Alergie na bleší kousnutí

autor článku MVDr. Tereza Ježková
10 minut k přečtení

Alergie na bleší kousnutí, zkratka FAD, je nejčastější alergické onemocnění psů a koček a vůbec nejčastější svědivé kožní onemocnění psů. Jedná se o nadměrnou, hypersenzitivní reakci kůže na bodnutí blechou. Výsledkem je zánět, proto se alergii na bleší kousnutí také říká bleší alergická dermatitida. Protože podstatou je alergie, nemoc spouští i malé množství blech. Postižené zvíře nemusí být viditelně zablešené.

Příznaky jsou různorodé, ale u psů je nejčastějším příznakem silně svědivá vyrážka na zádi rozšiřující se směrem ke kořeni ocasu, která se může šířit i na zadní stranu stehen a do slabin. S délkou trvání potíží se však klinický obraz mění sekundárními infekcemi, chronickým drážděním a poškozením kůže škrábáním.

Kočky alergické na bleší kousnutí se viditelně drbat vůbec nemusí. Častěji se olizují, někdy i tak vehementně, že se objeví lysá místa, přičemž lysivost bývá symetrická a zahrnuje vnitřní stranu stehen, břicho či boky.

Příčina

Alergie na bleší kousnutí je přehnaná reakce kožního imunitního systému na bílkoviny z bleších slin. Alergenů je v bleších slinách vícero, s různou významností. Jeden z nich, nazvaný Ctef1, ze sliny blechy kočičí, byl vyroben i uměle v laboratoři. Zatím se ale nedaří komerčně připravovat přímo alergeny z bleších slin pro účely testování nebo výroby vakcín proti alergiím. K tomu se používají drcené celé blechy.

Zdaleka ne každé zvíře, kterého poštípe blecha, reaguje vznikem alergické bleší dermatitidy. U normálního zvířete vznikne červený pupínek, štípanec, který sice svědí, ale ne nijak moc. Svědění při zablešení je přímo úměrné počtu blech a počtu štípanců.

U alergických zvířat se při poštípání rozvíjí hypersenzitivní reakce, která je jak okamžitá, 1. typu, tak pozdní, 4. typu. Okamžitě po štípnutí se objevuje otok a zarudnutí, do místa migrují bílé krvinky eosinofily a pak i lymfocyty a bazofily a vzniká alergický ekzém. Proč některá zvířata reagují přehnaně a jiná ne je zatím záhadou. Roli bude zřejmě hrát genetika. U zvířat trpících atopickou dermatitidou je alergie na bleší kousnutí častější, ale jsou i zvířata, která jsou alergická jen na kousnutí blechou a na nic jiného.

Rozvoj je pomalejší a projevy mírnější u dlouhodobě zablešených zvířat, naopak občasné bleší invaze prostřídané chvílemi zcela bez blech napomáhají rozvoji alergie. Jakmile je jednou pes nebo kočka alergický na bleší kousnutí, potíže spojené s blechami už u nich nikdy neustoupí. Přirozená desenzibilizace pokračujícím zablešením u psa ani u kočky neprobíhá. Naopak postupem času se klinické příznaky zintenzivňují.

Plemenná a věková predispozice

Bleší alergická dermatitida je nemoc typicky postihující mladé dospělé psy a kočky. Zvířata, která mají predispozici ke vzniku alergie a setkávají se s blechami, začnou mít potíže do pěti let věku. Samozřejmě pokud zvíře žije v domácnosti a s blechami se běžně nesetkává, může se alergie projevit i později, nebo třeba vůbec ne.

Alergie na bleší kousnutí postihuje psy a kočky bez ohledu na plemennou příslušnost nebo pohlaví.

Souvislost s atopickým ekzémem či hypersenzitivní reakcí na krmivo

Alergie u zvířat se neomezuje jen na bleší kousnutí. Častou chorobou je atopická dermatitida, při které je narušená kožní bariéra, objevuje se svědění, alergická reakce na alergeny z prostředí a opakované záněty kůže. Některá zvířata reagují škrábáním se i na alergeny z krmiva. U takového zvířete může poštípání blechami spustit ataku nemoci či zhoršit klinické příznaky probíhajícího zánětu kůže.

Některá zvířata jsou alergická čistě na bleší kousnutí bez současné atopie nebo alergie na krmivo. Jiná jsou zároveň atopici a alergici na bleší kousnutí, nebo jsou alergická na krmivo a na bleší kousnutí. Další trpí atopickou dermatitidou/alergií na krmivo a poštípání blechou u nich jen spustilo svědění na podprahově podrážděné kůži. V praxi je u konkrétního pacienta obtížné hned rozhodnout, do které skupiny patří.

Alergie na bleší kousnutí u psa

Na obrázku je fotografie zádě, ocasu a stehen hladkosrstého psa, který je postižený bleší alergickou dermatitidou. Kůže je zarudlá a pokrytá stroupky.
Bleší alergická dermatitida u psa – typické rozložení kožních změn, zde komplikováno bakteriální infekcí.
Zdroj. Wikimedia Commons

U psa jsou typickým projevem alergie na bleší kousnutí pupínky, obvykle tvořící jakýsi trojúhelník se základnou na zadní straně stehen a u kořene ocasu a vrcholem směřujícím přes záď směrem k hřbetu. Vyrážka se může rozšířit i do i slabin, na vnitřní stranu stehen, hráz, pupek a šířit se po hřbetu až ke krku. Někdy je celotělová. Svědění obvykle postihuje nejvíc záď, kořen ocasu a ocas, ale některé psy svědí celé tělo. Protože alergie na bleší kousnutí často doprovází atopickou dermatitidu, u jednoho zvířete může být rozložení kožních změn vytvořeno kombinací. Pes může mít zároveň vyrážku na hřbetě jako reakci na blechy a zánět kůže v podpaží či v meziprstí jako projev atopické dermatitidy, například.

Hot-spoty a akrální granulom

Protože alergie na bleší kousnutí svědí a občas je svědění opravdu intenzivní, další kožní změny se mohou objevit jako důsledek škrábání. Typickým příkladem je hot-spot, rychle se šířící zánět kůže s výtokem séra, které tvoří na povrchu postižené pokožky vlhký strup. Místo rychle ztrácí chlupy. Hot-spoty vznikají na místě nějakého dráždění nebo zapářky a opakované škrábání nebo okusování při svědění je jedna z možných příčin. Hot-spoty se při alergii na bleší kousnutí tvoří nejčastěji na tvářích, na stehnech a na zádi. Častěji vznikají u psů s hustou patrovou srstí.

Dalším takovým možným projevem je kožní granulom, krásně anglicky nazvaný acral lick, což popisuje podstatu vzniku, totiž jedná se o zhrublou, neosrstěnou bouli nejčastěji na zápěstích nebo vrchní strany tlapek hrudních končetin, kterou si vytvořil pes sám neustálým lízáním. Pes alergický na bleší kousnutí si také může nápadně často vykusovat srst na předních nohách. To proto, že ho kůže svědí.

Druhotné kožní změny

Pes si pupínky škrábe, olizuje a vykusuje, což mění jejich vzhled a vzhled původně nepostiženého okolí. Rozškrábané pupínky se pokrývají stroupky a strupy. Může být patrné větší množství lupů. U světle zbarvených psů se srst může barvit dohněda působením slin. Při intenzivním škrábání jsou chlupy olámané a vypadané, vznikají lysá místa, kůže je zarudlá a pokrytá uvolněnými cáry pokožky. Chronické poškozování a dráždění kůže škrábáním při dlouhotrvajícím silném svědění způsobuje její zesílení či nápadné ztmavnutí. Může se objevit také mazotok a nemocný pes žlukle zapáchá.

Poškození kůže rády využívají bakterie, takže se obraz nemoci může zcela překrýt bakteriálním zánětem kůže, který je sám o sobě velmi svědivý. Druhotně se mohou na rozškrábané kůži přemnožit také kvasinky a rozvíjí malasseziová dermatitida, také velmi svědivá a často doprovázená už zmíněným zesílením a ztmavnutím kůže. Záněty mohou postihovat i hluboké vrstvy kůže.

Kožní nemoci podobající se bleší alergické dermatitidě u psa

Těch je bohužel hodně. Celotělovou vyrážku při bleší alergické dermatitidě napodobuje nejlépe svrab. Svědění obecně je znakem časté atopické dermatitidy a hypersenzitivity na krmivo či reakcí na přítomnost střevních parazitů. Bakteriální a kvasinkové infekce kůže vznikají z různých příčin nebo doprovázejí alergie obecně. Větší množství lupů a svědění může být příznakem dravčíkovitosti nebo zavšivení, svědění hlavy nebo paciček způsobuje také sametka podzimní, svědění a vykusování v okolí ocasu často souvisí s přeplněnými análními žlázkami. Z méně častých příčin může být takové svědění i reakcí na některé použité léky.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat