Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Pseudotuberkulóza

Pseudotuberkulóza

Pseudotuberkulóza je nakažlivá nemoc hlodavců a ptactva, charakteristická  tvorbou velkých zánětlivých ložisek ve vnitřních orgánech, které připomínají při pitvě tuberkulózu. Je možný i přenos na psy, kočky a přežvýkavce. Nakazit se může také člověk.

Původce

Pseudotuberkulóza je bakteriální nemoc. Původce, Yersinia pseudotuberculosis, je pleomorfní gram negativní tyčinka. Je 0,8 μm široká a 0,8 – 2 μm dlouhá. Zajímavá je tím, že se barví bipolárně, barvivo přijímají konce tyčinky a střed zůstává bledý. Při teplotách pod 30 °C je bakteriální buňka opatřená bičíky a je proto pohyblivá.

Přežívá delší dobu při nízkých teplotách ve vodě a na předmětech kontaminovaných fekáliemi, včetně krmiva. Dosti rychle ji ničí teplo, sucho, sluneční záření a všechny běžné dezinfekční prostředky.

Přenos

Bakterie ke svému šíření využívá především latentně infikovaná zvířata, u kterých přežívá ve střevech a do vnějšího prostředí se dostává trusem. Rezervoárem jsou divoce žijící hlodavci a ptáci. Bezpříznakovými nosiči mohou být i psi, kočky, skot a ovce. Tato zvířata se ale taky většinou nakazí od hlodavců a ptáků.

Do chovu je nemoc zavlečena potravou nebo vodou kontaminovanou trusem rezervoárových hostitelů. Tažní ptáci mohou pseudotuberkulózu šířit a na velké vzdálenosti.

V chovech se přenáší rychle přímým kontaktem, infikovanými výkaly i vzduchem. Pes a kočka se mohou nakazit pozřením nemocného hlodavce nebo ptáka či i zkrmováním syrového masa.

Vnímavá zvířata

Mezi velmi vnímavá zvířata patří z domácích savců především morčata a z ptáků tukani, loskutáci, kanáři a pěnkavovití. U nich se jedná o závažné onemocnění s možnou vysokou úmrtností.

Hromadné hynutí může nemoc způsobit také u krůt. Onemocnět mohou také papoušci a sporadicky se nemoc vyskytuje u kachen.

Z přežvýkavců postihuje kozy a jelenovité, méně často ovce a skot. Tvorba zánětlivých granulomů ve vnitřních orgánech u nich nemoc provázet nemusí a postižené může být jen střevo nebo mléčná žláza.

Méně často onemocní činčila a také domácí králík, i když u divokého králíka a zajíce se nejedná o vzácné onemocnění. Myši a potkani mohou být bezpříznakovými nosiči infekce. Mohou ale onemocnět podobnou nemocí, která se také označuje jako pseudotuberkulóza. Původcem je Corynebacterium kutscheri.

Pseudotuberkulóza je zoonóza, nemoc přenosná také na člověka. U něj je původcem střevní infekce podobné svým průběhem salmonelóze.

Inkubační doba

Inkubační doba je několik dní až několik týdnů dlouhá. Zvíře může být i bezpříznakovým nosičem nákazy.

Formy nemoci

Yersinie jsou ve své nejméně zhoubné formě střevní bakterie. Můžou žít je střevě zvířat, aniž by způsobily onemocnění. Pokud ale dojde k prolomení obranyschopnosti hostitele, vzniká onemocnění. Vnímavější jsou proto obecně mladá zvířata a zvířata nějak oslabená. Protože bakterie pronikají do těla ze střeva, jiná střevní onemocnění nebo parazitózy také podporují rozvoj nemoci. Schopnost odolávat nemoci je také různá u různých zvířecích druhů.

Perakutní pseudotuberkulóza vzniká, pokud bakterie ze střeva masivně proniknou do krve a celého těla zvířete a způsobí rychlý úhyn na otravu krve. Jediným projevem je náhlý úhyn. Perakutní průběh jako forma pseudotuberkulózy převažuje u šplhavců, turaků a tukanů. Příčina úhynu je velmi rychle nastupující zápal plic se současným postižením jater a sleziny. Při pitvě je nemoc makroskopicky totožná s perakutním paratyfem či kolisepsí, působí vlastně stejně, je to gram – negativní sepse.

Akutní yersinióza

Akutní pseudotuberkulóza je rychle probíhající nemoc s vysokou úmrtností, u které se různě dlouho, někdy jen pár hodin, před smrtí, objevují příznaky chorobného stavu. Bohužel jsou velmi nespecifické. Savci jsou malátní, mají zježenou srst a trpí nechutenstvím, objevují se dýchací potíže. U ptáků je to podobné, nechtějí se pohybovat, nežerou, mají načepýřené peří. Mohou a nemusí mít průjem. Z hlediska patofyziologie se opět jedná o gram – negativní sepsi, otravu krve s přítomností bakterií v krvi a vnitřních orgánech.

Akutní forma je běžná forma nemoci u krůt, kanárů, loskutáků, pěnkavovitých ptáků, včetně těch volně žijících, kaloňů, klokanů i vakoveverek, mladých nutrií a morčat a může se vyskytnout i u kůzlat. V chovech se také může vyskytovat společně s chronickou formou, kdy po zavlečení nemoci některá zvířata rychle uhynou na perakutní a akutní formu a další časem onemocní formou chronickou.

Pseudotuberkulóza

Chronická forma je „typická“ forma pro pseudotuberkulózu a dala jí název. Pokud zvíře zvládne prvotní průnik bakterií do krve, ohraničí infekci ve vnitřních orgánech a mízních uzlinách a tam pak vznikají zánětlivá ložiska, granulomy. Ty připomínají při pitvě onemocnění tuberkulózou. Granulomy mohou být i dosti velké, jednotlivá ložiska mohou i splývat. Vyskytují se především ve slezině, v játrech, v okruží nebo ve střevní stěně.

Chronický zánět je příčinou příznaků této formy pseudotuberkulózy. Jedná o postupné chřadnutí a nakonec zvíře zcela vyhubne a hyne za příznaků slabosti a sešlosti. Srst je nekvalitní, může se objevit chronický hlenovitý výtok z očí či nozder, který v okolí zasychá ve stroupky. Často se objevuje bolest břicha při prohmatání a vzhledem k vychrtlosti zvířat bývají granulomy a nekrotická ložiska v játrech i hmatná.

Chronická forma postihuje morčata, křečky, králíky, papoušky, u krůt jsou granulomy také v kostech a svalovině. Nepříliš často se vyskytuje také u ovcí a jiných přežvýkavců. U koz způsobuje chronické chřadnutí, tvorbu granulomů ve střevní stěně a vodnaté průjmy. Vzácně se objevuje i u psů a koček, kde dochází k tvorbě mikroabscesů, ne velkých ložisek jako u hlodavců a ptactva.

Ohraničené záněty

Poslední formou pseudotuberkulózy je tvorba ohraničených zánětů v různých orgánech. U morčete se může nemoc omezit pouze na podčelistní mízní uzliny, u kachen bývá postižen kloub spojující holeň a běhák s následnou deformací. Tato forma je vůbec nejčastější u domácích přežvýkavců. U ovcí a skotu může být Yersinia pseudotuberculosis sporadickou příčinou zmetání v poslední třetině březosti. Potraty nejsou doprovázené příznaky nemoci u matky. Může potratit 1 – 9 % plemenic ve stádě. Dále je bakterie občasným původcem zánětů mléčné žlázy, abscesů a zánětů mízních uzlin nebo zánětů varlat a nadvarlat beranů. U psů a koček může být příčinou krvavých průjmů.

Diagnostika

Bakterie lze kultivovat z obsahu abscesů, trusu nebo z krve nemocných zvířat. Při pitvě se rozlišuje od jiných původců sepse kultivací a od tuberkulózy pozorováním otisků z granulomů. Yersinie se typicky barví jen na koncích bakteriální buňky.

Podobných nemocí je mnoho, příznaky pseudotuberkulózy jsou naprosto nespecifické. U ptáků je nejdůležitějším podobným onemocněním paratyf, kolibacilóza a tuberkulóza. V chovech ptactva je úmrtnost na nemoc 5 – 75 %.

U ovcí a koz je nejdůležitější podobnou nemocí, která je mnohem častější, kaseózní lymfadenitida, způsobená bakterií Corynebacterium pseudotuberculosis.

U morčat se podobně projevuje salmonelóza, která ale obvykle probíhá rychleji s větším počtem akutně uhynulých morčat. Propuknutí nemoci je častější v zimě, při nedostatku vitamínu C, mláďata trpí spíš akutní formou, dospělci postupně chřadnou nebo mají zanícené mízní uzliny.

Léčba

Není vůbec jednoduché tuto nemoc léčit. Perakutní a akutní formy mohou proběhnout příliš rychle a u chronických forem je problém v tom, že antibiotika do granulomů špatně pronikají. Antibiotika někdy spíš modifikují průběh nemoci, než aby ji zcela zničily. Ptáci chovají ze záliby se léčí antibiotiky podávanými ve vodě.

Hlodavci a králíci se neléčí, i po léčbě antibiotiky zůstávají některá zvířata bezpříznakovými nosiči, takže nemoc nelze léčbou z chovu spolehlivě vymýtit. Navíc je přenosná na člověka.

Prevence

Základem boje s pseudotuberkulózou je prevence – důsledný boj se škodlivými hlodavci, krmivo pro domácí ptactvo a hlodavce musí být skladováno tak, aby k němu neměli přístup divoce žijící hlodavci a ptáci.