravých zvířat.

Podobnými nemocemi je u potkanů hlavně chronická respirační nemoc a streptokokový akutní zápal plic.

Léčba

Pokud se s léčbou začne dostatečně včas, tetracyklínová antibiotika mohou zlepšit stav nemocného zvířete, to ale i po vyléčení zůstane bezpříznakovým nosičem korynebakterií.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?