Cestodóza hrabavé drůbeže, invaze tasemnicemi, je poměrně časté onemocnění drůbeže chované ve volných výbězích. Všechny tasemnice potřebují k dokončení svého životního cyklu mezihostitele, kterými jsou různé druhy bezobratlých. Drůbež se infikuje sezobnutím takového mezihostitele.
To znamená, že tasemnice netrápí drůbež chovanou pod střechou. Ekonomický význam je malý. Tasemnice drůbeže nejsou ani tak rozšířené jako začervení škrkavkami a roupy, ani tak nebezpečné jako kapilárie.
Mohou ale škodit v jednotlivých promořených chovech, invaze způsobují především celkové zaostávání v růstu.
Tasemnice pětičlánková
Střevo hrabavých ptáků osidluje vícero různých druhů tasemnic. Obecně platí, že tasemnice jsou společné různým druhům hrabavé drůbeže a stejnými tasemnicemi se může nakazit kur i krůta, i křepelky, perličky, pávi a pernatá zvěř. Obvykle jsou přenosné i na holuba, ale vodní drůbež má svoje vlastní druhy těchto parazitů.
Nejzhoubnější tasemnice drůbeže je tasemnice pětičlánková, Davainea proglottina.
Je to drobná, mléčně průhledná tasemnička, měří 2-4 mm a skládá se nejčastěji z pěti až sedmi článků. Cizopasí především ve dvanáctníku.
Poslední článek tasemnice je naplněn vajíčky a celý odchází střevem do vnějšího prostředí. Během průchodu střevem uvnitř článku dozrávají larvy zvané onkosféry.
Vývojový cyklus tasemnice pětičlánkové
Další vývoj je nepřímý. Vyloučené články tasemnice se aktivně pohybují a z výkalů drůbeže vylézají do okolí. Onkosféry ničí mráz a vyschnutí, ale v teple za vlhkého počasí nebo prostě ve vlhké trávě žijí až pět dní. Mezihostitelem jsou suchozemští plži, především slimáček polní a slimáček síťkovaný, slimák popelavý, slimák pestrý a plzák zahradní. Mezihostitelem se mohou stát i další druhy plzáků. Plž se nakazí pozřením článků a onkosféry se v něm usazují ve stěně žaludku, kde se zapouzdřují v cysticerkoidy. V létě trvá tento vývoj 20–22 dní. Uvnitř mezihostitele jsou cysticerkoidy dlouhodobě schopné infekce definitivního hostitele a to déle než rok a v jediném plži jich může být více než 1500.
Nový hostitel se nakazí sezobnutím slimáka. Zásadité pH ve dvanáctníku je signálem k probuzení cysticerkoidu, ze kterého se vysune hlavička a za 12–16 dní dospěje v hotovou tasemnici, která může denně produkovat vajíčka až tři roky.
Davainea proglottina se na stěnu střeva přichycuje hlavičkou s přísavkami, které jsou opatřeny háčky a i chobotek je opatřený několika řadami háčků. Zavrtává se hluboko mezi střevní klky. Navzdory své malé velikosti proto výrazně poškozuje střevo a navíc pták může být hostitelem až 3000 jednotlivých tasemnic.
Slabší invaze způsobují zaostávání v růstu a slabost, střední množství červů snižuje kromě intenzity růstu i snášku a způsobuje slabost a nechutenství. Silné zamoření může být příčinou vyhubnutí, krvavého průjmu, obrn běháků, krutihlavu, dušnosti nebo i úhynu.
Tasemnice z rodu Raillietina
Raillientina cesticillus dorůstá do délky až 14 cm. Je to parazit dvanáctníku kura, krůt, perliček a křepelek. Přísavky nejsou opatřené háčky, chobotek má dvě řady háčků. Životní cyklus je velice podobný tasemnici pětičlánkové. I v tomto případě v trusu odcházejí celé pohyblivé články tasemnice. Obsahují ale vajíčka, které ve vnějším prostředí přežijí i několik měsíců.
Mezihostitelem jsou různé druhy brouků: Potemníci, chrousti, zlatohlávci, střevlíci, kvapníci, celkem asi 100 druhů z deseti různých čeledí. Vývoj cysticerkoidů v broucích trvá 3–4 týdny, v konečném hostiteli se dospělá tasemnice po sezobnutí brouka vyvine za 2–3 týdny.
Hlavním příznakem začervení touto tasemnicí je všeobecné zaostávání v růstu, silné invaze způsobují slabost a vyhublost. Nebezpečí hrozí hlavně mladé drůbeži. Navíc někteří mezihostitelé se dokáží množit i v podestýlce a tak může tato cestodóza postihnout i drůbež bez výběhu.
Raillietina echinobothrida je cizopasník přední části tenkého střeva. Dorůstá až do délky 25 cm a články jsou široké 4 mm. I tento druh má chobotek opatřený dvěma řadami háčků. Mezi běžným tasemnicemi rodu Raillietina patří mezi ty nebezpečnější. Při silných invazích reaguje střevní stěna na přítomnost zanořených hlaviček tasemnic tvorbou sýrovitých uzlíků zasahujících až do svalové vrstvy střeva. Ty se podobají změnám způsobených ptačí tuberkulózou.
Mezihostitelem jsou mravenci z rodu Tetramorium a také hlemýždi z rodu Helix. Tasemnice dospívají ve střevech drůbeže asi za tři týdny po sezobnutí mezihostitele.
Příznaky přítomnosti této tasemnice jsou obecné: Hubnutí, průjmy, snížená aktivita, případně i nervové příznaky a úhyny.
Velice podobným parazitem je Raillietina tetragona. Parazituje v zadní části tenkého střeva. Mezihostitelem jsou malí mravenci z rodu Pheidole a Tetramorium. Při silných invazích dokáže tento druh tasemnice také vyvolat vznik uzlů ve střevní stěně, ale obecně je ze třech hlavních druhů tasemnic z rodu Raillietina nejméně patogenní.
