Zavšivení ovcí, tedy přítomnost především všenek ve vlně nebo srsti ovcí, je častý zdravotní problém ovce domácí. Parazité ale v tomto případě ovcím nezpůsobují větší zdravotní potíže a ekonomický význam má zavšivení jen v chovech s produkcí vlny. Přítomnost většího množství všenek u ovcí značí zanedbanou péči, případně upozorňuje na špatnou kondici zavšiveného zvířete, protože cizopasníci se rychleji množí na zvířeti hubeném nebo nemocném.
Vši a všenky bývají obvykle hostitelsky specifické, to znamená, že u určitého živočišného druhu se vyskytují odlišné druhy těchto členovců. Ovce se nemůže nakazit lidskými vešmi nebo všenkami drůbeže. Všenka ovčí ale může nakazit také kozu a naopak všenka kozí může přelézt i na ovce.
Vši a všenky ovcí
Ve vlně ovcí může parazitovat hned více druhů cizopasníků. Vši a všenky jsou plochý, bezkřídlý hmyz se zakrnělýma očima. Jejich tělo je rozčleněno na hlavu s krátkými tykadly, hruď a zadeček a k pohybu používají tři páry končetin s drápky, kterými se drží vlnovlasů nebo chlupů. Rozdíl mezi vší a všenkou spočívá v ústním ústrojí: Veš má bodavě sací ústní ústrojí a živí se krví, všenky mají kousací ústní ústrojí a okusují pokožku a chlupy.
Na ovcích cizopasí dva všenek a dva druhy vší, přičemž vši ovcí u nás nejsou rozšířené.
Všenka ovčí
Všenka ovčí, Bovicola ovis, je nejčastějším takovým parazitem. Pokud je ovce zavšivená, pravděpodobně je hostitelem právě všenky ovčí.
Všenka ovčí je červenohnědá, až 3 mm dlouhá a má hlavu skoro tak širokou, jako dlouhou. Celý svůj život tráví na ovčím těle, milují hlavně hřbet, plece a krk, ale ve vlně se můžou libovolně pohybovat a při silné invazi jsou všude. Mají rády teplo a vlhko a drží se uvnitř vlny, blízko kůže.
Dospělá samička žije asi měsíc a celou tu dobu klade každý den dvě až tři vajíčka, hnidy, které lepí u kořínků chlupů. Hnidy jsou bělavé a jsou vidět pouhým okem. Vylíhlá veš, nymfa, se podobá dospělci, ale je menší. Celý životní cyklus trvá 2–3 týdny.
Přenos všenky ovčí
Všenky se šíří přímým těsným kontaktem mezi zvířaty. Na povrch vlny vystupují nymfy a dospělé všenky když je teplo a nejlépe také při zastínění. V létě se proto přenáší spíše než v zimě a v mírném pásmu nezpůsobují takové potíže jako v subtropech a tropech.
K největšímu nárůstu počtu parazitů u jednotlivých ovcí dochází naopak v zimě.
Projevy zamoření všenkou ovčí
Malé množství všenek ovcím nijak nevadí a hostitelem je spoustu zvířat. Silné infekce s výrazným svěděním se týkají především merinových ovcí v teplejších oblastech. Více zamořené bývají ovce nestříhané, hubené a jakkoliv oslabené.
Zavšivené ovce se škrábou a drbou a okusují se na hřbetě. Vlna může být olámaná a vytrhaná. Masivní zavšivení může připomínat ve svých projevech psoroptový svrab. Ovce může také trpět zavšivením a psoroptovým svrabem zároveň.
Všenka kozí
Všenka kozí se podobá vzhledem, způsobem života i škodlivostí všence ovčí. Je to parazit koz, který ale může cizopasit i u ovcí ustájených společně se zavšivenými kozami.
Ovčí vši
Vši nejsou v Česku běžným parazitem. Na ovci cizopasí dva druhy, které ani nemají české jméno: Linognathus ovillus a Linognathus pedalis.
Linognathus ovillus je modročerný štíhlý cizopasník dlouhý asi 2,5 mm a nezvykle tmavě modrými hnidami. Žije především na obličeji ovcí, ale nemá problém rozšířit se na celé tělo. Její přítomnost svědí, zneklidňuje zvířata a silné zamoření způsobuje i chudokrevnost. Nejvíce je rozšířená v Austrálii a na Novém Zélandu.
Linognathus pedalis je podobný hmyz, ale je trochu menší. Tato veš se nerada pohybuje a vyhledává kůži lehce porostou vlnou, parazituje hlavně na břiše a končetinách. Způsobuje svědění i chudokrevnost. Mezi vešmi a všenkami ovcí je výjimečná tím, že dokáže až jeden týden přežít mimo hostitele. Hlavní rozšíření této vši je v USA, jižní Americe, jižní Africe a v Austrálii.
Léčba zavšivení ovcí
Je jednoduché omezit počet všenek ovčích na tak malou úroveň, že nezpůsobují vůbec žádné potíže, i když zbavit se jich úplně a definitivně nemusí být už tak snadné.
Základem je ostříhání ovcí, nebo prostě pravidelné stříhání, protože už samotné ostříhání zbaví ovci 30 – 50 % populace parazitů. Všenky navíc přicházejí o úkryt a hlavně o mikroklima. Sluneční světlo a sucho snižuje velice líhnivost hnid. Vyschnutí nedělá dobře ani nymfám a dospělcům a navíc je rychle ničí i mokro, takže umírají i po dešti nebo když je ovce mokrá nebo vlhká.
Po ostříhání je užitečné ošetřit zavšivené ovce antiparazitikem. Účinné jsou jak koupele v amitrazu, tak pyrethroidy, jako je deltamethrin, cypermethrin, permethrin a navíc i makrocyklický lakton eprinomektin. Nejčastější a nejpohodlnější lékovou formou je pour-on, nalití na hřbet. Ošetření funguje i proti klošům a v případě použití pyrethroidů i proti klíšťatům.
Pokud je ve stádě silně zamořených jen několik jedinců, vyplatí se chápat všenky jako ukazatel jejich zhoršeného zdravotního stavu.
Prevence
Prevencí zavlečení parazitů do chovu je především karanténa a o i jedinců vracejících se ze svodů nebo půjčených beranů na připouštění.
K omezení zavšivení slouží především pravidelná sanace chovných prostor, dobrá zoohygiena i výživa zvířat a pravidelné stříhání vlnatých plemen ovcí.
