Pulorová nákaza, bílá úplavice kuřat, je nebezpečná nákaza hrabavých ptáků, především kura domácího. Je to hospodářsky velmi závažné, hromadné onemocnění, které hubí kuřata a u dospělé drůbeže způsobuje vleklé zánětlivé onemocnění vnitřních orgánů, hlavně vaječníků. V minulosti se v Česku vyskytovala enzooticky, v současnosti je výskyt ojedinělý.

Pulorová nákaza je nemoc hrabavých, přenosná i na některé další ptáky. Infekce savců nemá žádný vliv v šíření nebo udržování nákazy. Zřídka může onemocnět může i člověk, u kterého způsobuje přechodné průjmové onemocnění.

Původce pulorové nákazy

Pulorová nákaza patří mezi salmonelózy. Původcem je druh Salmonella pullorum. To je gram – negativní nepohyblivá tyčinka. Je adaptovaná na drůbež, to znamená, že způsobuje onemocnění přednostně právě u drůbeže a pulorová nákaza je tím pádem primární salmonelózou drůbeže, společně s tyfem drůbeže. Tím se liší od ostatních salmonel, které způsobují paratyf.

Ve vnějším prostředí je odolná. Přežívá dlouhou dobu v trusu i prachu, včetně prachu z líhní. Ničí jí spolehlivě teploty nad 60 °C a běžné dezinfekční prostředky.

Vnímaví hostitelé

Pulorová nákaza je onemocnění především kura, ale postihuje také krůty, perličky, křepelky, bažanty.

Z těchto zvířat se může přenést i na jiné druhy ptáků (kachny, vrabce) nebo savce, ale S. pullorum je adaptovaná na hrabavé ptáky, u jiných hostitelů je infekce lehká a krátkodobá a nemají ani význam k šíření nákazy.

Přenos pulorové nákazy

Zatímco paratyf se přenáší hlavně z jednoho zvířete na druhé, u pulorové nákazy má největší význam přenos vejci. Nakažená nosnice, bacilonosič, je hostitelem salmonel a ty během tvorby vejce pronikají dovnitř vejce. 30 – 50 % snesených vajec je nakažených.

Pokud se takové vejce použije jako vejce násadové, jeho líhnivost je snížená. Oplozenost je nižší, část zárodků úhyne během inkubace, ale ne všechny. Vylíhlá kuřata se líhnou nemocná, vylučují bakterie trusem a rychle nakazí ostatní mláďata v líhni. Nejvnímavější k nákaze jsou kuřata v prvních dvou týdnech života.

Průběh nemoci u mláďat

Kuřata a krůťata v nakažených násadových vejcích mohou hynout už před vylíhnutím nebo se sice vylíhnou, ale hynou ještě v líhních nebo brzy po vylíhnutí. Jsou viditelně nemocná, ospalá, zimomřivá a nezačnou žrát. Nápadný je zpěněný průjem, který má křídově bílou barvu, proto „bílá úplavice“. Průjem zasychá v okolí kloaky. Žloutkový váček se špatně vstřebává a většina kuřat hyne. Mortalita v první týdnu života činí 50 – 80 %.

Předtím úhynem však stačí nakazit ostatní kuřata, která se vylíhla zdravá. U těch se nemoc projeví za 9 – 10 dní po vylíhnutí. Příznaky u těchto kuřat jsou stejné jako u kuřat nakažených z vajec: spavost, shlukování se pod tepelnými zdroji, nechutenství a bílý průjem. Někdy se přidává zduření kloubů. Největší ztráty jsou ve druhém až třetím týdnu života, část kuřat přežívá.

Uzdravená kuřata se někdy zcela vyléčí, většina ale zůstane trvalými bacilonosiči, kteří občasně vylučují salmonely trusem a vejci. Často také zakrsávají.

Pulorová nákaza u dospělé drůbeže

Příznaky pulorové nákazy u kuřat se v podstatě neliší od projevů druhé primární salmonelózy, tyfu drůbeže. Odlišně se ale projevují u starší a dospělé drůbeže.

Pulorová nákaza totiž u dospělých slepic způsobuje jen vleklé, lokalizované infekce. Nosnice bývá zdravě vypadajícím bacilonosičem, případně je u ní snížená snáška nebo vykazuje nižší oplozenost násadových vajec. U starších nosnic se mohou objevit občasné úhyny na žloutkovou peritonitidu, prasknutí jater nebo v důsledku vyhublosti.

Diagnostika

Může se zdát, že pulorovou nákazu je možné určit podle klinických příznaků, ale opak je pravdou. Obraz pulorové nákazy u kuřat je obrazem salmonelové sepse a stejně se mohou projevovat i ostatní bakteriální septická onemocnění, kromě již zmíněného tyfu hlavně paratyf, E. coli, stafylokoky. Podobně může vypadat také infekční bronchitida, pseudomor, kokcidióza.

Navíc průjem a hynutí kuřat má mnoho neinfekčních příčin, podchlazení, dietní chyby a plesnivé, prošlé či jinak znehodnocené krmivo.

K diagnóze pulorové nákazy je proto nezbytná pitva čerstvě uhynulých kusů a průkaz původce.

Při perakutním průběhu u kuřat může být pitevní nález minimální. U kuřat nebývá vstřebaný žloutkový váček. Delší trvání infekce způsobuje tvorbu drobných uzlíků na srdci a plicích. Povrch srdce bývá nepravidelný, uzly ve svalovině tvoří „srdeční mozoly“. U nosnic je nápadná stopkatá degenerace vaječníku, žloutkové koule jsou deformované a visí na dlouhých stopkách, častý je žloutkový zánět pobřišnice.

Léčba pulorové nákazy

Antibiotika, hlavně sulfonamidy, podaná podle výsledku citlivosti salmonel mohou snížit nemocnost a přímé ztráty úhynem a snižuje poněkud riziko šíření nákazy, ale nezabraňuje bacilonosičsví, dokonce prodlužuje dobu vylučování salmonel v trusu a navíc kuřata, která infekci přežila, jsou většinou zakrslá a k dalšímu chovu se nehodí. Vlekle a těžce nemocní ptáci se neléčí a léčba není vhodná pro chovy produkující násadová vejce.

Protože pulorová nákaza je nebezpečným onemocněním zvířat, o opatřeních při zdolávání rozhoduje veterinární správa.

Prevence vypuknutí pulorové nákazy

Bacilonosiče je možné odhalit průkazem protilátek v krvi a taková zvířata by měla být zlikvidována, zvláště důležité je toto opatření v chovech produkujících násadová vejce. Moudré je i vyšetření nově nakoupených zvířat v karanténě, před jejich zařazením do hejna.

Skořápky a odpady masa se mohou drůbeži krmit až po hodinovém vaření. Dalšími preventivními opatřeními je dezinfekce násadových vajec i líhní a čistota a dezinfekce kurníků a výběhů, plnohodnotná výživa a oddělený odchov mladé drůbeže.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?