Přeskočit na obsah

Gangrenózní zánět mléčné žlázy

Gangrenózní zánět mléčné žlázy je méně častá forma závažné mastitidy, při které je tkáň vemene či vemínka podléhá sněti a odumírá. Proces je doprovázený výraznou změnou celkového zdravotního stavu postiženého zvířete – horečkou, netečností, nechutenstvím. Je to proces akutní až perakutní a bez včasné léčby končí většinou úhynem. I u léčených zvířat je prognóza opatrná a naprosto nepříznivá co se vyhojení postižené mléčné žlázy týče: Buď je odoperovaná během léčby, nebo u přežívajících jedinců během několika týdnů sama odpadne.

Gangrenózní mastitida je nejčastější u bahnic a koz, méně častá u dojnic a vzácná u prasnic, fen a koček.

Příčina gangrenózní mastitidy

Gangrenózní zánět mléčné žlázy je způsobený bakteriální infekcí, vůbec nejčastějším původcem je Staphylococcus aureus, zlatý zlafylokok.

Stafylokoky pronikají do mléčné žlázy strukem. Bakterie dlouhodobě přežívají ve vnějším prostředí a žijí na kůži a srsti hostitelských organismů, včetně kůže vemene a struku. Mohou být přenášeny z jednoho zvířete na druhé během dojení a S. aureus tak představuje choroboplodný zárodek s vlastnostmi jak původců nakažlivých, tak environmentálních mastitid.

Gangrenózní zánět je však méně častý výsledek nákazy mléčné žlázy zlatým stafylokokem. S. aureus je velice častý patogen mléčné žlázy přežvýkavců, je vůbec nejčastějším původcem akutních a chronických mastitid ovcí a koz a častá příčina chronických a subklinických zánětů mléčné žlázy dojnic.

Jen u menšího procenta zvířat je infekce natolik prudká, že dojde ke sněti postižené žlázy. Predispozicí k takovému průběhu je prochladnutí vemene, nedostatečné vydojení nebo poranění struku.

U ovcí je dalším běžným původcem gangrény mléčné žlázy bakterie Mannheimia hemolytica. K nákaze dochází po poranění struků při sání větších jehňat.

Mnohem vzácnější příčinou je sněť šelestivá postihující mléčnou žlázu po jejím hlubokém poranění a kontaminaci sporami klostridií.

Příznaky gangrenózní mastitidy

Gangrenózní mastitida bahnice s označením přechodu zdravé a odumřelé tkáně
Gangrenózní zánět mléčné žlázy bahnice, šipky označují přechod mezi odumřelou a zdravou tkání vemene
Zdroj: Wikimedia Commons

Gangrenózní zánět mléčné žlázy je prudce probíhající onemocnění, stav zvířat se zhoršuje hodinu od hodiny. Od počátku je doprovázeno horečkou, nechutenstvím, apatií. U přežvýkavců se zastavuje motorika bachoru a přežvykování a dochází k postupnému ulehnutí. Na počátku je postižená mléčná žláza – vemínko, půlka vemene nebo čtvrť – zvětšená s napjatou kůží, silně bolestivá, teplá a nabývá tmavě červenou až fialovou barvu. Otok se může šířit až na břicho.

Sekret mléčné žlázy je zcela mléku nepodobný, vodnatý, šedý nebo krvavý, obvykle zapáchá a může ho být jen pár kapek, případně se nedaří vydojit vůbec nic. Postupem času kůže nad mléčnou žlázou mění barvu na fialovou až zelenou, na pohmat je studená a zdravou a postiženou tkáni se vytváří ostré rozhraní.

Nemoc u ovcí trvá 1–2 dny a obvykle končí úhynem na otravu krve. U koz je průběh poněkud mírnější. U přeživších zvířat se odumřelá tkáň postupně odloučí a postižená část vemene odpadne.

Léčba snětivého zánětu mléčné žlázy

Vemeno s chybějící polovinou po prodělané gangrenózní mastitidě.
Vemeno bahnice po prodělané gangrenózní mastitidě. Polovina vemene zcela chybí.
Zdroj: Wikimedia Commons

Prvním předpokladem k záchraně života postiženého zvířete je včasné zahájení léčby. Druhým předpokladem je dostatečná razance léčby. Při gangrenózních zánětech bývá celý organismus zaplaven toxiny bakterií, dochází k toxémii a dehydrataci. Proto se takové záněty léčí také infuzemi s ochrannou léčbou jater, podávají se léky proti zánětu, horečce a bolesti, nezřídka také léky na podporu srdeční činnosti a samozřejmě také antibiotika a to jak celkově, tak do mléčné žlázy. U malých zvířat je jasnou volbou mastektomie, tedy chirurgické odstranění postižené mléčné žlázy. U dojených zvířat je součástí léčby časté vydojování a chladivé obklady či masti. Přežvýkavcům je potřeba podpořit i funkci bachoru.

Prognóza je vždy opatrná a pro zachování funkce zcela nepříznivá.

Prevence

Prevence je obecná co se zánětů mléčné žlázy týče: Odolnost podporuje dobrý zdravotní stav zvířat, samozřejmostí by měla být čistota prostředí a hygiena dojení, po porodu kontrolujeme, jestli jsou mláďata schopná vysát mléko a v případě jejich úhynu věnujeme mléčné žláze patřičnou pozornost. Zvířata by také měla být chráněna před průvanem a prochladnutím.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *