Hemofilová rýma je prudce probíhající nakažlivé onemocnění dýchacích cest kura domácího. Projevuje se jako silná rýma doprovázená kýcháním a frkáním, zánětem spojivek a otoky obličeje se zduřenými dutinami. Nemocná drůbež je oteklá, olepená a méně žere, nemocí rychle onemocní většina hejna, ale úmrtnost je malá.
Hemofilová rýma je nemoc jen a pouze kura domácího, nemůže se nakazit ani jiná drůbež, natož jiná domácí zvířata nebo člověk.
Původce
Původcem je bakterie nazvaná nově Avibacterium paragallinarum, ještě relativně nedávno se jmenovala Haemophilus paragallinarum, proto hemofilová rýma. Je to gram negativní, nepohyblivá tyčinka.
Ve vnějším prostředí je málo odolná, mimo hostitele vydrží dva až tři dny, ale snadno jí ničí teplo, vyschnutí i všechny dezinfekční prostředky.
Přenos nákazy
Protože bakterie v prostředí nevydrží dlouho, hemofilová rýma se přenáší především přímým kontaktem. Hlavním zdrojem nákazy bacilonosiči, chronicky infikovaná drůbež nebo zvířata, u kterých probíhá nemoc jen skrytě, bez příznaků.
Průběh nemoci
Bakterie jsou vylučovány nosními sekrety a nemoc se šíří přímým stykem, kapénkami a vodou znečištěnou výtoky z nosu. K infekci jsou vnímaví všichni ptáci bez ohledu na věk, ale starší zvířata onemocní spíše než kuřata.
Inkubační doba hemofilové rýmy je krátká, jeden až tři dny.
Jedná se o akutně probíhající nemoc, která se v chovu rychle šíří, do deseti dnů onemocní celé hejno. U některých ptáků mohou být klinické příznaky nemoci relativně mírné. Typická je skleslost, nechutenství a vodnatý až hlenovitý výtok z nosních otvorů, který zasychá a ucpává nozdry. Ptáci prskají a frkají, otírají si hlavu o křídla a peří. Častý je výtok z očí.
U vážněji nemocných ptáků se přidává zánět dutin doprovázený jejich otokem. Dutiny se vyplňují šedavým, polotekutým výpotkem a otok se šíří i na okolní tkáně. Výsledkem je nápadné zduření tváří, „soví hlava“. Jedno i obě oči mohou být kvůli otoku obočnic zavřené, otoky mohou přecházet i na lalůčky. Někteří ptáci mohou i chraptět a kašlat, u jiných se může objevit průjem. U nosnic je nemoc doprovázená poklesem snášky o 10–40 %.
Nekomplikovaná hemofilová rýma odezní za 2–3 týdny a úmrtnost je malá. Uzdravení ptáci ale mohou zůstat bacilonosiči.
Chorobu často komplikují jak neinfekční oslabující vlivy, tak jiné infekce dýchacích cest, které se přidružují jako druhotná infekce. Podobně může i hemofilová rýma vzniknout přímo na podkladě těchto predispozičních faktorů. Otoky obličeje komplikované druhotnými infekcemi mohou přetrvávat i měsíce, oslabující vlivy a současně probíhající onemocnění také zvyšují ztráty úhynem.
Diagnostika
Jen podle klinických příznaků není možné s jistotou říct, že nemoc dýchacích cest, kterou slepice trpí, je právě hemofilová rýma. Podobné příznaky totiž může způsobit Newcastleská choroba, chřipka, chronická cholera drůbeže, neštovice ptáků, mykoplasmóza, ornitobakterióza, infekční bronchitida, infekční laryngotracheitida nebo nedostatek vitamínu A. K diagnóze je proto potřeba laboratorní vyšetření, kultivace a izolace původce, a to nejlépe z uhynulé nebo utracené nemocné drůbeže.
Léčba hemofilové rýmy
Antibiotika, a to především sulfonamidy nebo oxytetracyklin, erytromycin nebo tylosin, zmírní příznaky nemoci.
Bohužel ale nedokáží zabránit vzniku bacilonosičství a u vážněji postižených ptáků se může nemoc po vysazení antibiotik vrátit. Jediný způsob, jak ozdravit chov, je likvidace hejna. Zamořené hejno s bacilonosiči je také trvalým zdrojem infekce pro své okolí.
Prevence
Prevence hemofilové rýmy je shodná s opatřeními proti ostatním nemocem dýchacích cest.
Základem je dobrá hygiena chovu, důsledná karanténa nakoupených ptáků nebo ptáků vracejících se z výstav, odchov mladé drůbeže odděleně od dospělých ptáků a výživa s dostatečným obsahem vitamínu A (pastva, sušené kopřivy, strouhaná mrkev).
