Přeskočit na obsah

Artritida a encefalitida koz

Artritida a encefalitida koz, CAE, je nakažlivá nemoc kozy domácí. Probíhá jako vleklá, celoživotní a nevyléčitelná infekce doprovázená hlavně chronickými, v čase horšícími se záněty kloubů, šlachových pochev a tíhových váčků. Nejčastěji postiženým kloubem je zápěstí, tedy „přední koleno“. Bezpříznakové období je velmi dlouhé a skryté nosičství viru velice časté, takže nemoc se nepozorovaně roznáší v chovu.

Přestože je zchromnutí koz nejčastějším projevem choroby, CAE je také příčinou chronických zánětů plic a vemene a může poškozovat míchu zvířat, která potom trpí obrnami a postupně ochrnou.

Artritida a encefalitida koz se vyskytuje na celém světě. V Česku je pozitivních přes 10 % všech koz. V hospodářstvích, ve kterých se provádí kontrola užitkovosti a které jsou prosté CAE se zvířata pro kontrolu jedenkrát ročně vyšetřují z krve.

Příčina artritidy a encefalitidy koz

CAE je virové onemocnění. Původcem je virus zvaný jednoduše CAEV. Je velmi podobný ovčímu viru MMV, který způsobuje nemoc maedi-visna a to dokonce natolik, že rozdíl mezi nimi je možná jen formální a jedná se spíš o různě adaptované kmeny jednoho viru. Dohromady se CAEV a MMV označují zkratkou SRLV, Small Ruminant LentiVirus, lentivirus malých přežvýkavců.

Lentivirem se myslí tzv. pomalé viry, z latinského lentus, pomalý. Všechny lentiviry jsou z čeledi Retroviridae a vyznačují se schopností zapsat se trvale do DNA infikované buňky, ve které pak dlouhodobě přetrvávají zcela skryté před imunitním systémem nakaženého jedince.

Rozvíjí se chronická, pomalu a progresivně probíhající infekce, která přetrvává do konce života hostitele.

Kromě SRLV mezi lentiviry patří i FIV nebo lidský HIV, ale infekce lentiviry ovcí a koz není doprovázená poruchami imunity. Imunitní systém zvířat ale není schopný virus zničit a chronicky probíhající zánětlivá reakce v různých orgánech časem způsobuje viditelné příznaky choroby.

Přenos nemoci

Artritida a encefalitida koz se přenáší především sáním mleziva a mléka. Mléko obsahuje virové částice jak volné, tak navázané na somatické buňky a přestože má nakažená koza protilátky a předává se do mleziva, tyto nijak nebrání infekci kůzlete.

Přenos mlékem je dosti snadný, při přirozeném odchovu pozitivní matkou se nakazí naprostá většina kůzlat a o i tehdy, když matka nevykazuje žádné příznaky nemoci. Už jediné nakrmení syrovým mlékem pozitivní kozy může na kůzle přenést virus. Samozřejmě kůzle se nemusí nakazit mlékem vlastní matky, ale i od pozitivní kojné nebo krmením směsným mlezivem nebo mlékem.

Další způsoby přenosu jsou méně významné, ale časem vedou k infekci kůzlat a koz v pozitivních stádech, i když jsou kůzlata odchována uměle na pasterizovaném nebo umělém mléku.

Zdá se, že některá kůzlata pozitivních matek se už narodí nakažená. Po narození hrozí kůzleti určité malé riziko nákazy i kontaktem s poševními sekrety a krví matky a při olizování matkou. Takto nakažených kůzlat není moc, ale jejich výskyt snižuje úspěšnost ozdravování chovů.

Šíření ve stádě

Ve stádě koz se CAE šíří pomalu. Významný způsob přenosu je dojení. Rizikem je jak sdílené strojní dojení, tak dojení ruční. Ruce nebo utěrky od mléka mohou být zdrojem infekce pro zdravé kozy. Možná i samotný mléčný aerosol může vdechnutím nakazit nenakažená kozy na dojírně. Každopádně pokud se pozitivní a zdravé kozy dojí společně, do 10 měsíců se nakazí 60 % původně negativních koz.

To je hodně rychlé, protože při druhém nejvýznamnějším způsobu šíření nemoci ve stádě, kapénkami, spolu musí zvířata žít v těsném kontaktu aspoň rok. Virus se aerosolem nešíří na dlouhé vzdálenosti, jen na několik metrů. Už oddělení pozitivních a zdravých koz ohradou nebo zábranou šíření nemoci poněkud omezuje. Samozřejmě nejlepší je ustájení zvířat v oddělených prostorách. Předměty nebo pomůckami se CAE nepřenáší.

To samozřejmě nemusí platit, pokud pomůcky přicházejí do styku s krví. Přenos při vakcinacích nebo aplikacích jednou jehlou je minimálně teoreticky možný.

Artritida a encefalitida není pohlavní nákazou. Semeno pozitivních kozlů by mělo být v pořádku. Použití CAE pozitivního kozla k přirozené plemenitbě je možné, ale kozel by měl připouštět z ruky a být ustájený odděleně od negativních koz.

Vnímavá zvířata

Artritida a encefalitida je nemoc koz, ale experimentálně je možný přenos na ovce, stejně jako lze kozu nakazit nemocí maedi-visna. Je možné, že se jedná o jednu a tu samou nemoc, protože jsou případy ozdravených stád, kde se najednou opět CAE vyskytla a jediné vysvětlení je přenos viru od ovcí.

Jiným zvířatům nebo člověku nehrozí žádné nebezpečí.

Inkubační doba

CAE je natolik pomalu a skrytě postupující nemoc, že o nějaké inkubační době se téměř nedá mluvit. U velkého počtu koz se příznaky nemoci neobjeví vůbec nikdy. U koz, které nakonec onemocní, může být doba skrytého nosičství, která předchází vypuknutí choroby, i měsíce nebo roky dlouhá. I u nemocných koz je nástup zdravotních potíží natolik postupný a plíživý, že se špatně odhaduje, kdy vlastně nemoc začala.

I v zamořeném stádě, kde je většina koz pozitivních, bývá z důvodu zchromnutí ročně vyřazeno jen asi 10 % zvířat.

Jak se artritida a encefalitida koz projevuje

CAEV napadá a množí se v monocytech a makrofázích, což jsou bílé krvinky zajišťující tkáňovou imunitu. Ostatní bílé krvinky se snaží infekci potlačit, ale nejsou toho schopni a výsledkem je chronický zánět tkání, které je doprovázen prostoupením tkáně bílými krvinkami lymfocyty a postupným jizvením a vazivovatěním. Postiženo je vždycky vícero různých orgánů, ale u viditelně nemocného zvířete převažuje poškození jen určitých tkání.

Virová artritida a encefalitida koz je pojmenovaná podle dvou odlišných klinických syndromů, které může způsobovat. Artritida, tedy zánět kloubů, je nejtypičtější a nejčastější projev nemoci, společně se zánětem šlachových pochev a tíhových váčků.

Druhým klinickým syndromem je zánět mozku, tedy encefalitida. Kromě mozku je zánětem postižená taky mícha. Neurologická forma CAE odpovídá a projevuje se stejně jako visna, teda neurologická forma nemoci maedi-visna.

Kromě artritidy a encefalitidy je CAE doprovázená také chronickým zápalem plic, který často bezpříznakově doprovází jak artritidu, tak encefalitidu. Může se však projevit i samostatně jako postupně zhoršující se dušnost a odpovídá tak ovčímu syndromu maedi.

Úplně stejně jako u maedi-visna ovcí i infekce CAE může postihnout vemeno, které je tuhé, zvětšené, vypadá jako nalité mlékem, ale žádné mléko nejde vydojit, nebo jen málo. CAE je také možnou příčinou vyhubnutí koz.

Záněty kloubů při CAE, artritida

Chronická, progresivní artritida koz je vůbec nejčastějším projevem CAE. Postihuje pohlavně dospělé kozy, nejčastěji se příznaky poprvé objevují u dvouletých koz, ale samozřejmě je možná výskyt i u roček nebo koz mnohem starších.

Průběh nemoci je velice individuální. U některých koz se objevuje náhlé kulhání, u jiných postupuje nemoc mnohem pomaleji a nenápadněji, postižený může být jeden kloub nebo všechny klouby končetin najednou. Jsou zvířata, u kterých nemoc rychle postupuje a kozy, které mohou s viditelně oteklým kloubem bez dalšího zhoršování žít roky.

Vůbec nejčastěji postiženým kloubem je kloub zápěstní a tíhový váček zápěstí, tedy „přední koleno“. Na druhém místě je kloub hlezenní, koleno, spěnkové klouby, méně často se zánět rozšíří na tíhový váček v týlu, který souvisí s kloubním spojením týlní kosti a prvního krčního obratle. Nejméně často vzniká artritida v kyčelním kloubu.

Prvotní projevy nemoci jsou v zásadě dvojí. U některých koz se klouby na první pohled i pohmat jeví normálně a CAE se projevuje sníženou ochotou kozy k pohybu, zvíře častěji leží, neochotně vstává, chůze může být toporná nebo koza zůstává delší dobu opřená o zápěstní klouby, než se postaví. Nemoc od počátku doprovází hubnutí a zhoršená kvalita srsti. Projevuje se takto především postižení hlezna nebo kolena.

Výrazný otok přední strany zápěstí

Jiné kozy neprojevují žádné známky bolesti, ale kloub, typicky zápěstní, najednou výrazně nateče. Je to na první pohled vidět hlavně když otok postihne i tíhový váček spojený s kloubem. Na přední ploše kloubu se vytvoří obrovský vak, který může mít až 10 cm v průměru. Je chladný, kozu to nebolí. Uvnitř tíhového váčku je zmnožená řídká tekutina, kloubní maz, který lze odsát injekční stříkačkou, ale váček se rychle opět naplní. Některé kozy mohou s takto oteklou končetinou bez dalšího zhoršování žít měsíce nebo roky. Někdy se i stav dočasně zlepšuje a zase zhoršuje a otok mizí a pak se váček zase plní.

U většiny koz je ale artritida, i když začala v zápěstí, progresivní. Během několika měsíců dochází ke zchromnutí zvířete. Kloubní pouzdro vazivovatí, z měkkého otoku se stane otok tuhý, kloub se deformuje kostními výrůstky. Nemocné kozy postupně odmítají postižené končetiny používat a rozsah pohybu v kloubu se postupně snižuje až nakonec kloub přestává existovat. Zápěstní kloub zatuhne v ohnuté pozici a koza, která trpí zánětem obou zápěstních kloubů je nucená chodit „po kolenou“.

Pokročilou artritidu koz vždy doprovází hubnutí, často také zvětšení mízních uzlin souvisejících se nemocnými končetinami a pro nemoc je hodně typický měkký otok v záhlaví při náplni týlního tíhového váčku. Bohužel se ale nemusí objevit u všech koz.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
Stránky: 1 2

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *