Akarióza dýchacích cest ptáků, zamoření roztoči dýchacích cest nebo vzdušných vaků, je vleklé onemocnění respiračního aparátu zejména amad Gouldových a kanárů. Projevuje se kašlem, charakteristickými cvakavými zvuky, kýcháním, ptáci přestávají zpívat a při těžkém průběhu jsou možné úhyny udušením.
Parazité jsou přenosní i na jiné druhy zpěvného ptactva a také na papoušky vlnkované, korely, agapornisy a všelijaké divoce žijící ptactvo. U nich ale obvykle nezpůsobují závažné potíže. Výjimku mohou tvořit další australské druhy amadin, jako je amada tříbarvá, amadina vlnkovaná, amadina diamantová a panenka hnědoprsá.
Původci onemocnění
Akarióza drobných zpěvných ptáků je způsobená převážně parazitem druhu Sternostoma tracheacolum. Výrazně méně častý je u nich výskyt podobného parazita druhu Cytodites nudus, původce cytoditózy.
Sternostoma tracheacolum je drobný živočich zploštělého těla. Barva je hnědá. Dospělci jsou 0,7 mm x 0,5 mm velcí. Mají osm párů článkovaných nohou, přičemž drápky na prvním páru nohou jsou přeměněné v klíšťky. Ústní ústrojí je sací, sternostomy se živí krví.
Životní cyklus je přímý. Samičky kladou už rýhovaná vajíčka, která se záhy po nakladení líhnou. Larvy nepřijímají potravu a hned se svlékají. Vyvíjejí se dále přes dvě nymfální stadia v dospělce. Častá je parthenogeneze, mezi dospělými roztoči proto převažují samice.
Nasáté, rozmnožující se samičky žijí především ve vzdušných vacích, ve zpěvném ústrojí a v průdušnici. Nymfy se živí ve vzdušných vacích a v plicích. Dospělé nenasáté samice se naproti tomu zdržují hlavně v horních cestách dýchacích, v nosních dutinách a také na peří na hlavě na na zobáku. Tak zajišťují přenos parazitů na další hostitele.
Délka životního cyklu je kratší než šest dní.
Přenos
Roztoči dýchacích cest se přenáší snadno přímým kontaktem mezi ptáky. Mláďata se nakazí už během krmení rodiči, mezi dospělci se roztoči šíří kašláním a frkáním a parazité přežívají delší dobu také ve vnějším prostředí. To znamená, že nemoc se může šířit i znečištěnou vodou, bidly a podobně.
Průběh nemoci
Zamoření roztoči dýchacích cest může probíhat jako mírné onemocnění i jako onemocnění končící úhynem. Průběh je obvykle chronický.
Mezi typické příznaky patří mlaskavé nebo cvakavé zvuky, ztížené dýchání, ztráta hlasu, kašel, kýchání, potřásání hlavou, hubnutí a snížená aktivita. Jen někdy nemoc doprovází hlenovitý výtok z nozder. Příčinou úhynu je udušení. Mortalita je obvykle nízká. Hromadný akutní výskyt u mláďat v hromadných chovech s vyššími ztrátami je však možný.
Diagnostika
Během života zvířete není odhalení roztočů úplně jednoduché. U drobných pěvců je možné někdy pozorovat parazity přímo po prosvícení průdušnice (po navlhčení peří alkoholem) jako drobné tmavé pohybující se tečky. Možný je záchyt také ve výplachu z průdušnice.
Spolehlivější je průkaz pitvou. Cizopasníci se nachází ve vzdušných vacích, v plicích, v průdušnici, někdy též v dutině tělní. Může být patrný zánět vzdušných vaků, zánět průdušnice nebo granulomatózní zápal plic.
U amad Gouldových a kanárů je nicméně přítomnost roztočů dýchacích cest natolik častá, že popisované klinické příznaky mnohokrát stačí k nasazení léčby. Podobně se však může projevovat alergie na roztoče v prostředí nebo v krmivu při nízké hygienické úrovni chovu.
Léčba
Akariózu dýchacích cest lze léčit a vyléčit opakovanou aplikací ivermektinu nebo moxidektinu, případně i vyvěšením impregnovaných proužků s dichlorvosem. Tyto se ale smí použít jen a pouze, pokud k nim ptáci nemají přímo přístup a pokud nejsou uzavřeni v malém prostoru.
Přítomnost cizopasníků i mimo těla ptáků znamená nutnost pečlivé sanace prostředí.
Prevence
K prevenci zavlečení slouží především zamezení vletu divoce žijících ptáků a karanténa a ošetření nově nakoupených a vracejících se ptáků.
