Co dělat, když se zvířata zrovna dostala k nevhodnému krmivu?
Co tedy dělat, pokud se skot, kozy nebo ovce zrovna dostaly ke krmení, které může způsobit acidózu? Utekly do skladu krmiv, otevřely si sud se šrotem nebo jim někdo do ohrady nasypal hromadu suchých rohlíků?
V první chvíli se vyplatí nepanikařit. Vykrmená zvířata určená k porážce je lepší hned porazit. U zvířat určených do chovu pak počkat, protože ne každé muselo sežrat škodlivé množství krmiva.
Základem je zavřít zvířata tak, aby se nedostala k dalšímu jádru a sebrat jim vodu. Hlavně skot má tendenci se po přejedení jádrem hodně přepíjet a to pak zhoršuje náplň bachoru při acidóze. Voda by neměla být k dispozici 24 hodin.
Dejte zvířatům dobré, chutné seno v poloviční denní dávce a každou hodinu zvířata přežeňte, aby se hýbala. Tělesný pohyb podporuje také pohyb střev a tráveniny v nich.
Zvířata, která se chovají normálně a žerou seno mohou dostat po 24 hodinách vodu a pravděpodobně budou v pořádku.
Zvířata s rozvíjející se akutní acidózou bachorového obsahu začnou být apatická asi po 6–8 hodinách a budou odmítat krmivo. Ta potřebují léčbu. Ve stádě nejčastěji onemocní 10–50 % zvířat.
Léčba akutní acidózy bachorového obsahu
U malých přežvýkavců a lehčích akutních acidóz u skotu, kdy ještě nedošlo k ulehnutí zvířete, se používají nálevy neutralizačních prostředků. Hydrogenuhličitan sodný, neboli jedlá soda v dávce 100–200 g pro skot nebo 50–100 g pro ovce či kozy, hořká sůl v dávce 50 g na malého přežvýkavce, oxid hořečnatý 20 g pro malé přežvýkavce a 50–100 g pro skot, hydroxid hořečnatý 50 g pro malého přežvýkavce a 100–200 g pro skot. Vyrábí se také mnoho přípravků pro úpravu poměrů v bachoru, jako je Aciprogentin, Metacid nebo Uni-Ruminal.
Nálevy se dávají několikrát denně po dobu 2–3 dnů a následuje dieta tvořená kvalitním senem.
Těžký akutní a subakutní průběh patří vždy do rukou veterinárního lékaře, případně končí nutnou porážkou. Léčí se infuzemi a doplněním tekutin a bikarbonátu k boji proti metabolické acidóze. U skotu je výhodný i výplach bachoru sondou, u malých přežvýkavců se bohužel bachorový obsah do sondy „nevejde“. U všech je možné operativně otevřít bachor a odstranit kvasící obsah takto. Někdy se přímo do bachoru podávají antibiotika k zastavení dalšího kvašení. Zvířata dostávají antibiotika i injekčně, dále léky proti zánětu a bolesti, léky na povzbuzení krevního oběhu, vitamíny skupiny B a vápník, protože jeho hladina v krvi bývá u akutní acidózy často nižší než je normální. Návrat do normálu urychluje také podání bachorové tekutiny od zdravého zvířete.
Prognóza se dá odhadnout podle rychlosti postupu nemoci a podle tepové frekvence. Jakmile u skotu přesahuje 100 tepů za minutu, prognóza je velmi špatná.
Léčba závažné akutní bachorové acidózy je drahá a časově náročná, takže naráží na finanční limity a ekonomickou návratnost. Smrtnost může být až 90 % neléčených zvířat a 30–40 % u zvířat léčených.
Diagnostika
Diagnostika je většinou snadná, protože chovatel obvykle ví, nebo zpětně vypátrá, že zvířata sežrala něco, co neměla.
Obecně platí, že náhle vzniklé nechutenství a průjem bez obsahu krve či cárů sliznice, při kterém netrpí zvíře horečkou, bývá akutní acidóza. Diagnózu lze orientačně potvrdit změřením pH trusu papírkem – bude kyselé – nebo přesněji změřením pH moči papírkem, bude taktéž kyselá. Definitivní potvrzení je odběr bachorové tekutiny, ta je řídká, mléčně šedá, nakysle zapáchá a její pH je nižší než 5. Pod mikroskopem taková bachorová tekutina neobsahuje žádné nálevníky a bakterie jsou hlavně gram–pozitivní tyčinky, to znamená laktobacily.
Podobné nemoci
Podobnou nemocí je jednoduchá bachorová indigesce, při které ještě nedochází k poklesu pH bachorové tekutiny ani moči, bachorová motilita není vymizelá a potíže se upraví samovolně na senné dietě případně s přídavkem nálevu na úpravu bachorové činnosti, jako je už zmíněný Uni-ruminal. Vzniká za podobných situací jako acidóza u zvířat, která nevhodného krmiva nesežrala tolik.
U ovcí a koz je náhle zvýšené množství jadrných krmiv v krmné dávce rizikovým faktorem rozvoje enterotoxémie. Enterotoxémie způsobuje rychlý kolaps a úhyn a průběh nemoci bývá mnohem rychlejší než v případě acidózy. V jednom stádě může enterotoxémie a akutní acidóza probíhat současně!
I další nemoci doprovázené produkcí bakteriálních toxinů připomínají těžkou akutní acidózu, prostě proto, že v obou případech zvířata trpí toxémií. Objevuje se slabost, apatie, nechutenství a nakonec ulehnutí a kolaps. Typickým příkladem je perakutní parenchymatózní zánět mléčné žlázy způsobený koliformními zárodky.
Ulehnutí s hlavou na boku je podobné mléčné horečce. Rozdíl je především v tom, že při mléčné horečce není zvíře dehydratované – nemá zapadlé oči a suché sliznice, nemá průjem a rychle se uzdravuje po aplikaci vápníku.
Prevence
Akutní acidóza bachorového obsahu vzniká na podkladě dietní chyby. Příčinou je vždy překrmení zvířete krmivy, které obsahují cukry nebo škrob, jako jsou obilniny, melasa, okopaniny nebo spadané ovoce. Šrot je nebezpečnější než celé zrno a pšenice, ječmen a kukuřice jsou nebezpečnější než oves.
Toxická dávka závisí na výživném stavu zvířat a také na návyku. Dojený skot zvyklý na přídavek většího množství jadrných krmiv může sežrat 20 kg jadrného krmiva a způsobí mu to jen méně závažnou acidózu léčitelnou nálevy, zatímco pro pasený skot může být 10 kg jadrného krmiva smrtelnou dávkou.
U dobře živených ovcí je smrtelnou dávkou zrnin k vyvolání těžké acidózy 75–80 g mačkané pšenice na kg živé hmotnosti.