Izosporóza psů, též střevní kokcidióza psů, je časté onemocnění štěňat a mladých psů. Parazité poškozují střevní sliznici tenkého střeva a napadení psi mají tendence k rozvoji průjmu. Ten může být i silný, vodnatý nebo i krvavý, ale nemoc může proběhnout i zcela bez příznaků.
Na jiná zvířata izosporóza psů přenosná není.
Příčina nemoci
Izosporóza je infekční onemocnění, původcem je jednobuněčný parazit patřící mezi kokcidie. Jsou to vlastně hned (minimálně) čtyři různé druhy prvoků, které se mohou objevit samostatně nebo ve smíšené infekci.
Jsou to obligátní cizopasníci, kteří se rozmnožují ve střevních buňkách, které tvoří klky sliznice tenkého střeva. Poté, co se nepohlavně dostatečně rozmnoží, nastupuje rozmnožování pohlavní. Výsledkem takového množení je ve vnějším prostředí velice odolná spora, oocysta. Oocysty izospory obsahují dva samostatné vaky, sporocysty, uvnitř každé jsou čtyři prvoci připravení infikovat další střevní buňky, sporozoité.
Oocysta odchází s trusem mimo tělo hostitele, během asi 12 hodin na vzduchu dozrává a je infekční pro další zvířata.
V minulosti byly psí druhy střevních kokcidií zařazeny do rodu Isospora – proto izosporóza. V současném pojetí patří do rodu Cystoisospora.
Zralé oocysty jsou elipsoidní nebo oválné, s hladkou stěnou, jsou obvykle bezbarvé, nemají mikropyle ani polární granula. Pod mikroskopem se dá s jistotou rozeznat jen druh C. canis, protože je nápadně větší. Ostatní druhy jsou si morfologicky velice podobné a jsou také označovány dohromady jako C. ohionensis komplex.
| Druh | Velikost oocyst |
|---|---|
| Cystoisospora burrowsi | 17 x 20 μm |
| Cystoisospora canis | 38 × 30 μm |
| Cystoisospora neorivolta | 11 x 13 μm |
| Cystoisospora ohionensis | 23 × 19 μm |
Hostitelé
Všechny výše vypsané druhy jsou hostitelsky specifické a napadají pouze střevo psa domácího.
Přenos
Kokcidióza psů se může šířit jako typické fekálně-orální infekce, při které se noví hostitelé nakazí pozřením zralých oocyst ze znečištěného krmiva, vody nebo prostředí zvířat. Kromě toho mají parazité v rukávu další trik. Pokud oocysty spolkne drobný savec nebo pták, sporozoité se v jeho těle uvolní a zapouzdří. Takový živočich se stane tzv. paratenickým hostitelem. Psi se cizopasníky můžou nakazit i konzumací takových zvířat.
Klinické projevy izosporózy psů
Přítomnost parazitů je častá, ale zjevné projevy infekce už nikoliv. Hlavně starší zvířata bývají bezpříznakovými roznašeči. U štěňat způsobuje izosporóza průjem, hlavně při infekci C. canis. C. ohionensis způsobuje průjem příležitostně. Průjem je častější u mladších zvířat do čtyř měsíců věku a u zvířat oslabených nějakou další nemocí nebo jinými parazity, jako jsou střevní červi nebo giardie.
Zjevně nemocná štěňata bývají hubená, mají sníženou chuť k žrádlu, bříško bývá nafouklé a bolestivé, někdy zvrací. Průjem je obvykle vodnatý, může být i silný nebo obsahuje čerstvou krev. Masivní infekce mohou být příčinou dehydratace nebo i rozvratu vnitřního prostředí a úhynu. To ale není pravidlem, naopak. Většinou dochází k samovolnému vyléčení a prognóza je výborná.
Prodělání nemoci nechrání před další infekcí a nosičstvím, pouze proti klinickým příznakům spojeným s opakovaným zamořením parazity.
Určení diagnózy
V trusu nemocných zvířat jsou charakteristické oocysty. Dají se pozorovat pod mikroskopem při flotačním vyšetření.
Parazité však nemusí být nutně příčinou pozorovaného onemocnění, bezpříznakové infekce jsou běžné.
Izosporóza psů a její léčba
Psi se z nekomplikované isosporózy samovolně vyléčí, i když průjem může přetrvávat několik týdnů. Dospělá zvířata bez příznaků není potřeba řešit. U nemocných štěňat léčba poněkud urychluje vymizení průjmu a snižuje kontaminaci prostředí oocystami.
Nejčastěji se používá ponazuril, který je společně s odčervovadlem emodepsidem součástí léku Procox, určeného přímo k léčbě střevní kokcidiózy psů. Léčba je jednorázová a velmi účinná. Obvykle jí doplňují probiotika a prebiotika a dieta k urychlení hojení střevní sliznice.
Prevence
Prevence izosporózy psů je nesnadná a většina psů za svůj život infekci prodělá, i když ta může být bez příznaků. Oocysty jsou ve vnějším prostředí velice odolné a rezistentní vůči účinkům běžných dezinfekčních prostředků. V domácnostech je lze ničit pouze parním čištěním. Rychlé odstranění trusu ještě dříve, než dojde ke sporulaci oocyst, to trvá asi 12 hodin, také může snížit zamoření prostředí.
V promořených chovných stanicích může pomoci přeléčení chovných fen před porody nebo preventivní léčba štěňat. To samé se týká útulků a jiných míst, kde žije větší počet vnímavých mladých psů.
