2017

Ptačí chřipka je nakažlivé onemocnění mnoha různých druhů ptáků. Hostitelské spektrum je neobyčejně široké a nemoc se vyskytuje na celém světě. Většinou probíhá bez příznaků nebo jako mírné či závažnější respirační onemocnění. Vysoce patogenní kmeny způsobují hromadné hynutí především hrabavé drůbeže. Tato tzv. fatální forma se proto nazývá také mor drůbeže. Přirozeným rezervoárem jsou ptáci z řádu vrubozubí, to znamená kachny, labutě či husy, a z řádu dlouhokřídlí, kam patří rackové, sluky, kolihy a jiní dlouhonozí ptáci, co si hledají…

Plynová gangréna je infekce měkkých tkání bakteriemi z rodu Clostridium, které produkují toxiny rozkládající tkáně nemocného zvířete. To vede k celkové otravě krve a úhynu. Nemoc vzniká po kontaminaci hlubokých ran sporami bakterií, které se vyskytují v půdě a v hnoji. Onemocnět může každé zvíře každého věku. Ekonomicky významná je plynová gangréna v chovech skotu, ovcí a lamy alpaky. U psů a koček je to vzácná choroba. Původce Původcem plynové gangrény jsou bakterie, přísně anaerobní tyčinky zvané Clostridium. Nejčastěji je to Cl.…

Paratyf drůbeže, neboli salmonelóza drůbeže, je bakteriální nemoc drůbeže hrabavé i vodní. Je to častá nemoc, nejvnímavější jsou kachňata, kuřata a krůťata, méně často onemocní housata a dospělá drůbež bývá častěji bezpříznakovým bacilonosičem. Výskyt nemoci v chovech drůbeže je závažný hlavně z hlediska možnosti kontaminace masa a vajec a přenosu na člověka. Proto je paratyf vyvolaný tzv. invazivními zárodky salmonel považován na nebezpečnou nákazu. Původce Paratyf drůbeže je označení pro salmonelózu, která není vyvolaná zárodkem adaptovaným na drůbež. Nejčastěji to…

Zavšivení drůbeže patří mezi nejčastější nemoci kůže drůbeže. Zavšivení neboli zahmyzení ptáci nemusí mít žádné viditelné potíže, pokud je parazitů málo. Přítomnost všenek ale zvyšuje riziko rozvoje kanibalismu. Silné zavšivení s sebou už přináší poruchy zdraví. Napadená drůbež má polámané, neupravené peří, mohou se objevit i různě rozsáhlá lysá místa, zvířata hubnou, snižuje se i snáška a u kuřat může masivní přítomnost všenek způsobit i úhyn. U vodní drůbeže se zavšivení někdy projevuje poruchou voděodolnosti opeření, takže ptáci mají nápadně…

Ušní svrab, také ušní prašivina, je zánět vnějšího ucha způsobený cizopasnými roztoči. Jako ušní svrab se vlastně označují dvě různé nemoci. U psů, koček, fretek, lišek a dalších malých šelem se jedná o tzv. otodektový svrab, protože původcem je strupovka ušní, latinsky Otodectes. Králíky, koně, ovce a kozy trápí psoroptový svrab, původcem je jiný cizopasník, prašivka, latinsky Psoroptes. Bez ohledu na původce jsou příznaky nemoci stejné. Zvíře může být bezpříznakovým nosičem, nebo trpí svědivým zánětem zvukovodu doprovázeným tvorbou strupů. U koček a psů se jako typický…

Dyzentérie jehňat je závažná nemoc postihující nejmladší jehňata. Nejčastěji se projevuje náhlou smrtí zvířat. Některá jehňata trpí kolikou a silným průjmem, ale délka trvání onemocnění je velmi krátká, jen pár hodin, a většinou končí úhynem. Ve stádě ovcí se může dyzentérie vyskytnout jako hromadné onemocnění, kterému padne za oběť 20–30 % vnímavých jehňat. Proti dyzentérii je možné jehňata chránit očkováním březích matek, které pak předají jehňatům protilátky v mlezivu. Původce dyzentérie jehňat Původcem dyzentérie je bakterie zvaná Clostridium perfringens typ B.…

Očkování králíků proti moru králíků je jediný veterinární úkon v chovu králíků domácích, který spolehlivě zamezuje onemocnění a úhynům na mor králíků. Mor králíků tvoří dvě formy, klasický a nový typ moru a ochrana očkováním není zkřížená, takže proti každému typu moru se musí králíci očkovat zvlášť. Povinnost očkovat Očkování proti moru králíků není povinné ze zákona. Chovat neočkované králíky však vzhledem k trvalému riziku nákazy a velké úmrtnosti nemoci představuje neustálou hrozbu ztrát na chovaných zvířatech a tím škodu…