Brucelóza skotu

Brucelóza skotu, Bangova nemoc, nakažlivé zmetání skotu, je nebezpečná nákaza hovězího dobytka, charakterizovaná chronickým, skrytým průběhem u nakaženého skotu. Nejnápadnějším klinickým příznakem je zmetání v druhé polovině březosti u nově nakaženého zvířete či od raného věku nakažené jalovice.

Kromě ekonomických ztrát je ale brucelóza skotu významná především jako závažná zoonóza, nemoc přenosná ze zvířat na člověka. K přenosu dochází hlavně pitím nepasterizovaného mléka nakažených zvířat a kontaktem s plodovými obaly a zmetky. U člověka se brucelóza projevuje schváceností, zimnicí, bolestmi kloubů nočním pocením a střídavou, vlnivou horečkou a u neléčených případů chronickými záněty kloubů a šlach.

Česká republika je země úředně prostá nákazy brucelózou skotu a to už od roku 1964.

Původce nemoci

Příčinou brucelózy skotu je malá, gram-negativní bakterie zvaná Brucella abortus. Je to nepohyblivý kok, který roste na živných půdách pouze v přítomnosti kyslíku. V organismu se může chovat jako nitrobuněčný parazit, napadá druh bílých krvinek zvaných makrofágy, které mají za úkol pohltit cizorodé látky. Brucelám pohlcení neškodí, naopak. Uvnitř buněk se dělí a způsobují trvalé infekce mízních uzlin.

Mimo hostitele se nemnoží a kultivace v laboratoři není jednoduchá, ale ve vnějším prostředí má schopnost dlouhodobě přetrvávat, zvláště v přítomnosti organického materiálu. V mírném klimatu může venku na trávě přežívat v létě až měsíc, v zimě klidně celou zimu. Při teplotách pod nulou totiž vydrží neomezeně dlouho.

Brucely ničí vysoké teploty, sluneční světlo a běžné koncentrace kvarterních amoniových solí, fenolu, aldehydových a chlorových dezinfekčních činidel.

Vnímaví hostitelé

Kromě tura domácího může brucelózou skotu onemocnět i jak, bizon americký, velbloud a jelen wapiti, u kterých nemoc probíhá jako u skotu. Dalším možným hostitelem jsou ovce. Všechna tato zvířata mohou být rezervoárem nemoci pro skot.

Kromě toho jsou k nemoci velice vnímaví losi, které brucelóza rychle hubí, jezevci, kteří se naopak časem dokáží vyléčit, také mýval, vačice, psi, prasata a koně. Nakazí se a onemocní i člověk.

Přenos brucelózy skotu

Do vnějšího prostředí se brucely dostávají především při zmetání děložními sekrety, v placentě a potracených plodech je jich obrovské množství. Bakterie pronikají neporušenou kůží, přes spojivku i pozřením buď přímo infekčního materiálu, nebo kontaminovaného krmiva, vody, podestýlky. Jistou schopnost šířit nemoc mohou mít i mouchy a potkani, určitě se přenáší psy, kteří mohou sežrat zmetky a infekční plodová lůžka.

Zmetalka nakazí ostatní vnímavá zvířata jednak tak, že ta mohou olizovat nebo sežrat potracené plodové obaly, ale i prostě tak, že ocas takové krávy je znečištěný infekčním materiálem a při odhánění much se bakterie mohou dostat na kůži nebo do oka jiných zvířat. Dlouhodobé přetrvávání brucel v prostředí umožňuje zamoření stáje nebo pastviny a postupné nakažení většiny zvířat.

Dalším významný způsob přenosu představuje syrové mléko. Telata se mohou nakazit sáním od nakažených krav a krávy se mohou nakazit při dojení. Vylučování bakterií do mléka je ale důležité hlavně tím, že pitím nepasterizovaného mléka se nemoc šíří na člověka.

Nakažení býci v přirozené plemenitbě nejsou významným zdrojem nákazy, ale semenem se brucelóza může rozšiřovat při umělé inseminaci.

Občas se stane, že se z pozitivní krávy narodí pozitivní tele, u kterého se brucelóza projeví až po prvním připuštění nebo i ještě později.

Jak se brucelóza skotu projevuje

V zásadě jsou tři možnosti, jak se u jednotlivých zvířat brucelóza projeví.

• latentní infekce
• bacilonosičství s přerušovaným vylučováním brucel v mléce
• brucelóza s klinickými příznaky, nejčastěji je to zmetání

Latentní infekce vzniká u potomků pozitivních matek, která se nakazila během nitroděložního vývoje. Je velice zhoubná tím, že po vymizení kolostrální imunity taková zvířata netvoří protilátky proti brucelóze, takže unikají screeningovým programům. K reaktivaci nemoci dochází u jalovic nejčastěji během první březosti. Takové zvíře může zavléci nemoc do zdravého chovu.

Bacilonosiči fungují podobně. Zvířata jsou na první pohled zdravá. U jalovic dojde ke vzplanutí infekce při březosti, ale krávy, které už jednou či dvakrát zmetaly další plody pravděpodobně donosí. Vylučují ale zárodky mlékem. Od latentně infikovaných zvířat se bacilonosiči odlišují tím, že mají v krvi protilátky proti brucelóze a test na brucelózu proto vyjde pozitivně.

Nakažlivé zmetání

Brucely mají zvláštní afinitu k březí děloze. V placentě skotu a tělních tekutinách plodu je totiž velká koncentrace cukru erythritolu, který pro brucely slouží jako růstový faktor a zdroj energie. Pokud ho mají k dispozici, nemnoží se jen uvnitř buněk, ale i mimo nich a to do obrovského počtu. V jednom gramu placenty se může nacházet až 10¹³ bakterií.

Do březí dělohy se brucely dostávají s krví. Ani náhodou nemusí k nákaze brucelózou dojít během březosti, zvíře může být bacilonosičem už měsíce nebo roky. Bakterie se periodicky uvolňují do krve z mízních uzlin. Pokud narazí na březí dělohu, masivně se množí v placentě, pronikají do plodové vody a do plodu. Výsledkem je potrat, brucelózní zmetání.

K potratům dochází především v druhé polovině březosti, po pátém měsíci, nejčastěji v sedmém měsíci. Zmetání předchází výtok malého množství nepáchnoucího hlenu z rodidel. Plody jsou vypuzené mrtvé, případně živě narozená předčasně narozená telata obvykle do několika hodin hynou.

Pro brucelové zmetání je typické následné zadržení lůžka a metritida, zánět děložní sliznice. Poporodní druhotné bakteriální záněty jsou časté a mohou zapříčinit úhyn nebo trvalou neplodnost. Dojivost zmetajících krav je nižší než by mohla být a metritida, i když je léčená a vyléčená, prodlužuje mezidobí.

Při nové nákaze ve stádě nastává hromadné zmetání. Každá zmetající kráva zamoří masivně své okolí a brucelóza se lavinovitě šíří. Během jednoho roku naprostá většina plemenic ve stádě potratí. Mohou potratit i podruhé nebo potřetí, ale většinou své další plody donosí, i když zůstávají trvalými bacilonosičkami. V nakaženém stádě se brucelózní potraty objevují už jen u prvotelek a nově nakoupených zvířat.

Brucelóza býků

Ani skot samčího pohlaví není ušetřený nákazy. Nemoc u nich ale často probíhá bez viditelných příznaků a možná je i latentní infekce bez detekovatelných protilátek. Jen u některých zvířat se objeví záněty varlat, nadvarlat nebo přídatných pohlavních žláz. Plodnost může a nemusí být narušena.

Záněty kloubů

Nemoc může postihovat také klouby a šlachové pochvy. Zánět je nehnisavý a doprovází do eroze chrupavky, často postiženým kloubem je koleno.

Diagnostika

Existují v podstatě dva způsoby, jak odhalit brucelózu skotu. Buď kultivace a přímé odhalení původce, nebo test prokazující protilátky. Protože infekce je doživotní, průkaz protilátek je průkazem brucelózního skotu.

Kultivace je spolehlivá, nevznikají falešně pozitivní výsledky, ale trvá minimálně dva týdny a navíc materiál ke kultivaci je infekční i pro člověka. Vzorkem je placenta nebo orgány zmetků, děložní hlen, mléko nebo uzliny skotu. Přímý průkaz původce je možný i metodou PCR.

Častěji se používají testy na protilátky. Je jich vícero druhů, nejpřesnější je test ELISA, pro běžný screening se používá Rose bengal test společně s reakcí vazbou komplementu.

Metodika kontroly zdraví

Česká republika je země prostá brucelózy skotu, to ale neznamená, že se zvířata nevyšetřují, právě naopak. V Metodice kontroly zdraví je přikázáno hned několik testů na brucelózu a to nejen u skotu, ale i u farmově chovaných bizonů, zubrů a buvolů.

Testují se všichni plemenní býci a to jak před zařazením dovozen do karanténní stáje inseminační stanice, tak v ní a pak jednou ročně v inseminačních stanicích i v přirozené plemenitbě. Dále se povinně testují všechna k chovu určená zvířata dovezená z třetích zemí nebo ze zemí EU, které nejsou prosté nákazy a v každém kraji se vyšetřuje každoročně 10 % všech jalovic a krav starších dvou let. Které to jsou určuje KVS.

Pro malé chovy je nejvýznamnější povinnost nechat otestovat všechny zmetalky a to nejpozději do deseti dnů po proběhlém potratu.

Podobné nemoci

Důvodů zmetání u skotu je mnoho a i při použití laboratorních metod se příčinu podaří najít jen asi ve třetině případů.

Brucelóza skotu se vymyká svojí schopností vyvolat opravdu hromadné zmetání, při kterém potratí 90 % plemenic ve stádě. Také vyvolává nápadné změny na placentě, nekroticky změněné jsou jak kotyledony, tak oblasti mezi nimi.

Podobně může vypadat kampylobakterióza, leptospiróza nebo mykotický potrat. Největší ztráty z těchto nemocí dokáže způsobit leptospiróza, může potratit třetina zvířat.

Hromadná zmetání v druhé polovině březosti bez patrných změn na placentě může mít na svědomí IBR, listerióza nebo neosporóza.

Léčba

Brucelózu skotu nelze léčit. Bakterie jsou umístěné uvnitř makrofágů uvnitř mízních uzlin a na tato místa antibiotika pronikají velice špatně. Není žádný způsob, jak skot spolehlivě vyléčit.

V ČR se chovy s výskytem onemocnění likvidují.

Prevence

Účinnou ochranou stád je nákup zvířat z chovů a zemí prostých brucelózy skotu.

V zamořených zemích se používá vakcinace, ale ale jen snižuje riziko potratu a tím i ekonomické ztráty, k ozdravení stád nestačí.