Zavšivení ovcí, tedy přítomnost především všenek ve vlně nebo srsti ovcí, je častý zdravotní problém ovce domácí. Parazité ale v tomto případě ovcím nezpůsobují větší zdravotní potíže a ekonomický význam má zavšivení jen v chovech s produkcí vlny. Přítomnost většího množství všenek u ovcí značí zanedbanou péči, případně upozorňuje na špatnou kondici zavšiveného zvířete, protože cizopasníci se rychleji množí na zvířeti hubeném nebo nemocném.

Vši a všenky bývají obvykle hostitelsky specifické, to znamená, že u určitého živočišného druhu se vyskytují odlišné druhy těchto členovců. Ovce se nemůže nakazit lidskými vešmi nebo všenkami drůbeže. Všenka ovčí ale může nakazit také kozu a naopak všenka kozí může přelézt i na ovce.

Vši a všenky ovcí

Ve vlně ovcí může parazitovat hned více druhů cizopasníků. Vši a všenky jsou plochý, bezkřídlý hmyz se zakrnělýma očima. Jejich tělo je rozčleněno na hlavu s krátkými tykadly, hruď a zadeček a k pohybu používají tři páry končetin s drápky, kterými se drží vlnovlasů nebo chlupů. Rozdíl mezi vší a všenkou spočívá v ústním ústrojí: Veš má bodavě sací ústní ústrojí a živí se krví, všenky mají kousací ústní ústrojí a okusují pokožku a chlupy.

Na ovcích cizopasí dva všenek a dva druhy vší, přičemž vši ovcí u nás nejsou rozšířené.

Všenka ovčí

Všenka ovčí, Bovicola ovis, je nejčastějším takovým parazitem. Pokud je ovce zavšivená, pravděpodobně je hostitelem právě všenky ovčí.

Všenka ovčí je červenohnědá, až 3 mm dlouhá a má hlavu skoro tak širokou, jako dlouhou. Celý svůj život tráví na ovčím těle, milují hlavně hřbet, plece a krk, ale ve vlně se můžou libovolně pohybovat a při silné invazi jsou všude. Mají rády teplo a vlhko a drží se uvnitř vlny, blízko kůže.

Dospělá samička žije asi měsíc a celou tu dobu klade každý den dvě až tři vajíčka, hnidy, které lepí u kořínků chlupů. Hnidy jsou bělavé a jsou vidět pouhým okem. Vylíhlá veš, nymfa, se podobá dospělci, ale je menší. Celý životní cyklus trvá 2 – 3 týdny.

Přenos všenky ovčí

Všenky se šíří přímým těsným kontaktem mezi zvířaty. Na povrch vlny vystupují nymfy a dospělé všenky když je teplo a nejlépe také při zastínění. V létě se proto přenáší spíše než v zimě a v mírném pásmu nezpůsobují takové potíže jako v subtropech a tropech.

K největšímu nárůstu počtu parazitů u jednotlivých ovcí dochází naopak v zimě.

Projevy zamoření všenkou ovčí

Malé množství všenek ovcím nijak nevadí a hostitelem je spoustu zvířat. Silné infekce s výrazným svěděním se týkají především merinových ovcí v teplejších oblastech. Více zamořené bývají ovce nestříhané, hubené a jakkoliv oslabené.

Zavšivené ovce se škrábou a drbou a okusují se na hřbetě. Vlna může být olámaná a vytrhaná. Masivní zavšivení může připomínat ve svých projevech psoroptový svrab. Ovce může také trpět zavšivením a psoroptovým svrabem zároveň.

Všenka kozí

Všenka kozí se podobá vzhledem, způsobem života i škodlivostí všence ovčí. Je to parazit koz, který ale může cizopasit i u ovcí ustájených společně se zavšivenými kozami.

Ovčí vši

Vši nejsou v Česku běžným parazitem. Na ovci cizopasí dva druhy, které ani nemají české jméno: Linognathus ovillus a Linognathus pedalis.

Linognathus ovillus je modročerný štíhlý cizopasník dlouhý asi 2,5 mm a nezvykle tmavě modrými hnidami. Žije především na obličeji ovcí, ale nemá problém rozšířit se na celé tělo. Její přítomnost svědí, zneklidňuje zvířata a silné zamoření způsobuje i chudokrevnost. Nejvíce je rozšířená v Austrálii a na Novém Zélandu.

Linognathus pedalis je podobný hmyz, ale je trochu menší. Tato veš se nerada pohybuje a vyhledává kůži lehce porostou vlnou, parazituje hlavně na břiše a končetinách. Způsobuje svědění i chudokrevnost. Mezi vešmi a všenkami ovcí je výjimečná tím, že dokáže až jeden týden přežít mimo hostitele. Hlavní rozšíření této vši je v USA, jižní Americe, jižní Africe a v Austrálii.

Léčba zavšivení ovcí

Je jednoduché omezit počet všenek ovčích na tak malou úroveň, že nezpůsobují vůbec žádné potíže, i když zbavit se jich úplně a definitivně nemusí být už tak snadné.

Základem je ostříhání ovcí, nebo prostě pravidelné stříhání, protože už samotné ostříhání zbaví ovci 30 – 50 % populace parazitů. Všenky navíc přicházejí o úkryt a hlavně o mikroklima. Sluneční světlo a sucho snižuje velice líhnivost hnid. Vyschnutí nedělá dobře ani nymfám a dospělcům a navíc je rychle ničí i mokro, takže umírají i po dešti nebo když je ovce mokrá nebo vlhká.

Po ostříhání je užitečné ošetřit zavšivené ovce antiparazitikem. Účinné jsou jak koupele v amitrazu, tak pyrethroidy, jako je deltamethrin, cypermethrin, permethrin a navíc i makrocyklický lakton eprinomektin. Nejčastější a nejpohodlnější lékovou formou je pour-on, nalití na hřbet. Ošetření funguje i proti klošům a v případě použití pyrethroidů i proti klíšťatům.

Pokud je ve stádě silně zamořených jen několik jedinců, vyplatí se chápat všenky jako ukazatel jejich zhoršeného zdravotního stavu.

Prevence

Prevencí zavlečení parazitů do chovu je především karanténa a o i jedinců vracejících se ze svodů nebo půjčených beranů na připouštění.

K omezení zavšivení slouží především pravidelná sanace chovných prostor, dobrá zoohygiena i výživa zvířat a pravidelné stříhání vlnatých plemen ovcí.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?