Jak se chlamydióza ptáků pozná

Chlamydiózou může trpět každý papoušek, který

  • trpí střevním zánětem a má průjem
  • trpí nemocněním jater, zvláště když vylučuje zelené uráty
  • škube se na břiše
  • je hubený
  • má zánět spojivek nebo dutin nebo vzdušných vaků
  • je „nemocný“, netečně sedí, nežere
  • od určitého páru hynou mláďata
  • ztráty mladých v budkách nebo ručně dokrmovaných papoušků

Určit chlamydiózu jako příčinu u živého ptáka není vždy jednoduché. Klinické příznaky jsou velice obecné. Chlamydióza ale není vzácná nemoc a každý viditelně nemocný pták ji může trpět, zvláště když se jedná o většího papouška, který byl ve styku s korelami nebo andulkami nebo u nově nakoupených ptáků.

Nejlepší výsledky dává kultivace původce. Chlamydie nerostou na živných půdách, pouze na buněčných kulturách a k transportu do laboratoře potřebují speciální transportní medium.

Vzorkem k vyšetření je živého čerstvý trus, hlavně pokud má vyšetřovaný ptáků průjem, výtěr z kloaky nebo výtěr z hltanu, případně pro větší úspěšnost záchytu všechny tři vzorky odebrané od jednoho ptáka. Vyhledávání latentně infikovaných ptáků je obtížné, vylučování bývá přerušované a výtěr je třeba opakovat.

U uhynulých zvířat se posílají játra, slezina, plíce nebo ledviny.

Kromě kultivace je možné použít test ELISA k vyhledání přítomnosti chlamydií ve vzorku, test je ale méně citlivý než kultivace a nehodí se k testování zdravě vypadajících ptáků.

Ptáky lze testovat také na přítomnost protilátek v krvi. To ale neříká nic o tom, jestli jsou infekční a akutně nemocný pták ještě žádné mít nemusí. Protilátky má 30–70 % ptáků. Nechrání je ale před opakovanou infekcí.

Pitevní nález

Pitevní nález je stejně neurčitý a různorodý jako příznaky nemoci. Uhynulí ptáci mohou mít zanícené zakalené vzdušné vaky, zápal plic a nálepy na vnitřní výstelce tělní dutiny, zánět a srůsty v okolí srdce a jater, přičemž játra mohou být zvětšená, zánět střev, u samců zánět varlat. Časté jsou drobné, tečkovité nekrózy na vnitřních orgánech a zvětšená slezina. Krůty ale zvětšenou slezinu při chlamydióze nemívají.

Histopatologicky mohou tkáně vnitřních orgánů obsahovat cytoplasmatické inkluze, které potvrzují diagnózu. Inkluze je možné najít i v nátěrech z výtěrů spojivky. Pokud ale nalezeny nejsou, chlamydiózu to nevylučuje.

Podobné nemoci

Léčba chlamydiózy ptáků

Ch. psittaci je citlivá na účinek tetracyklinových antibiotik a enrofloxacinu. Nejčastěji se k léčbě používá chlortetracyklin a doxycyklin ve vyšších dávkách po dobu minimálně 14 dní.

Těžce nemocní ptáci mohou uhynout i při léčbě na poškození vnitřních orgánů. Antibiotická léčba nemusí zabránit latentní infekci.

Prevence

Prevencí propuknutí chlamydiózy v chovu je obecná podpora obranyschopnosti chovaných ptáků, dobrá hygiena chovu a dostatek vitamínů v potravě a zamezení styku s divoce žijícími ptáky.

Karanténa po nákupu ptáků z dovozu je minimálně 90 dní, jinak aspoň 35 dní.

Přenos na člověka

Lidé se nakazí nejčastěji při čištění chovných prostorů a při ošetřování, zabíjení a škubání drůbeže. Zdrojem nákazy je prach.

U lidí se ornitóza projevuje nejčastěji jako chřipka, ale možný je i rozvoj těžkého zápalu plic s vysokými horečkami. Nemoc je častější u osob starších 50 let. Trvá dva až tři týdny, rekonvalescence je dlouhodobá a chlamydióza může končit i smrtí.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat