Fasciolóza

Fasciolóza ovcí

Pro ovce je jaterní motoličnatost mnohem nebezpečnější než pro skot. Může probíhat ve všech třech formách, akutní, subakutní i chronické.

Akutní fasciolóza vzniká, pokud ovce najednou pozře větší počet metacerkarií, přes 2 tisíce. Za dva až šest týdnů poté jsou motoličky už dost velké, ale stále migrují játry. Jaterní tkáň je ve velkém rozsahu poškozena nekrózou a krvácením.

Hlavním projevem akutní motoličnatosti je proto náhlá smrt. Případně úhyn následující po krátce trvající nemoci s obecnými příznaky, jako je slabost, neochota k pohybu, ztráta chuti k jídlu a bolesti břicha. Zvířata mají bledé sliznice a mohou být bolavé v oblasti jater.

Akutní fasciolóza je sezónní nemoc, vyskytuje se podle teploty od srpna nebo září až do zimy.

Subakutní motoličnatost

Subakutní fasciolóza představuje přechod mezi akutní a chronickou motoličnatostí. Vzniká u zvířat, která spásla více než 800 metacerkarií, ale ne najednou, postupně během několika týdnů, takže jsou hostitelem motolic v různém stadiu vývoje.

Hlavním projevem této formy motoličnatosti ovcí je rychlé hubnutí. Nemocné ovce jsou vychrtlé, vlna ztrácí na kvalitě a postižené ovce mají bílé sliznice. Nežerou, jsou netečné a mohou mít nafouklé břicho, bolesti v oblasti jater a zesláblá zvířata nemohou vstát. Subklinická fasciolóza je nemoc začátku zimy.

Chronická fasciolóza ovcí

Chronická fasciolóza je nemoc začínající v zimě a projevuje se chřadnutím zvířat, ovce jsou hubené a mají špatnou vlnu, která často i vypadává. Sliznice jsou bledé a časté jsou otoky v mezisaničí. Ovce často nezabřeznou nebo zárodky vstřebají, případně je nároky, které na ně klade březost a laktace, úplně dorazí. Během několika měsíců může dojít k úhynu vysílením.

Fasciolóza koz

U koz probíhá fasciolóza podobně jako u ovcí. Kozy jsou ale spíš okusovači než spásači a velmi zřídka spasou nebezpečný počet metacerkarií najednou. Proto je u nich zdaleka nejčastější chronická forma motoličnatosti.

Motoličnatost se opět projevuje dlouhodobým neprospíváním, hubnutím, sníženou chutí, nedostatkem energie a poklesem nádoje. Zvířata jsou hubená s hrubou srstí, sliznice mají bledé a časté jsou otoky mezisaničí. Některé kozy mají i průjem.

Fasciolóza lam a alpak

Nemoc se nevyhýbá ani lamám. I u nich je častější chronická forma fasciolózy doprovázená hubnutím a nechutenstvím, apatií s bledými sliznicemi a otoky a suchou, lámavou vlnou. Motoličnatost zvířata časem zahubí.

Fasciolóza zvěře

U spárkaté zvěře je možný akutní průběh nemoci, který na konci léta postihuje především mladé kusy a častěji jako chronická forma. Mladá zvěř zaostává ve vývoji, zvířata hubnou, trpí otoky v mezisaničí a v podhrudí a na konci zimy hynou vyčerpáním.

Fasciolóza jiných zvířat mimo přežvýkavců

Prasata a koně jsou proti nemoci dosti odolní. U koní a oslů probíhá infekce obvykle zcela bez příznaků.

Zajíci a králíci jsou rezervoárem motoličnatosti ve volné přírodě.

Diagnostika jaterní motoličnatosti

Chronická motoličnatost se navenek prozrazuje především přítomností vajíček motolic v trusu. Nejsou vidět pouhým okem, ale při parazitologickém vyšetření sedimentační metodou se prokáží velká, oválná vajíčka s víčkem, která mají žlutohnědou barvu. Vylučování vajíček ale může být i nepravidelné a jeden negativní nález ještě fasciolózu nevylučuje.

Všechny formy fasciolózy lze prokázat pitvou jater. U akutní formy to obvykle nelze jinak. Při akutní formě žádná vajíčka motolic v trusu nejsou.

Podobné nemoci

Podobně se může projevovat další druh jaterní motoličnatosti, fascioloidóza. Tu způsobuje motolice obrovská, která je mnohem větší než motolice jaterní. Příznaky nemoci jsou proto také mnohem více vyjádřené a u malých přežvýkavců probíhá nemoc vždy akutně.

Podobné, ale naopak mírnější onemocnění způsobuje dikrocelióza, jaterní motoličnatost způsobená motolicí kopinatou, a motoličnatost bachorová.

Akutní motoličnatost ovcí se dále podobá:

• klostridiovým infekcím, enterotoxémii, snětivému zánětu slezu
• septikemické pasteurelóze nebo jiným septikemickým onemocněním
• akutní acidóze
• otravě močovinou nebo nitráty
• zauzlení střev

Chronická motoličnatost se na úrovni stáda podobá hlavně podvýživě nebo nedostatečné výživě a dalším parazitózám, především ostertagióze skotu a infekci vlasovkou slezovou.

U jednotlivých zvířat má hubnutí mnoho různých příčin, například paratuberkulózu, salmonelózu, u koz enterotoxémii a u všech hnisavé procesy kdekoliv v těle a nedostatečnosti jater či ledvin.

Jaterní motoličnatost a infekční nekrotický zánět jater

Infekční nekrotický zánět jater je prudce probíhající klostridiový zánět, projevuje se náhlou smrtí. Spouštěčem nemoci je hlavně migrace motoliček játry. Proto ve svých projevech tato nemoc splývá s akutní fasciolózou. Rozdíl je jen v tom, že nekrotický zánět může vyvolat i menší počet motolic, než je potřeba k úhynu na motoličnatost.

Léčba jaterní motoličnatosti

Léčba fasciolózy už je jen hašení požáru. Odpověď na léčbu je pomalá, akutně nemocná zvířata mohu i tak uhynout a návrat do kondice u chronicky nemocných trvá delší dobu. Vždy je potřeba léčbu doplnit přesunem zvířat ze zamořené pastviny. Pokud to nejde, u akutní fasciolózy se ošetření opakuje každé tři týdny až do konce prosince.

Proti motolicím působí možná překvapivě jen několik antiparazitik. Navíc se liší ve svém účinku na jednotlivá stadia.

• Triklabendazol působí proti mladým i dospělým motolicím. Zabíjí motoličky od dvou dnů po infekci u ovcí a od dvou týdnů u skotu a je jedinou účinnou látkou vhodnou k léčbě akutní fasciolózy. Účinnost je vysoká, likviduje 99 % dospělých a přes 90 % mladých parazitů. V ČR je registrovaný pod názvem Triclaben.
• Albendazol má účinek pouze proti dospělým motolicím, účinnost je 76–92%. Zabíjí také vajíčka ve žlučovodech a střevě, působí také proti tasemnicím a oblým červům. V ČR je k dispozici hned několik odčervovadel s albendazolem.
• Closantel působí proti dospělým a mladým motolicím, které jsou starší než 4 týdny. Zničí přes 97–100 % dospělých a asi 50 % mladých motolic. Mladé motoličky, které přežijí, zůstanou menší a kladou méně vajíček. V ČR je složkou přípravku Closamectin.
• Clorsulon zabíjí dospělé a mladé motolice starší než 12 týdnů s účinností 97 – 99 %. Proti motoličkám starým 8 týdnů funguje nespolehlivě. Tvoří složku přípravků Animec Super a Ivomec Super.
• Rafoxanid zabíjí přes 90 % motolic, které už obývají žlučovody a přes 50 % migrujících motoliček. Tvoří složku Rafendazolu, přípravku k odčervení spárkaté zvěře.
• Jiné účinné látky, oxyclozanid, niclosamid nebo nitroxinil nejsou v ČR registrované pro skot.

Všechna antiparazitika jsou jen na předpis. Neuvážené, nesprávné, příliš časté používání způsobuje rezistenci motolic. Nevýhodou je také dlouhá ochranná lhůta na maso a mléko, případně úplná nemožnost použití u dojených zvířat.

Prevence a profylaktická léčba

Prevence motoličnatosti spočívá na několika pilířích. Jeden z nich je omezení šnečí populace odvodňováním a vysušováním pastvin, v malém je možná také společná pastva kachen nebo jiné drůbeže, která sbírá plže. Druhým pilířem je omezení samotné populace motolic. K tomu slouží profylaktická léčba.

Zvířata se zamořených pastvin se odčervují přípravkem účinným proti dospělým i mladým motolicím vždy v lednu a přípravkem proti dospělým stadiím na začátku května. To zabrání vylučování vajíček a nakažení bahnatek.

K prevenci nákazy a případnému vzniku akutní fasciolózy slouží podzimní ošetření léky proti nezralým formám. Pokud je suchý rok, nemusí to být potřeba, naopak během vlhkých let se může stát, že jarní i podzimní ošetření musí být zdvojené v intervalu 4 týdny.

Konečně nejjednodušší, ale ne vždy proveditelné je v místech, kde žijí bahnatky nepást, nebo nepást tam v létě a na podzim. Malé tůně a mokřady lze ohradit, případně zamořené pozemky sekat na seno nebo senáž.

Bahnatky se vyskytují ve vhodných místech na celém území republiky, motolice ale všude nejsou a nemusí být. Pokud v chovu s motolicemi problém není, nepodceňujte karanténu nově nakoupených zvířat a jejich vyšetření, případně léčbu ještě v ustájení.