Chlamydióza u jednotlivých druhů ptáků

Chlamydióza je nemoc spojovaná s papoušky, proto „papouščí nemoc“. Papoušci jsou k nakažení vysoce vnímaví a nemálo jich má protilátky proti nemoci. Chlamydióza, v tomto případě označovaná také jako psitakóza, postihuje všechny druhy papoušků, ovšem ne všechny stejnou měrou a stejným způsobem. Původcem je především sérovar A.

Malí australští papoušci a amazoňané

Pro malé australské papoušky, jako jsou rosely, korely i andulky, je typickým projevem chlamydiózy jedno nebo oboustranný zánět spojivek s čirým výtokem z očí nebo nozder. Ptáci se obvykle jinak jeví zdravě. Zánět spojivek a rohovky bez dalších příznaků je zas obvyklým projevem nemoci u neofém.

Korely a andulky navíc bývají velmi často latentně infikované a chlamydióza probíhá zcela bez příznaků, podobně jsou na tom amazoňané.

Jiné druhy papoušků

U papoušků mimo těch malých australských se akutní chlamydióza málokdy projevuje jen jako respirační onemocnění, ale hlavně postihuje játra a střeva. Ptáci mají zelenožlutý vodnatý průjem, nebo aspoň zelenou moč a uráty. Nemocní ptáci bývají viditelně nemocní, slabí, načepýření a nežerou. Při vleklejším průběhu nemoci hubnou a chřadnou. Současný hnisavý výtok z očí, nozder a zánět dutin je možný. Někdy nemoc doprovází i nervové příznaky: Ztráta rovnováhy, třes, krutihlav nebo křeče.

Amazoňané a arové jsou vnímavější k infekci v porovnání s papoušky z jižní Asie a Austrálie a nejméně vnímavější jsou papoušci afričtí. Když ale onemocní papoušek žako, nemoc u něj neprobíhá jako latentní infekce, ale vždy jako celkové onemocnění.

Prudce probíhající fatální chlamydióza postihuje především mladé ptáky. Nemoc umí způsobit hromadné ztráty mláďat v budkách nebo ručně dokrmovaných papoušků.

Možná je i chronická forma s postupným chřadnutím, střídavými průjmy, případně selháním ledvin. Zvětšení jater a sleziny a bolest vycházející z dutiny tělní může být dokonce příčinou škubání se. Možná je neplodnost, hlavně samců, kteří prodělali infekci.

Chlamydióza holubů

Chlamydióza je častá nemoc divoce žijících i doma chovaných holubů domácích. Původcem je především sérovar B, asi pětinu případů způsobuje sérovar E. Protilátky proti chlamydiím má 30–40% holubů. U většiny ptáků nemoc probíhá bez příznaků. S takovými bacilonosiči se nákaza snadno šíří do dalších chovů. Zdrojem infekce pro další ptáky je především trus a holubí mléko.

Známky přítomnosti chlamydiózy v chovu holubů jsou nenápadné a je to hlavně zhoršený sportovní výkon, nechuť k letu, zhoršený výživný stav a střídavý pastovitý průjem nazelenalé barvy, případně snížená plodnost holubů.

U mladých holubů a holoubat se zvláště při dalším oslabení objevuje akutní nemoc, která probíhá jako rýma holubů. Kromě výtoku z nosu je pro chlamydiózu u holubů typický především zánět spojivek, který bývá jednostranný. Výtok z nemocného oka je čirý a vodnatý, později hlenohnisavý. Generalizovaná chlamydióza postihuje především játra.

Chlamydióza krůt

U krůt škodí především sérovar D, který je pro krůty vysoce virulentní a způsobuje onemocnění s morbiditou 50–60 % a úmrtností 5 až více než 30 %. Projevy nemoci jsou všeobecné, nechutenství, vyhublost a vazký žlutozelený průjem. Snáška krůt prudce klesá nebo se zastavuje.

U méně virulentních kmenů sérovaru A, B a E jsou příznaky podobné, ale méně vyjádřené, morbidita je výrazně menší a úmrtnost pod 5 %.

Chlamydióza kachen

U kachňat může chlamydióza způsobit závažné hromadné onemocnění, s nemocností a úmrtností stejně vysokou jako u virulentní chlamydiózy krůt. V tom případě se nemoc projevuje slabostí, nechutenstvím, potácivou chůzí a  třesem a vodnatým nebo i hnisavým výtokem z nozder a očí.

Nemoc však může probíhat i bez příznaků a v tom případě představuje riziko pro ošetřovatele drůbeže a pracovníky na jatkách.

Chlamydióza slepic

Kur domácí je proti chlamydióze přirozeně velice rezistentní. Onemocní zřídka a nemoc se u nich projevuje jen všeobecnými příznaky, únavou, posedáváním a dočasným poklesem snášky.

Chlamydióza pěvců

U kanárů a pěnkav je nemoc nepříliš častá. Příznaky jsou obecné, netečnost, slabost, nechutenství, načepýřené peří, průjem, zánět spojivek a rýma. Úmrtnost obvykle nepřesahuje 10 %.

Mnohem častější je bezpříznaková infekce, ta se vyskytuje i u loskutáků. Na možnost chlamydiózy ukazují také opakované infekce dýchacích cest u drobotiny chované společně s papoušky.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat