Střevní červivost malých přežvýkavců je velice častý, úporný a nesnadno řešitelný problém v chovu ovcí a koz. Onemocnění způsobené cizopasnými střevními červy, často společně s parazity slezu, se nazývá parazitární gastroenteritida. Projevuje se hubnutím, sníženou chutí a sníženým příjmem potravy a nezřídka také otoky v mezisaničí. Ne vždy mají zvířata průjem. Subklinické infekce zpomalují růst, snižují nádoj a narušují růst vlny.

Střevní červivost způsobují hlístice, oblí červi, i tasemnice, červi ploší. U ovcí bývají nemocí nejvíce postižena jehňata a bahnice jsou mnohem odolnější, u koz je věková rezistence k infekci oblými červy minimální a začervením může trpět koza bez ohledu na věk.

Původci střevní červivosti

Střevní červivost malých přežvýkavců není způsobená jen jedním druhem parazita, ale mnoha různými druhy cizopasníků. Každý žije ve střevě trochu jinde a živí se jiným způsobem, aby si vzájemně nekonkurovaly. Výsledkem je smíšená infekce, ve které každý druh cizopasníka škodí sice relativně málo, ale dohromady způsobují svému hostiteli zdravotní potíže, které mohou končit i úhynem. Častěji se střevní červivost projevuje jako chronické chřadnutí.

Všichni střevní červi napadají stejnou měrou ovce a kozy, tyto parazity mají malí přežvýkavci společné.

Střevní hlístice, nematodózy

Ve střevě ovcí a koz škodí především hlístice a to hlavně tzv. trichostrongylidé, neboli vlasovky. Jsou to opravdu jako vlas tencí červi. V tenkém střevě cizopasí tři různé rody vlasovek, Trichostrongylus, Cooperia a Nematodirus. Všechny jsou zcela běžné.

Často se vyskytují společně a s příbuznými slezovými parazity rodu Haemonchus a Teladorsagia se nemoc, kterou dohromady způsobují, nazývá
trichostrongylidóza.

RodDruhyKde škodíPopisNebezpečnost
Trichostrongylus vitrinus, columbriformisdvanáctník, žije v tunelech ve sliznici
♀ 5,0 – 8,0 mm
♂ 4,0 – 6,0 mm
světle červenohnědý
+ +
Nematodirusbattustenké střevo, omotaný kolem klků; škodí larvy, které hromadně opouštějí sliznici
♀ 15,0 – 25,0 mm
♂ 11,0 – 16,0 mm
+ + +
Nematodirus
filicollisspathiger

tenké střevo, omotaný kolem klků ♀ 15,0 – 24,0 mm
♂ 10,0 – 15,0 mm
+/++
Cooperia
curticei, oncophora

tenké střevo, omotaný kolem klků
♀ 6,0 – 8,0 mm
♂ 4,5 – 6,0 mm světle růžový
+

Další druhy podobných hlístic patřící mezi strongylidy cizopasí v tlustém střevě. Je to zubovka ovčí, Chabertia ovina, která u ovcí a koz v horších podmínkách dovede vyvolat samostatnou nemoc chabertiózu, doprovázenou průjmem s krví a hlenem. Častěji je jen další součástí smíšené střevní červivosti nebo, pokud je přítomné jen menší množství červů, nezpůsobuje žádné potíže.

Oesophagostomum venulosum, jediný druh tohoto rodu červů u ovcí a koz v ČR, je nepatogenním druhem. Vyskytuje se často.

Měchovci

U ovcí a koz může parazitovat měchovec ovčí, Bunostomum trigonocephalum. Je to až několik centimetrů dlouhý, krev sající červ, středně patogenní. U koz je nepříliš častý, u ovcí se vyskytuje častěji.

Háďata

Hádě druhu Strongyloides papillosus je parazit všech přežvýkavců. Může žít volně v půdě neparazitickým způsobem, nebo cizopasí ve střevě. Je to jediný střevní parazit malých přežvýkavců, kterým se mláďata nakazí i mateřským mlékem. Může být příčinou průjmu jehňat a kůzlat, která se ještě nepasou.

Kapilárie

Kapilárie Capillaria longipes je velmi drobný, maximálně 2 mm dlouhý, tenký červ, který nezpůsobuje ovcím ani kozám žádné potíže a patří mezi ty nejméně patogenní cizopasníky tenkého střeva ovcí.

Roup ovčí

Ovce a kozy mohou být hostitelem roupa ovčího, Skrjabinema ovis. To je úplně jiný roup než roup dětský, vzájemně se jedná o nepřenosné druhy. Je to drobný červík, samičky jsou nanejvýš 7 mm dlouhé, samečkové poloviční. Je zcela nepatogenní.

Tenkohlavec ovčí

Trichuris ovis, tenkohlavec ovčí, je častý parazit tlustého střeva ovcí a koz. Dospělci jsou 4 – 8 cm dlouzí bílí červi s charakteristicky vlasově tenkou přední částí, kterou jsou zanoření do sliznice. Tlustý konec leží na sliznici v luminu střeva. Infekce bývají lehké a zcela asymptomatické.

Tasemnice, střevní cestodózy ovcí a koz

Přítomnost dospělé tasemnice ve střevě, moniezióza, je častým úkazem u jehňat i kůzlat. Původcem je tasemnice ovčí, Moniezia expansa. Je to až dva metry dlouhý cizopasník tenkého střeva. Hlavička je opatřena pouze přísavkami bez háčků a tělo je tvořené články, které jsou širší než delší. Články jsou široké až jeden a půl centimetru, jsou vylučovány s trusem a jsou zcela nepřehlédnutelné.

Jejich patogenita je nízká. Jen extrémně velké množství tasemnic neprospívání, zhoršenou kvalitu vlny/srsti nebo koliku. Škodí hlavně u nedostatečně krmených mláďat do šesti měsíců věku. Během několika měsíců se vyvíjí imunita a organismus tasemnice vyloučí. Ve střevě se tasemnice dožívá asi čtyř měsíců věku.

Jak se zvířata nakazí

Střevní červivost malých přežvýkavců je velice častá, neexistuje vlastně ovce nebo koza, která by v sobě neměla vůbec žádné střevní parazity. Zdrojem infekce ve stádě jsou zvířata samotná. S výjimkou tasemnice mají všichni červi přímý životní cyklus, bez mezihostitele.

Životní cyklus strongylidních hlístic začíná vajíčkem, které odchází s trusem do vnějšího prostředí. Tam se z vajíček líhnou larvy, které jsou podle podmínek vnějšího prostředí asi za týden připravené k infekci nového hostitele. Infekční larvy jsou přítomné na rostlinách, nedrží se v trusu. Ničí je sluneční světlo a přílišné sucho, ale dokáží se před ním schovat do hloubky drnu. Žijí i několik měsíců a larvy zubovek mohou i přezimovat pod sněhem.

V bachoru ovce nebo kozy odhodí ochranný obal a zavrtávají se do sliznice střeva, kde dospívají. Mnoho druhů může v této chvíli svůj vývoj zastavit a přetrvávají jako spící, hypobiotická stadia. V našich podmínkách to dělají larvy vystavené na pastvině chladu, v zimě se nevyvíjejí a probudí se až na jaře.

Produkce vajíček dospělými zvířaty strmě stoupá v době okolo porodu. Nakazí se mláďata a další generace červů postupně promoří pastvinu. Vrchol výskytu bývá v červnu a v červenci, ideální podmínky pro parazity představuje teplé a deštivé léto.

Jinou strategii mají nematodiry, ty se nelíhnou z vajíček hned, ale jako vajíčka přežívají zimu na pastvinách. Nematodiróza se proto objevuje na konci jara. Vajíčky se šíří také roupi a tenkohlavci.

Měchovci a háďata se do těla nedostávají jen spolknutím, ale infekční larvy se provrtávají také přes kůži. Tasemnice mají mezihostitele, kterým jsou půdní roztoči. V roztočích žije boubel tasemnice i několik let a zbavit pastvinu nákazy je velice obtížné.

Projevy začervení

Samostatně může škodit Nematodirus battus. Nematodiróza se projevuje závažnými akutními průjmy jehňat do tří měsíců věku, které se objevují na konci jara. Kombinace nematodirózy a kokcidiózy je obzvláště zhoubná.

Samostatná trichostrongylóza je nemoc zvířat ve špatných zoohygienických podmínkách, nejčastěji na konci podzimu a na začátku zimy. Projevuje se hubnutím a tmavě zeleným vodnatým průjmem.

Dohromady všechny vlasovky škodí odnímáním živin. Parazitují v tenkém střevě, způsobují zkracování střevních klků, trichostrongyly navíc i omezují vstřebávání minerálních látek a omezují chuť k jídlu. Začervená zvířata méně žerou, pomalu rostou, hubnou. Příznaky začervení dlouho vypadají stejně jako podvýživa – pomalý růst, zakrslost, křivice, zhoršený výživný stav – a je to vlastně pravda. Organismus trpí nedostatkem bílkoviny, kterou ztrácí do střeva. U silně začervených zvířat poklesne časem hladina bílkoviny v krvi natolik, že se objeví měkké otoky na spodní části těla, nápadné hlavně v mezisaničí.

Měchovci jsou krev sající červi a kromě ztrát bílkovin dochází také ke ztrátám krve. Mohou být příčinou chudokrevnosti, ale jejich výskyt je častější v teplejším klimatu, u nás je pravděpodobnější motoličnatost nebo mnohem patogennější vlasovka slezová.

Tasemnice se projevují hlavně přítomností článků v trusu mladých zvířat.

Léčba střevní červivosti malých přežvýkavců

Na první pohled je řešení jednoduché, odčervit. Ve skutečnosti to není tak jednoduché. Už i střevní hlístice ovcí a koz vykazují rezistenci, nejčastěji proti benzimidazolům. Dlouhodobá kontrola střevní červivosti ve stádě jen chemickými prostředky není možná.

Pokud už je zvíře viditelně nemocné, použití odčervovadel je nutné. Bez současného přesunu takového zvířete na nezamořenou pastvinu je ale zlepšení jen krátkodobé. Nezamořená pastvina je taková, kde se ovce a kozy nepásly aspoň šest, nejlépe 12 měsíců.

Prevence

Prevence střevní červivosti malých přežvýkavců je složitá, rozsáhlá problematika. Preventivní programy musí být ušité na míru každému chovu. V hobby chovech je největší překážkou chov velkého množství zvířat na malé ploše a nemožnost přesunu zvířat jinam. Bez využití střídání pastvin je prevence obtížná. Vadí také společná pastva dospělých a mladých zvířat.

V malých chovech se počet parazitů dá omezit pravidelným sbíráním trusu ve výbězích a to každé tři dny, brzy z jara a na podzim každý týden. Protože larvám vadí vyschnutí a slunce, je třeba kosit nedopasky. Ve stájích je důležité čisto a sucho. Odolnost proti parazitům zvyšuje plnohodnotné krmení zvířat, hlavně dostatek bílkovin. Proti parazitům působí také česnek, pelyněk, kmín nebo listí z ořešáku. Tasemnici je možno vyhnat 1 % roztokem modré skalice v dávce 30 – 80 ml, ale pozor na otravu mědí.

Odčervovadla je potřeba používat správně, ve správný čas, ani příliš málo, ani příliš často. Cílem není pokusit se zničit všechny parazity, ale udržet si v chovu neškodný počet cizopasníků, kteří nejsou na neuváženě používaná odčervovadla zvyklá.

Často propagovaná metoda FAMACHA k určení, která zvířata potřebují odčervit bohužel při střevní červivosti není použitelná. Střevní červi až na výjimku v podobě měchovce nezpůsobují výraznější chudokrevnost ani bílé sliznice.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?