Přeskočit na obsah

Zavšivení koz

Zavšivení koz je častá kožní nemoc, která trápí kozy především v zimě. Zamoření vešmi nebo všenkami se projevuje svěděním, suchou a rozcuchanou, neupravenou srstí, hubnutím a sníženým nádojem.

U koz parazitují jak vši, sající krev, tak všenky, které se živí okusováním chlupů a kůže. Některé druhy všenek jsou vzájemně přenosné z koz na ovce. Většina těchto cizopasníků je ale přísně hostitelsky specifická, to znamená, že dokáží žít na jednom konkrétním druhu hostitele. Kozí vši jsou proto nepřenosné na skot, psa, drůbež nebo člověka a koza se může nakazit jen od druhé kozy nebo v některých případech od ovcí.

Vši a všenky koz

Vši a všenky jsou si blízce příbuzné druhy bezkřídlého hmyzu, který je přizpůsobený parazitickému způsobu života, jsou to vnější parazité žijící na kůži hostitele. Zavšivení koz je vcelku častý problém, hostitelem vší nebo všenek může být každá desátá koza.

Veš kozí

Veš kozí, Linognathus stenopsis, je až dva milimetry dlouhý živočich modrošedé barvy. Hlava je malá a úzká, ústní ústrojí sací a veš nemá žádné oči ani světločivné skvrny. Hruď je opatřená třemi páry končetin, ze kterých druhý a třetí pár jsou dobře vyvinuté, delší než první pár. Končetiny jsou zakončené silným drápem.

Životní cyklus je přímý. Všechna stadia parazita žijí na hostiteli. Samičky kladou každý den jedno vajíčko, hnidu, kterou lepí na chlupy. Z hnidy se za 10–15 dní líhne nymfa, mladá veš, která vypadá jak zmenšenina dospělce a hned saje krev. Nymfy dospívají asi za dva týdny a cyklus se opakuje.

Infestace vešmi způsobuje svědění a škrábáním a drbáním se chlupy olámou a vypadávají. Srst zavšivené kozy je matná, rozcuchaná. Na hlavě, krku, plecích, hrudi a na kořeni ocasu se může objevit lysivost. Vši mají nejradši oblast kohoutku. Jsou pomalé a dobře vidět pouhým okem.

Všenky koz

Všenky dorůstají do velikosti až 3 mm, jsou žluté nebo hnědé a jejich hlava je tak široká jako tělo. Oči jsou zakrnělé. Ústní ústrojí je kousací, všenky se živí srstí, kožními šupinkami nebo strupy. Na rozdíl od pomalu pohybujících se vší jsou velmi čilé a rychle běhají v srsti.

Nejčastější všenkou je všenka kozí, Bovicola caprae. Způsobem života se podobá vši, i ona tráví celý život na hostiteli. Oproti vším se dokáží všenky rychleji rozmnožovat. Samičky kladou dvě až tři hnidy každý den. Navíc když se jim daří, množí se partenogeneticky, nepotřebují samečky a většina všenek na těle zvířete mohou být proto samičího pohlaví. Podobně jako u vší trvá 10–14 dní, než se vylíhne malá nymfa. Ta dospívá asi za deset dní. Dospělá všenka kozí žije jeden měsíc. Všenky kozí jsou typickými všenkami dojených koz.

Dalším druhem kozí všenky je všenka angorská, Bovicola limbata. To je parazit angorských, dlouhosrstých koz. Podobá se ve všech stránkách všence kozí, ale ta má žlutavou barvu a všenka angorská je nápadně červenohnědá.

Posledním druhem všenek, které mohou parazitovat na koze, je všenka ovčí, Bovicola ovis. To je cizopasník ovce, který ale dokáže nakazit i kozu a přežít se a množit se i v její srsti. Stejně tak všenka kozí dokáže přelézt a žít na ovci.

Všechny druhy všenek způsobují svědění, neklid a škrábání se, lámání srsti, lysivost nebo i vyrážku, hlavně když se přidá druhotná bakteriální infekce. Nejčastěji se vyskytují na plecích.

Přenos vší a všenek

Vši a všenky se šíří z jednoho zvířete na druhé především přímým kontaktem. Mimo hostitele ale přežijí i dva týdny, takže je možné rozvlékání kartáči, obojky, postroji, dekami a podobnými pomůckami.

Jak zavšivení škodí

Koza může být hostitelem více druhů všenek naráz nebo zároveň živit jak veš, tak všenku. Menší množství parazitů může uniknout zcela pozornosti chovatele. Vši se množí do značných počtů hlavně na oslabených zvířatech. Parazité nemají rády přílišné horko a sluneční světlo, takže zavšivení se objevuje především v chladnějších částech roku, nejvíce na konci zimy a v předjaří.

Svědění zneklidňuje zvířata, ruší je od žrádla, kozy se mohou škrábat i do krve a dostat z toho zánět kůže. Velké množství vší může dokonce způsobit chudokrevnost a kůzlata zabít.

Léčba zavšivení koz

Existuje spoustu antiparazitik, které zabíjí vši a všenky, ale jen málo jich dokáže zabít všechny všenky a chov od parazitů úplně vyčistit.

Žádné přípravky neničí hnidy. Proto se většinou musí ošetření zopakovat za 10–14 dní. Další komplikace vzniká tím, že přímo pro kozy je určeno minimum léčiv proti parazitům a tím pádem jsou ochranné lhůty na maso a mléko odvšivených koz nepříjemně dlouhé.

Ideální je odvšivit kozy na podzim, aby se parazité přes zimu nepřemnožili do značných počtů a zkontrolovat je ještě před porody, protože vši a všenky okamžitě přechází na novorozená kůzlata. Angorské kozy se před ošetřením proti vším stříhají a i u dojených krátkosrstých koz je lepší je oholit, protože tak se mechanicky odstraní většina cizopasníků a hlavně hnid.

Používají se pour-ony určené pro ovce nebo skot, jako je Butox a Sputop, které obsahují deltamethrin nebo často také Neostomosan, obsahující cypermethrin a tetramethrin. To už je ale přípravek určený pro psy a ne pro potravinová zvířata, takže je vhodný jen pro kozy chované jako mazlíčci bez produkce mléka.

Pro zakrslé kozičky nebo kůzlata fungují skvěle i Bolfo nebo Arpalit spreje proti blechám pro psy nebo psí obojky proti blechám.

Výbornou alternativou je Eprizero pour on, který je ale opět určený jen pro skot a navíc je dost drahý. Pro skot nemá žádné ochranné lhůty na mléko, ale pro kozu je při off-label použití ochranná lhůta zase sedm dní. Eprizero má dlouhou dobu účinku a nepotřebuje opakování aplikace.

Ani ivermektin a moxidektin nemusí být podán dvakrát. Ivermektin injekčně podaný likviduje skvěle vši, na všenky je jeho účinek už slabší. To stejné platí o moxidektinu. Navíc ošetření všech koz ve stádě, což je při léčbě zavšivení nutností, může časem způsobit ve stádě rezistenci vlasovky slezové proti těmto léčivům.

Prevence

Prevence je zřejmá, je potřeba zabránit tomu, aby se do stáda dostala zavšivená koza, případně ovce.

Nově nakoupené zvíře by mělo být ustájené v karanténě a tam prohlédnuto nebo rovnou odvšiveno a do stáda by se mělo přidat až poté, co jsou vši a všenky nadobro pryč.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *