Eimerióza

autor článku MVDr. Tereza Ježková
11 minut k přečtení

Jak se eimerióza projevuje

Eimerióza je většinou kokcidióza střevní. Hlavním projevem infekce je průjem, který může být různé intenzity, často obsahuje hlen, při infekci patogenními druhy také krev nebo celé cáry sliznice. Zvířata bývají i celkově viditelně nemocná, nahrbená, naježená, nežerou, často ale mají žízeň. Kokcidióza drůbeže, králíků, telat, jehňata a kůzlat může být snadno příčinou hromadných úhynů kvůli dehydrataci, vysílení nebo vykrvácení do střeva.

Jaterní kokcidióza u králíků se projevuje nespecificky neprospíváním, nechutenstvím a zvětšeným objemem břicha. V konečných fázích se může objevit i průjem nebo naopak zácpa.

Kokcidióza ledvin u housat na sebe upozorňuje apatií, svěšenými křídly, žíznivostí, rychlým hubnutím a bělavým průjmem. Úhyny bývají hromadné a průběh nemoci je rychlý.

Značný ekonomický význam má kokcidióza subklinická, která se projevuje „jen“ zpomalením růstu a zhoršením konverze krmiva. Střevní kokcidióza navíc může probíhat v komplexu ostatních střevních onemocnění, společně s jinými parazitózami nebo bakteriálními střevními záněty. Subklinická kokcidióza se objevuje všude tam, kde je infekční tlak kokcidiózy ještě natolik nízký, že nevyvolá zjevné onemocnění, ale už přesahuje jakousi mez tolerovanou hostitelským organismem.

Podobné nemoci

Podobně projevujících se onemocnění je bohužel značné množství a jen podle příznaků se eimerióza/kokcidióza diagnostikovat v žádném případě nedá. Zvláště u drůbeže a králíků se na kokcidiózu svádí jakékoliv střevní onemocnění mláďat, což je chyba.

Průjmových onemocnění mladých zvířat je celá řada a kokcidióza je jen jedním z mnoha původců.

Subklinická kokcidióza je jedním z mnoha možných příčin snížené užitkovosti. Velice často navíc různé nepříznivé vlivy působí na zvíře zároveň – špatné podmínky chovu nebo špatná zoohygiena a stres mohou být samy o sobě příčinou špatných výsledků a stejně tak umožňují snadnější propuknutí nemocí, včetně kokcidiózy.

Diagnostika

Dokončený cyklus rozmnožování parazita v hostiteli znamená, že se v trusu objeví charakteristické oocysty. Ty jsou zjistitelné při parazitologickém vyšetření trusu (flotační vyšetření).

Bohužel u individuálních zvířat nemusí počet oocyst v trusu úplně odpovídat klinickým příznakům. Tento problém nastává zvláště u jehňat, kde některá mohou mít v trusu obrovské množství zárodků a přitom nejsou nemocná. Vzhledem k všeobecnému rozšíření eimerií v chovech všech zvířat také nález parazitů neznamená, že oni jsou příčinou pozorovaných zdravotních potíží. Počet oocyst v gramu trusu je ale užitečnou metodou screeningu hejn drůbeže.

Flotace trusu nemusí pomoci při diagnostice prudce probíhající kokcidiózy způsobené velmi patogenními druhy, tam může k těžké nemoci a úhynu dojít ještě dříve, než cizopasníci vůbec dokončí svůj cyklus a v trusu ještě žádné oocysty nejsou.

U drůbeže je běžnou a spolehlivou diagnostickou metodou pitva. Jednotlivé druhy kokcidií způsobují dosti charakteristické změny v jednotlivých částech trávicího traktu, intenzita chorobných změn se navíc dá i obodovat.

Léčba eimeriózy

Samotnou přítomnost kokcidií – oocysty v trusu – není třeba léčit. Malý počet parazitů je v podstatě běžný nález, eimerióza je široce rozšířená v chovech zvířat. Jejich přítomnost stimuluje imunitní systém a proti nemoci tak v organismu hostitele vznikne imunita, která ho chrání před dalším onemocněním.

Zjevná eimerióza se léčí aplikací léčiv s účinkem proti kokcidiím. Antikokcidik je mnoho různých druhů, s různým způsobem působení. Některá kokcidie přímo ničí, jiná jim pouze brání v dalšímu množení a to třeba i v jednom jediném kroku (například robenidin brání vytváření merozoitů 1. generace). U větších zvířat se přímá léčba klinické kokcidiózy obvykle doplňuje celkovou podporou organismu, jako u každé gastroenteritidy.

Prevence

Základním preventivním opatřením jsou zootechnické zásahy, které snižují počet parazitů v prostředí zvířat. Mladá zvířata se nerodí/nelíhnou s jakýmikoliv mateřskými protilátkami proti kokcidióze. Malý infekční tlak jim umožní vytvořit si při setkání s infekcí imunitu. Při velkém infekčním tlaku onemocní.

Výskyt kokcidiózy tlumí:

  • oddělený odchov mladých a dospělých zvířat
  • snížení počtu chovaných vnímavých zvířat na ploše
  • odchov mláďat jinde, než byla chována mláďata minulý rok
  • likvidace oocyst v prostředí (ničí je vysoké teploty, vyschnutí, sluneční světlo)
  • odchov na roštech
  • nízká vlhkost podestýlky
  • krmítka a napaječky, které neznečišťuje trus

Samozřejmě ne všechny body se dají použít pro všechna zvířata. Obecně je základem čisto, sucho.

Ne vždy tato opatření stačí, případně povaha chovu nedovoluje je použít a pak přichází ke slovu tlumení kokcidiózy pomocí léčiv, která se nejčastěji přidávají do krmiva. Léčiva zpomalují množení parazitů a dovolují proto imunitnímu systému vytvořit si imunitu dřív, než počet parazitů způsobí zjevné onemocnění. Použití některých léčiv umožňuje lepší vznik imunity, jiná rozvoj imunity tak nepodporují, ale obecně se při použití léčiv tato musí v průběhu chovu a odchovu střídat, protože jinak vzniká u parazitů rezistence.

Nejefektivnějším způsobem prevence eimeriózy je vakcinace. K té se využívají speciálně vytvořené oslabené konkrétní druhy kokcidií. Vakcinace existuje pouze pro kura domácího a v zahraničí také pro krůty. Pro jiné druhy zvířat se použít nedá. Aby po vakcinaci proti kokcidióze vznikla imunita, musí proběhnout několik cyklů infekce vakcinačními kmeny. To znamená, že vakcinace je nekompatibilní s některými výše vypsanými způsoby prevence: Zvířata nelze vakcinovat a zároveň jim podávat léčiva, nemohou být na roštech, vlhkost prostředí nemůže být příliš nízká. Pokud by totiž různé faktory přerušily vývojový cyklus vakcinačních kmenů, imunita po očkování nevznikne a zvířata zůstávají plně vnímavá vůči terénní infekci.


Články ze stejné kategorie

Okomentovat