Vnímaví živočichové

Ch. psittaci je co se hostitele týče značně nevybíravá. K infekci jsou vnímaví všichni papoušci a minimálně 130 druhů dalších ptáků.

Kromě toho se může nakazit také kočka, pes, morče, kůň, prase, ovce a hovězí dobytek, srnec a člověk. Chlamydióza patří mezi ty významnější antropozoonózy, tedy nemoci přenosné ze zvířat na člověka.

Přenos chlamydiózy ptáků

Chlamydióza se šíří přímým kontaktem, vzduchem, především prachem z peří a trusu. Do těla nového hostitele proniká hlavně vdechnutím, ale je možná i nákaza pozřením infekčních částic a přenos znečištěnou vodou či krmivem.

Nakažení ptáci vylučují chlamydie především trusem. Vylučování je dlouhodobé. Ptáci mohou být infekční už 10 dní před objevením se prvních příznaků nemoci a po uplynutí akutní infekce vylučování přetrvává dlouhé týdny až měsíce. Kachny vylučují elementární tělíska v trusu ještě 100 dní po infekci, korely déle než rok. Navíc i když se pták „vyčistí“, zůstává bacilonosičem, vylučování může být přerušované nebo na dlouhou dobu přerušené a k reaktivaci dojde při zátěži organismu. Infekčních zárodků je vylučováno velké množství, až 10 v jednom gramu trusu.

Kromě trusu jsou chlamydie přítomné také v moči, slzách, ve výměšcích nosu i hltanu, u holubů v holubím mléce.

Nemoc přenáší také muchničky a čmelíci. Navíc se chlamydióza šíří i vertikálně, vejci. Tento způsob nákazy je prokázaný u kachen, kura a andulek, u krůt a holubů je pravděpodobný.

Z hlediska epizootologie je důležitý fakt, že hostiteli chlamydií jsou také divoce žijící ptáci, především mořští, ale i holubovití a vrabci a mnoho dalších ptáků. U divoce žijících ptáků nemoc probíhá skrytě, zárodky chlamydií jsou adaptované na své ptačí hostitele a v přirozených podmínkách jim nečiní problémy.

Klinické příznaky

obrázek nemocného papouška se zánětem dutin
Zánět dutin u papouška. Takto může vypadat chlamydióza, ale také jiné nemoci projevující se zánětem dutin.
Zdroj: Wikimedia Commons

Projevy chlamydiózy jsou rozmanité, nespecifické. Podle příznaků nelze určit, jestli dané zvíře chlamydiózou trpí nebo ne. Nicméně není to vzácná nemoc a u papoušků je zánět spojivek, dutin, vzdušných vaků, zvětšená játra nebo obecně porucha jejich funkce či chřadnutí důvodem k vyslovení podezření na nemoc.

Obecně se chlamydióza vyskytuje v několika formách:

  • asymptomatická, latentní infekce
  • akutní celková infekce
  • subakutní chronická infekce
  • infekce dýchacích cest

Bezpříznakové infekce jsou úplně nejčastější a představují běžný průběh nemoci u dospělých ptáků nakažených adaptovaným kmenem chlamydií. Obvykle tak nemoc probíhá v přírodě u divoce žijících zvířat.

Takoví ptáci nemusí ani vylučovat zárodky, nebo je vylučují přerušovaně. Při zátěži, nevhodných podmínkách chovu, přesunu, prodeji nebo nemoci může ale dojít k reaktivaci nemoci.

Kvůli bezpříznakovému průběhu se špatně stanovuje délka inkubační doby. Pohybuje se od několika týdnů po několik let.

Nemoc dýchacích cest

Respirační forma nemoci, která se projevuje zánětem dýchacích cest, se vyskytuje obvykle u holubů a malých australských papoušků.

Celkové onemocnění

Akutní celková infekce je prudce probíhající onemocnění především mladých ptáků způsobená virulentními kmeny chlamydií.

Projevuje se obecnými příznaky těžce nemocného ptáka. Zvířata jsou apatická, mají hrubé načepýřené peří, nízkou tělesnou teplotu a nežerou, takže rychle hubnou. Mohou mít rýmu, zánět spojivek, zánět dutin nebo jsou dušná, nebo naopak trpí průjmem, který je vodnatý nebo hlenovitý žlutozelený.

Nemoc trvá 8–14 dní a obvykle končí úhynem.

Skryté infekce ptáků

Subakutní infekce probíhají nenápadně, ptáci neprospívají a postupně chřadnou, hubnou. Mohou trpět opakovanými záněty spojivky, časté jsou zeleně zbarvené uráty nebo zelený průjem.

Nemoc může postihovat i jiné orgány, takže se mohou objevit i neurologické příznaky, neplodnost, záněty kloubů nebo chudokrevnost.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat