Přeskočit na obsah

Infekce virem Sendai

Infekce virem Sendai je nakažlivá nemoc především myší, v menší míře potkanů a křečků. Patří mezi mnohé příčiny nachlazení laboratorních hlodavců.

U myší je infekce virem Sendai nejvýznamnější příčinou akutních katarů dýchacích cest. U křečků a potkanů způsobuje virus Sendai obvykle jen bezpříznakové infekce a škodí jen pokud infekce probíhá současně s chronickou respirační nemocí nebo bakteriálním zápalem plic.

Virus je přenosný také na pískomily a morčata, kteří ale neonemocní. Nakazit se a onemocnět nemocí podobnou chřipce však může prase. Jiným zvířatům nebo člověku nehrozí žádné nebezpečí.

Původce

Virus Sendai je obalený RNA virus patřící mezi paramyxoviry. Řadí se do rodu Respirovirus. Existuje jen jediný sérotyp, ale jednotlivé kmeny mají odlišnou virulenci.

Ve vnějším prostředí není příliš odolný. Z dezinfekčních prostředků ho spolehlivě likvidují kyseliny i louhy, alkoholy i aldehydy, oxidační činidla i chlor. Kvarterní amoniové sole mají omezenou účinnost. K běžné dezinfekci se nejčastěji používá 0,5% roztok chlornanu sodného.

Přenos

Virus Sendai patří mezi ty nakažlivější nemoci hlodavců. Přenáší se velice snadno a rychle přímým kontaktem a aerosolem.

Při infekci nevzniká trvalé bacilonosičství, zvířata se časem zcela uzdraví. V zamořených chovech se nemoc udržuje enzooticky nákazou nově narozených myšek.

Projevy nemoci u myšek

Virus Sendai je jeden z mála původců nemocí dýchacích cest, které dokáží způsobit onemocnění u zcela zdravé myši s fungujícím imunitním systémem. Průběh nemoci záleží na tom, jestli se jedná o novou nákazu v chovu, nebo jestli je chov už promořený.

Pokud se zvířata s virem nikdy nesetkala, jsou k nemoci vnímavé myšky všech věkových kategorií. Je to akutní nemoc, která se velmi rychle šíří v chovu. Morbidita je velice vysoká, onemocní prakticky všechna zvířata.

U dospělých myšek způsobuje nemoc akutní rýmu. Nemocná zvířata zrychleně dýchají, pšíkají a mohou vydávat vrkavé zvuky. Samotná infekce virem Sendai ale u dospělých myší obvykle nezpůsobuje vážnější onemocnění nebo dokonce úhyny. Myšky se do dvou měsíců zcela vyléčí.

Výjimku představuje infekce virem Sendai kombinovaná s chronickým respiračním onemocněním způsobeným mykoplasmaty. V tom případě vzniká mnohem vážnější nemoc, která může končit úhynem.

U myší, které nemají brzlík a tím pádem funkční imunitu způsobuje infekce virem Sendai chronické chřadnutí a hubnutí kvůli postupujícímu zápalu plic.

Jiná situace nastává u sajících a mladých myšek. Ty špatně rostou a často hynou. Přežívající mladé myšky zakrsávají. U březích myší se prodlužuje doba březosti.

V promořených chovech jsou mláďata do jednoho až dvou měsíců věku chráněná mateřskými protilátkami proti infekci. Mladé myšky po odeznění této ochrany se nakazí a onemocní, ale nemoc může probíhat nenápadně nebo i bez příznaků jako latentní infekce. Tyto myši jsou ale do vyléčení zdrojem nákazy pro další mladé myšky.

Projevy nemoci u křečků

U křečků probíhá infekce virem Sendai většinou subklinicky, bez příznaků. Virus ale může být příčinou úhynu sajících křečků.

Pokud se objeví příznaky nemoci dýchacích cest, jsou způsobené druhotnou bakteriální infekcí, která využije poškození sliznic. Projevy nemoci jsou obecné, hrubá zježená srst, výtok z nosu a dušnost.

Projevy nemoci u potkanů

U potkana samotný virus Sendai obvykle žádné příznaky nemoci. Působí ale jako spouštěč a zhoršovatel chronické respirační nemoci nebo akutního bakteriálního zápalu plic.

Diagnostika

Jen podle klinických příznaků nelze odlišit infekci virem Sendai od chronického respiračního onemocnění, infekcí CAR bacilem, akutního bakteriálního zápalu plic, pseudotuberkulózy nebo i neinfekčních příčin nemocí dýchacích cest, jako je zvýšená koncentrace čpavku nebo alergie.

Přítomnost viru Sendai lze odhalit testem ELISA z krve nebo pitvou.

Léčba infekce virem Sendai

Léčba je hlavně podpůrná a to bez ohledu na původce: Dobře větrané, teplé, bezprašné bydlení a antibiotická clona. Myšky se za pár týdnů uzdraví. Pokud se rozmnožují, pak cyklus nemoci přeruší přestávka v chovu. Po dobu 6–8 týdnů nesmí být v chovu žádná mladá myška, pouze dospělci, kteří překonali nemoc.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *