VESD syndrom je soubor příznaků, které se rozvíjejí u prasat trpících nedostatkem vitamínu E a selenu. Zkratka VESD znamená prostě Vitamin E And Selenium Deficiency, anglicky deficit vitamínu E a selenu. U prasat se tato nemoc z podvýživy projevuje jinak než u jiných zvířat, kde jsou nejčastější poruchy svalů. Pro VESD syndrom je typický rozvoj onemocnění srdce nebo těžké postižení jater a nemoc svalů buď jen doprovází srdeční nebo jaterní chorobu nebo se klinicky nijak neprojevuje a je patrné jen při pitvě uhynulých zvířat.
VESD syndrom je nemoc rychle rostoucích selat ve výkrmu. U dospělých prasat se nedostatek vitamínu E projevuje mnohem nenápadněji sníženou plodností a obranyschopností.
Příčina nemoci
Prase domácí je zvíře, u kterého nedostatek vitamínu E a selenu nastává velmi snadno. Z několika příčin. Jednak je vyšlechtěné tak, aby rychle rostlo a k tomu růstu potřebuje i hodně vitamínů, také přes placentu u selat neprochází z matky skoro žádný vitamín E, takže selata se rodí jen s malými zásobami tohoto vitamínu. Pokud prasnice sama nemá vitamínů dost, do mleziva a mléka se dostává zase jen malá zásoba. Prasata při odstavu mohou být na hraně nedostatku.
Po odstavu začínají velmi rychle růst. Jejich krmení ale často obsahuje hodně nenasycených mastných kyselin a ty snižují využitelný obsah vitamínu E. Také přebytek mědi, vitamínu A nebo plísňové jedy snižují obsah a využitelnost vitamínu E v krmivu. Selenu bývá v krmení také málo, protože u nás obilniny rostou v půdách chudých na tento mikroprvek.
Rizikové komponenty krmné dávky z hlediska nenasycených mastných kyselin představuje extrahované sójové šroty, kokosový olej, rybí tuky a moučka.
Vitamín E a selen fungují jako antioxidanty. Jejich vyčerpání znamená oxidaci buněčných membrán s postižením mnoha orgánových systémů.
Vnímavá prasata
VESD syndrom postihuje rychle rostoucí selata ve věku od tří týdnů do čtyř měsíců věku. Nejrizikovější jsou první tři až čtyři týdny po zastavení do výkrmu.
Mulberry heart disease
Mulberry heart disease, „nemoc morušovitého srdce“, onemocnění srdečního svalu způsobení nedostatkem selenu a vitamínu E, je nejčastějším projevem VESD syndromu prasat.
Je to nemoc nejčastěji postihující pěkná, výborně rostoucí prasata o váze 60–90 kg. Postihuje srdeční sval a způsobuje proto náhlé úhyny zvířat nebo ulehnutí prasat doprovázené dušností a modráním uší, přičemž jakýkoliv nucený pohyb může způsobit okamžitý kolaps a smrt zvířete. Nemocná zvířata nemají horečku.
Vyskytuje se nejčastěji u prasat krmených sójou, kukuřicí a ječmenem, které vyrostly na půdách chudých na selen s nadbytkem nenasycených tuků jako zdrojem energie. Při krmné dávce deficitní na vitamín E a selen se může onemocnění srdce objevit až u 25 % vykrmovaných prasat, přičemž 90 % postižených prasat hyne. Kromě prasat ve výkrmu se nemoc může vzácněji vyskytnout také u sajících selat a u prasnic.
Při pitvě uhynulých prasat se na srdci nachází rozsáhlé krevní výlevy, které deformují tvar srdce, to je hrbolaté a připomíná moruši – proto mulberry heart disease, nemoc morušovitého srdce. Kromě toho jsou patrné změny na játrech, ta na řezu připomínají muškátový oříšek, je tam otok plic a degenerace svalů a cév. Nutriční svalová dystrofie prakticky vždycky doprovází onemocnění srdečního svalu, ale klinicky se nemůže projevit kvůli mnohem vážnějšímu poškození srdce.
Hepatosis dietetica
Hepatotis dietetica, nedostatkem ve výživě způsobená porucha jaterních funkcí, je dalším možným projevem VESD syndromu u prasat. Je vzácnější než postižení srdečního svalu. Postihuje rychle rostoucí prasata do tří měsíců věku.
Průběh nemoci v chovu je podobný jako u mulberry heart disease. Opět je typickým příznakem náhlý úhyn. Jen zřídka smrt předchází kolaps, dušnost nebo zvracení.
Při pitvě jsou patrná zvětšená játra skvrnitá střídajícími se okrsky nekrózy a krvácenin. Úhyn na selhání jater je tak rychlý, že obvykle nebývá přítomna žádná žloutenka. Někdy jsou přítomné i nekrotická ložiska v srdečním svalu a otok plic.
Histologicky je patrná nutriční svalová dystrofie s poškozením svalové tkáně, která zůstává klinicky němá.
Nutriční svalová dystrofie bez dalších příznaků VESD syndromu
Samotné postižení svalů bez onemocnění srdce nebo jater nebývá u prasat vůbec časté, na rozdíl od mnoha jiných zvířat, kde je naopak svalová slabost nejnápadnějším příznakem nedostatku vitamínu E a selenu.
Bylo popsáno u prasniček po porodu, kde se projevuje strnulou chůzí. Častěji je ale patrné jen při histologickém vyšetření svalů a klinicky se neprojevuje.
Diagnostika
K diagnóze směřuje především pitva s následným histologickým vyšetřením vzorků srdeční svaloviny či jater. Definitivní diagnózu poskytne stanovení koncentrace vitamínu E a selenu ve vzorcích jater, případně i v krvi živých zvířat.
Podobné nemoci jsou všechny akutní stavy, které dokáží způsobit náhlé úhyny zvířat, jako je přehřátí, stres spojený s transportem, stresový syndrom prasat, enterohemoragický syndrom a všechna septikemicky probíhající onemocnění, pasteurelóza, salmonelóza nebo červenka.
Léčba VESD syndromu
Vzhledem k tomu, že nejčastější příznak je náhlá smrt, léčba přichází pozdě.
Prevence
Prevence VESD syndromu spočívá v přidávání vitamínu E v doporučené dávce 15–25 mg/kg krmiva a selenu v dávce 0,2–0,5mg/kg krmiva do krmných směsí pro prasata.
